Jan Potůček Změnu ve vokálním projevu amazoňanů žlutokrkých zaznamenali za posledních téměř 40 let ornitologové v lokalitách na pobřeží Tichého oceánu v Jižní a Střední Americe. Vědci z amerických univerzit v Novém Mexiku a Pittsburgu zaznamenali první výkyvy od původních zvukových projevů těchto papoušků již v roce 1994, ale mezi lety 2005 až 2016 došlo k ještě výraznější změně. Ptáci se navzájem ozývají jinak než dříve, což by mohlo narušit jejich chování v hnízdní sezóně a samotnou reprodukci, varuje server Sciencealert.com. Podle vědců jde však spíše o pozitivní znak adaptace papoušků, kteří se přizpůsobují regionálním dialektům ptáků z jižnějších lokalit.
U amazoňanů žlutokrkých byly již před mnoha lety rozlišeny různé regionální dialekty, jimiž se liší různé populace žijící daleko od sebe. Tyto dialekty se začaly promíchávat ve chvíli, kdy se jednotlivé populace ptáků v důsledku úbytku vhodných biotopů začaly přibližovat a promíchávat. Některé zvuky, které vydávají amazoňané žlutokrcí v severní části areálu výskytu druhu, byly dříve zaslechnuty jen na jihu. Vědci zjistili, že někteří ptáci ze severu byli schopni produkovat zvuky v obou akcentech a nazvali do „dvojjazyčnou“ dovedností. Papouškům, kteří ovládají oba dialekty, by to mohlo poskytnout výhodu pro přežití. Ptáci, kteří dokáží komunikovat s více skupinami, si totiž mohou sdělit více informací, například o potravě nebo nebezpečí.
Z původních tří dialektů vzniklo mnohem víc
Jenom za poslední tři generace přišli amazoňani žlutokrcí ve Střední a Jižní Americe o víc než 92 procent populace, většinou v důsledku ztráty přirozeného prostředí a pytláctví. Fakt, že tyto změny provází i posun v používání různých regionálních dialektů, tak nemusí být náhodný. „Pozorované kulturní změny mohou představovat adaptivní reakce na měnící se velikosti populací a vzorce sociálního sdružování,“ domnívají se autoři studie zveřejněné v časopise Proceedings of the Royal Society B. Od devadesátých let minulého století se u amazoňanů žlutokrkých projevují tři zřetelně odlišné vokální dialekty. Jedním se ozývali ptáci na severu, druhým na jihu a třetím populace v Nikaragui. Až do roku 2005 byly tyto dialekty zřetelně oddělené. Ale pak se něco stalo.
Při výzkumu v roce 2016 vědci zjistili, že populace amazoňanů žlutokrkých v Kostarice se snížila na méně než polovinu. Mezi původní ptáky se začali dostávat jedinci z jiných lokalit a dialekty se začaly míchat. Vědecký tým také zdokumentoval čtyři nové varianty volání a velký nárůst lokalit, kde žili „dvojjazyční“ amazoňani. Navíc došlo k velkému geografickému posunu rozsahu tří tradičních dialektů. Nárůst počtu případů nových akustických variant byl patrný zejména na jihu, kde jsou od sebe jednotlivé populace velmi vzdálené, což brání jejich spojení. Naopak na severu, kde jsou si blíž, se papoušci naučili nové dialekty navzájem od sebe. Vědci věří, že rychlost změny v používání jednotlivých dialektů jim můžou pomoci pochopit antropogenní dopady a změny v populační dynamice těchto ptáků.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Charles J. Sharp
