Jan Potůček Letecký převoz 41 arů škraboškových z chovného zařízení německé Asociace na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP) do brazilské Bahie financovala záchranná stanice Vantara vlastněná indickou zoologickou zahradou Greens Zoological Rescue and Rehabilitation Centre (GZRRC). Právě kvůli přesunu 26 arů škraboškových z Německa do této indické zoo přitom vznikl spor mezi brazilskou vládou a ACTP o komerčním nakládání s těmito kriticky ohroženými ptáky. Brazilská vláda vývoz arů do Indie napadla na zasedání Stálého výboru CITES a docílila uplatňování přísnějších pravidel pro obchodování s ohroženými druhy pro komerční účely.
Kvůli vývozu arů do Indie vznikl skandál
Brazilská strana tvrdila, že o vývozu arů škraboškových do Indie původně nevěděla a nesouhlasila by s ním. Prezident ACTP Martin Guth namítal, že Brazílii asociace o svém záměru informovala a že nešlo o komerční obchod. Později ACTP uvedla, že si od GZRRC pronajala na 99 let prostory pro chov arů škraboškových a chce tam přesunout většinu ptákl chovaných v Německu. ACTP je po převzetí těchto papoušků od katarské záchranné stanice Al Wabra držitelem naprosté většiny arů škraboškových chovaných v zajetí. Aktuálně jde o více než 250 ptáků. Některé z nich ale asociace začala deponovat k soukromým chovatelům po Evropě, například do Dánska nebo i na Slovensko.
Právě tyto převody arů škraboškových ale brazilská strana napadla s tím, že všechny papoušky tohoto druhu chované v zajetí považuje za své, protože žádný ara škraboškový nikdy nebyl z Brazílie vyvezen legálně. Proto si také vymínila schvalovat veškeré transfery těchto ptáků mezi institucemi, které je chovají a zároveň jsou zapojeny do záchranného programu koordinovaného Brazílií. Mezi ně patří i ACTP, ale po této roztržce kvůli vývozu arů do Indie a několika evropských zemí s ní brazilská vláda v roce 2023 neprodloužila smlouvu o spolupráci. To vedlo k pozastavení vypouštění arů škraboškových do přírody, neboť reintrodukční centrum v brazilské Bahii vystavěla právě ACTP a ta nedostala k dalšímu vypouštění ptáků povolení.
Hodláme s Vantarou dál spolupracovat, říká ACTP
Nyní se zdá, že se ACTP snaží situaci zvrátit za pomoci nového partnera z Indie. „Vyjadřuji hluboké uznání Anantu Ambanimu (majitel GZRRC a syn nejbohatšího Inda, pozn. red.) a zásadní roli Vantary v reintrodukčním projektu ary škraboškového. A také velkorysou finanční podporu a neocenitelnou odbornost Vantary při úspěšném chovu tohoto druhu, který kdysi ve volné přírodě vyhynul,“ cituje Vantara v oficiální tiskové zprávě prezidenta ACTP Martina Gutha. „Oceňuji neochvějný závazek společnosti Vantara k obnově biologické rozmanitosti a ochraně ohrožených druhů, přičemž za klíčové faktory úspěchu projektu považuji vášeň, zdroje a přístup ke spolupráci,“ dodal Guth.
Partnerství ACTP a Vantary podle Gutha demonstruje sílu sdílené vize, která má šanci inspirovat úsilí o ochranu po celém světě. „Pokud jde o budoucnost, ACTP i nadále touží pokračovat ve spolupráci s Vantarou na ochraně a oživení ohrožených druhů,“ konstatoval Martin Guth. „Díky vizi Ananta Ambaniho pokračuje Vantara v úsilí o ochranu a zajištuje přežití ohrožených druhů prostřednictvím strategických partnerství a udržitelných programů na ochranu přírody.“ Vantara vyslala společně s 41 ary škraboškovými do Indie také svůj tým, který papoušky doprovázel až do reintrodukčního centra u města Curaca. Zatím není jasné, jak se tato akce promítne do oficiálních vztahů mezi brazilskou vládou a ACTP.
Úvodní foto: Vantara
