Jan Potůček 
UVNITŘ TABULKA – Na stejnou úroveň ohrožení ve volné přírodě jako amazoňan portorický a amazoňan císařský se dostal podle letošní aktualizace Červené knihy ohrožených živočichů amazoňan žlutokrký. Dokument, který každoročně vydává Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN), překlasifikoval kategorii hned u deseti papouščích druhů. Devět druhů si „polepšilo“, tedy jejich stupeň ohrožení již není tak vážný. Pouze amazoňan žlutokrký vykazuje zhoršující se situaci a podle odhadů mezinárodní organizace BirdLife International jeho divokou populaci tvoří už jen jeden až dva a půl tisíce pohlavně dospělých jedinců a maximálně 2 400 ptáků včetně mladých.
Nelegální odchyt a ničení biotopů = nepěkné vyhlídky
Amazoňanů žlutokrkých neustále ubývá. Pokud bude tento trend pokračovat i nadále, například v Kostarice jejich populace klesne během následujících 35 let až o 92 procent oproti současnému stavu. Hlavním důvodem je nelegální odchyt ptáků a vybírání hnízd pro černý trh s domácími mazlíčky, protože amazoňan žlutokrký je považovaný za nejnadanější druh amazoňana, co se týká napodobování hlasu a zvuků s podobnými schopnostmi jako papoušci žako. Ohrožuje ho také likvidace přirozených stanovišť. Naopak další amazoňan žlutoramenný se v Červené knize ohrožených živočichů přesunul z kategorie „zranitelný“ do nižší kategorie „potenciálně ohrožený“. Pomohly tomu záchranné programy na karibských ostrovech, kde jejich populace stoupá. Horší to je na pevninské části Venezuely, kde těchto papoušků ubývá kvůli ztrátě vhodných biotopů.
K velmi zajímavému a pozitivnímu posunu došlo u tiriky rudokřídlého a amazónka Fuertesova. Tirika rudokřídlý byl dosud v kategorii „ohrožený“, ale nově je „zranitelný“. Ornitologové v Ekvádoru a Peru, kde se tento papoušek vyskytuje, totiž zaznamenali určité zpomalování úbytku jeho populace. Amazónek Fuertesův do letošního roku patřil mezi kriticky ohrožené druhy. Ve volné přírodě žily pouze dvě stovky těchto papoušků, navíc jen v těžko dostupných horských oblastech Kolumbie. Přísná ochrana a program na jejich podporu včetně vyvěšování umělých hnízdních budek přispěl k tomu, že dnes se už jejich početnost odhaduje na 350 až 450 jedinců, z toho 230 až 300 pohlavně dospělých. Zjištěn byl už na 11 lokalitách v nadmořské výšce okolo 3 000 metrů.
Amazónků rodu Hapalopsittaca přibývá
Daří se i dalším dvěma druhům amazónků. Amazónek rezavolící se přesunul z kategorie „zranitelný“ mezi „potenciálně ohrožené“. Tento druh se vyskytuje kromě Kolumbie také ve Venezuele a jeho celkovou populaci ochránci odhadují na 2,5 až 10 tisíc jedinců, ale existuje reálná obava, že jich bude méně. Drtivá většina amazónků rezavolících žije v Kolumbii. V sousední Venezuele by jich mělo být maximálně okolo jednoho tisíce a kdysi býval pozorován i v Ekvádoru, kde se jeho výskyt už delší dobu nepotvrdil. Ještě lepší vyhlídky má amazonek červenolící (dříve poddruh amazónka rezavolícího), který dokonce přeskočil dvě kategorie v Červené knize ohrožených živočichů a přesunul se ze „zranitelných“ mezi „nejméně dotčené“, přičemž jeho aktuální populaci má tvořit 10 až 37 tisíc pohlavně dospělých jedinců.
Mírnější stupeň ohrožení přiřkla letošní aktualizace Červené knihy ohrožených živočichů také dvěma druhům lorikulů, indonéských papoušků, kteří se živí převážně ovocem. Lorikul červenoskvrnný a lorikul bismarcký se přesunuli z kategorie „potenciálně ohrožený“ do nejnižší kategorie „nejméně dotčený“. Jde o druhy, které se v zajetí takřka nevyskytují, což platí i o dalších dvou středoamerických papoušcích, kteří si v Červené knize letos také polepšili: papoušek kostarický a papoušek hnědokřídlý se přesunuli z kategorie „zranitelný“ mezi „potenciálně ohrožené“. Jde o ptáky, kteří se vyskytují v horských lesích a do značné míry se přizpůsobili degradaci svého přirozeného prostředí, takže ochránci nepředpokládají, že by jejich populace byly nějak zásadně ohroženy.
IUCN 2021 Update by Jan Potůček
Úvodní foto: Wikimedia Commons / whiskymac
