Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Měnící se klimatické podmínky v Amazonii mají vliv na fyziologické změny u původních druhů ptáků. Podle nedávno zveřejněné vědecké studie se jim zmenšují těla a prodlužují křídla. Ze 77 sledovaných druhů snížila takřka polovina (konkrétně 36) svoji tělesnou hmotnost od roku 1980 o dvě procenta a 61 druhům se za stejné období protáhla křídla. Ornitologové přisuzují tyto morfologické změny právě změnám klimatu: vyšším teplotám a nečekaným srážkám. Tyto nepředvídatelné výkyvy vedly k tomu, že ptáci méně žerou, zmenšují se a produkují méně tepla, míní vědci. O studii informoval server Mongabay.com, podle něhož jsou jihoamerické druhy ptáků na takové výkyvy velmi citlivé.
Výsledek 40 let soustavného odchytu a měření ptáků
„Naše zjištění potvrzují, že člověkem způsobená změna klimatu, a tedy i individuální životní styl lidí po celém světě, se promítají do něčeho tak zásadního, jako je velikost a tvar těla ptáků v ničem rušeném amazonském pralese,“ konstatuje hlavní autor studie, biolog českého původu Vítek Jiřinec, který úzce spolupracuje s Národním institutem pro výzkum Amazonie (INPA). „Jenom to potvrzuje globální dopady změny klimatu,“ dodává Jiřinec. Studii vydal uznávaný vědecký časopis Science a autoři ji prezentovali i na klimatickém summitu COP26, který se konal v listopadu ve skotském Glasgow. „Ptáci jsou účinnými indikátory změn životního prostředí. Savci mají obvykle návyk nocovat ve skrýši, například v norách. Oproti tomu ptáci jsou vystaveni působení přírodních živlů. Navíc je lze relativně snadno pozorovat a měřit,“ konstatuje Vítek Jiřinec.
Ve své studii se Jiřinec a jeho kolegové opírali o data získaná v rámci jednoho z nejdéle probíhajícího výzkumu na světě, projektu Biologická dynamika lesních fragmentů (BDFFP). Ten běží nepřetržitě od roku 1979 a zahájil ho renomovaný ochránce přírody Thomas Lovejoy, který se také podílel na aktuální studii. V rámci projektu vědci postavili v Amazonii, čtyři hodiny jízdy od Manausu, odchytové sítě a poté shromažďovali údaje o každém odchyceném ptáku. Zaznamenali údaje o rozměrech 11 tisíc ptáků a váhu 15 tisíc opeřenců. Odhadli jejich věk a před vypuštěním do přírody je označili, aby se nezměřili opakovaně. Vítek Jiřinec s dalšími vědci provedl analýzu nasbíraných dat, přičemž se zaměřili na 77 druhů nemigrujících ptáků.
Papouškům barnardům límcovým se kvůli změně klimatu prodlužují křídla, tvrdí vědci
Reakce na stále nevyzpytatelnější výkyvy počasí
Biologové se soustředili především na drobné exoty žijící v lesním podrostu nebo do dvou metrů nad zemí. Zaznamenaný úbytek váhy považují za rekordní. „Jde o dvě procenta za deset let, což se nezdá být mnoho, ale v celkové velikosti těchto ptáků do je ohromná změna, která je navíc dlouhodobá,“ říká vědkyně Bruna Amaral. „A jak to tak vypadá, bude velmi těžké tento trend zvrátit,“ dodává. Vědci ve studii také stanovili vztah mezi hmotností těla a délkou křídel, aby bylo možné pochopit obecné změny v morfologii ptáků a jejich schopnosti létat. Delší křídla u lehčích těl znamenají menší výdej energie při létání. Jasný závěr tedy zněl, že změny klimatu mají přímý vliv na fyzické změny těl ptáků. A jaké podmínky se v měřené oblasti změnily? Například průměrná teplota od roku 1966 vzrostla o 1° C v období dešťů a 1,6° C mimo něj.
Počasí je také extrémnější. V období dešťů se míra srážek zvýšila o 13 procent, zatímco v době sucha klesla o 15 procent. Tropičtí ptáci jsou na změny prostředí velmi citliví, protože na rozdíl od ptačích druhů z mírného podnebného pásma nezažívají střídání ročních období od jara do zimy. Potřebují také pravidelný přísun vody, kterou používají k regulaci své tělesné teploty. Odpolední koupele jim tak umožňují přežít velká horka. Pokud horko stoupá a vody je nedostatek, ptáky to stresuje. Nemohou také najít dostatek potravy. „Neschopnost předvídat, jak velké množství zdrojů potravy bude k dispozici, vede ptáky k tomu, že se snaží co nejvíc šetřit energií,“ vysvětluje Amaral. „Méně jedí, zmenšují se a produkují méně tepla.“
Tajemství barevných variací přírodních rosel penant odhaleno. Může za ně klima
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Etienne Littlefair
