Jan Potůček Proti návrhu novely zákona o zoologických zahradách od ministerstva životního prostředí, která chce vedle licencovaných zoo uzákonit také existenci menších zooparků a zookoutků, se vyslovily velké zoologické zahrady sdružené v Unii českých a slovenských zoo (UCSZOO). Novela by zooparkům umožnila vybírat od návštěvníků vstupné jako v zoologických zahradách, nekladla by na ně ale takové nároky jako na zoo a jejich provozovatelé by nemuseli podstupovat zdlouhavé licenční řízení s ministerstvem životního prostředí. Současný zákon nejen že neumožňuje zooparkům vybírat vstupné, ale také nesmí chovat více než 20 druhů zvířat v rámci jedné třídy (např. savců nebo ptáků).
Proces licencování zoo trvá několik let
Získání licence pro provozování zoo je podmíněné souhlasem Krajské veterinární správy a poté žádost posuzuje komise jmenovaná resortem životního prostředí, v níž jsou zastoupeni ředitelé existujících zoo. Pokud se shodnou na tom, že licenci udělí, získá ji nová zoo na dvouleté přechodné období, během něhož zahradu komise několikrát navštíví, než jí udělí plnohodnotnou dlouhodobou licenci. Provozovatelé menších zooparků, kteří se specializují na chov jen některých druhů zvířat, proto naléhali a zákonodárce, aby vznikl mezistupeň mezi soukromým chovem a zoologickou zahradou s licencí. Podporovatele našli v poslankyni Nině Novákové z koaliční KDU-ČSL, která tento návrh podporovala na seminářích pořádaných v Poslanecké sněmovně a Senátu.
Velké zoo se ale legalizaci zooparků brání. Namítají, že vznikem akreditovaných zařízení typu zookoutků by bylo možné legalizovat doposud nezákonnou činnost komerčního chovu volně žijících zvířat a v důsledku toho i podpořit nelegální aktivity a obchod se zvířaty. „V rámci chystané novely proběhlo několik setkání odborné veřejnosti. Jedno z nich se událo na půdě Senátu Parlamentu České republiky za účasti zástupců zoologických zahrad, Statní veterinární správy, České inspekce životního prostředí a dalších odborníků. Další, v podobě diskusního semináře, svolalo Ministerstvo životního prostředí na včerejší den a přizvalo k němu zástupce všech licencovaných zoologických zahrad,“ konstatovali zástupci UCSZOO, jejíž členové na obou setkáních změnu zákona jednoznačně odmítli.
Zahrady v boji proti zooparkům podpořil Jiří Pospíšil
Podle členů Unie jde zamýšlená novela proti hlavním myšlenkám etiky chovu volně žijících zvířat v lidské péči. Prezident UCSZOO a ředitel Zoo Olomouc Radomír Habáň, ředitelka Zoo Na Hrádečku Romana Albrechtová a ředitel Zoo Liberec David Nejedlo se poté sešli s europoslancem Jiřím Pospíšilem (TOP 09), který jejich nesouhlasné stanovisko podpořil. „Zástupci Unie českých a slovenských zoo doufají, že se jim podaří tvůrce zákonů všemi předloženými relevantními daty a argumenty přesvědčit, aby novela nebyla v tomto znění přijata. Naopak by přivítali přesnější či přísnější pravidla i pro udělování nové či udržení stávající licence na provoz zoologických zahrad,“ dodala Unie v tiskovém prohlášení.
„Na zamýšlená akreditovaná zařízení mají být kladeny podstatně nižší požadavky než na moderní licencované zoologické zahrady, jejichž posláním je především ochrana biodiverzity a druhů zvířat, vzdělávání veřejnosti i zapojení do vědecké činnosti. Zahrady ve svých chovech kladou důraz na welfare zvířat a podporují legislativní zpřísňování podmínek držení vybraných druhů volně žijících zvířat v lidské péči, především velkých kočkovitých šelem. Nově připravovaná kategorie akreditovaných zařízení nebude muset toto poslání naplňovat, a tím pádem se bude jednat o zařízení, v nichž mohou být chována zvířata především pro zábavu a za komerčním účelem. Proto vnímám tuto novelizaci jako výrazný krok zpět,“ vysvětluje prezident UCSZOO Radomír Habáň.
Zookoutky obcházejí zákon, tvrdí Unie
„Menší zookoutky, cirkusy, rodinné farmy nebo jiné atrakce, které ze zákona nemohou za návštěvu jejich zařízení inkasovat vstupné, hledají a nalézají způsoby, jak obejít zákon a finanční prostředky od návštěvníků vybírat, často ve formě příspěvků na krmení či jiných poplatků. Tato zařízení se nyní upínají k připravované novele, která se pokouší jejich dlouhodobě nelegální činnost legalizovat. Chovatelské prostředí se silnou tradicí v České republice je potřeba nadále kultivovat, regulovat a nevycházet vstříc subjektům porušujícím zákon na úkor velké většiny chovatelů, kteří současnou legislativu a praxi dodržují, aniž by tím byli ve svých cílech, jimiž není komerční vystavování volně žijících zvířat, omezováni,“ dodal ředitel Zoo Liberec David Nejedlo.
Faktem ale je, že řada novějších zoo, které získaly licenci od ministerstva životního prostředí, začínala právě jako zooparky, které teprve po několika letech své existence zažádaly o licenci pro provozování zoologických zahrad a do té doby fungovaly právě jako zařízení, která vybírala místo vstupného dobrovolné příspěvky na krmení nebo sponzorské dary a poplatky za adopce zvířat. Ty ostatně probíhají i ve velkých zoo. Malé zooparky se nezřídka účastní různých záchranných projektů, kvůli kterým by velké zoo chtěly zpřísnit i udělování licencí klasickým zoologickým zahradám. UCSZOO proto volá po přísnějších pravidlech pro zoologické zahrady, konkrétně v souvislosti se získáním nové či udržení stávající licence na jejich provoz.
Zpřísněme udělování licencí novým zoo, navrhují ty stávající
„Přestože je jednou z podmínek udělení licence povinná realizace osvětové činnosti i zapojení do aktivní ochrany ohrožených druhů a jejich přirozených stanovišť, současná novela přesně nedefinuje, jakým způsobem, a do jaké míry by měly být tyto aktivity zoologickými zahradami implementovány. To také způsobí, že úroveň osvětové, ochranářské i vědecké činnosti zůstane u řady zařízení nedostačující,“ míní David Nejedlo. Zoo mají podle UCSZOO sloužit jako „Noemovy archy“, které uchovávají ohrožené druhů zvířat v lidské péči, jelikož situace v přírodě se může kdykoliv dramaticky změnit a může vyvstat potřeba populaci v přírodě posílit zdravými a silnými jedinci ze zoo (pokud je to u daného druhu možné).
U druhů, kde není možnost návratu do přírody, jsou tak zoologické zahrady posledním místem jejich záchrany pro další generace, konstatuje UCSZOO a jako příklad uvádí berberské lvy. „Hlavním cílem a posláním zoologických zahrad je proto dlouhodobě udržet stabilní a geneticky variabilní populaci ohrožených druhů zvířat v lidské péči. Ochrana fauny tedy stojí na čtyřech hlavních pilířích – těmi jsou 1. ochrana in situ (v místě výskytu daného zvířete), 2. ochrana ex situ (v lidské péči), 3. výzkum a 4. vzdělávání veřejnosti. Navíc díky zvířatům jakožto „ambasadorům“ svého druhu v naší péči získáváme vědecké poznatky o biologii druhu,“ uzavírá UCSZOO.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
