Jan Potůček 
Jak vznikají barevné variace a odchylky ve zbarvení peří papoušků jednoho a téhož druhu? Vědci z Deakin univerzity v australském Geelongu prokázali souvislost mezi klimatickými podmínkami a četností dešťových srážek v prostředí, v němž žijí jednotlivé populace rosel penant, a odlišnostmi ve zbarvení jejich peří. Důležitou roli hraje i průměrná teplota stanovišť těchto ptáků. Rosela penant vytváří v přírodě celou škálu barevných variant od světle karmínové, která se vyskytuje v horských oblastech a na australském pobřeží, až po bledě žlutou formu, jež obývá otevřené lesy na severu státu Victoria. Existuje také jakási přechodná oranžová forma, která se vyskytuje v okolí Adelaide na jihu Austrálie.
Proč je jedna rosela červená a druhá žlutá?
Chovatelé papoušků pojmenovali jednotlivé formy rosely penant tak, jako by šlo o samostatné druhy. Žlutou formu označují za roselu slámožlutou a oranžovou za roselu adelaidskou. Ve skutečnosti jde ale stále o tentýž druh, roselu penant, což potvrdila i nejnovější taxonomie ptáků od Josepha del Hoya z roku 2014. Barevné variace v rámci jednoho druhu může podle vědeckého magazínu Cosmos vysvětlovat biogeografický princip známý jako Glogerovo pravidlo, podle něhož platí, že čím je vlhčí prostředí, tím je tmavší barva zvířete. Toto pravidlo se však dosud neuplatňovalo na papoušky s jejich jedinečným pigmentovým systémem založeným na sloučeninách zvaných psittacofulviny.
K TÉMATU: Barevné variace rosely penant v přírodě jsou rezistentní vůči PBFD, zjistili vědci
„Teprve nyní, díky rychlému technologickému pokroku, jsme schopni analyzovat opravdu velké sady údajů o klimatu, využívat satelitní snímky zbarvení vegetace v rozsáhlých oblastech a provádět pokročilejší analýzy, abychom mohli zkombinovat všechny možné faktory,“ vysvětluje Mathew Berg z univerzity Deakin, spoluautor studie o barevných variacích rosely penant. Vědci chtěli zjistit, zda by změnou prostředí dokázali předpovědět, jakou barvu budou mít rosely penant, tedy zda lze Glogerovo pravidlo aplikovat na barevné variace těchto rosel. Museli přitom zpracovat obrovské množství údajů o teplotě, srážkových úhrnech, vlhkosti a dalších faktorech v jednotlivých biotopech, kde tito papoušci žijí.
Suché oblasti = světlejší zbarvení
Ze studie vyplývá, že průměrný úhrn srážek a průměrná maximální denní teplota během léta silně ovlivňují fakt, že se v daném biotopu budou vyskytovat žlutě a červeno-žlutě zbarvené rosely penant. „Využili jsme data sbíraná družicemi, abychom měřili intenzitu barvy stanovišť ve východní Austrálii a zjistili jsme, že dobrým vodítkem je barevná odlišnost listí v jednotlivých prostředích a podle toho se dalo odhadnout, jak barevné tam budou rosely,“ uvedl Mathew Berg. Červená forma rosely penant je tmavší, méně se leskne a vyskytuje se ve vlhčím prostředí, zatímco světle žluté rosely obývají horké a suché prostředí. Vědci také prokázali vztah mezi barvami dominantní vegetace v pozadí biotopu a barevnou variací papoušků.
ČTĚTE TAKÉ: Papouškům v Austrálii se za poslední dvě století kvůli oteplování zvětšují zobáky
„Místa, kde jsou v létě vysoké teploty, odpovídala výskytu žlutých rosel, což může být dáno tím, že světlejší barvy způsobují menší tepelný stres. To naznačuje, že důležitým faktorem pro utváření barevných variací je také tělesná termoregulace,“ uvádějí autoři studie. Výsledky výzkumu zveřejněné v časopise Journal of Biogeography by mohly pomoci při úsilí o zachování dalších druhů papoušků, z nichž celá třetina je ohrožena vyhubením. „Tato práce nám umožní lépe chápat, jaké požadavky na biotop mají jednotlivé druhy papoušků a jaký vliv mohou mít klimatické změny na to, kam se papoušci rozšiřují a kde naopak mizí. Můžeme tak předpovědět, kdy a kde bude docházet k úbytku populace konkrétního druhu a proč,“ uzavřel Mathew Berg.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / JJ Harrison (www.jjharrison.com.au)
