Jan Potůček SEZNAM UVNITŘ – Na 400 druhů papoušků existuje po posledních taxonomických změnách, které proběhly už před několika lety a většinou povýšily některé kriticky ohrožené poddruhy na druhy, aby se tím zvýšila šance na jejich ochranu. Nyní se má téměř polovina těchto druhů přejmenovat, alespoň tedy v češtině, protože k tomu dospěla Názvoslovná komise České společnosti ornitologické (ČSO). Fakticky však jde o dílo jediného jejího člena, předsedy Miroslava Čapka. Je jasné, že novým druhům vzniklým z původních poddruhů je třeba dát i nové české názvy, ale to lze často pouhým použitím původního českého názvu poddruhu. Názvoslovná komise ale přejmenovává i druhy, které nevznikly nově a u kterých to není vůbec třeba. Copak jen druhy, ale dokonce i rody!
Jak a kdy vlastně vznikly nové české patvary?
Na peripetii s novým českým názvoslovím ptáků včetně papoušků upozornil už loni na podzim ornitolog Tomáš Grim. Na jeho články publikované na webu Ekolist.cz však dlouho nikdo nereagoval a později byl označen fakticky za jediného rebela, který brojí proti novým českým názvům. Ono to tak vlastně dlouho bylo, protože o nových českých názvech ptáků laická, ale odborná veřejnost dlouho nevěděla. Jenže v letošním roce se tyto nové názvy propsaly v internetových databázích eBird.org a Biolib.cz, které jsou považované za oficiální zdroj českého názvosloví a začal neskutečný zmatek. Nové názvy totiž začaly používat některé zoologické zahrady a zooparky, objevily se i v některých odborných časopisech a bylo zaděláno na větší problém.
Na Ararauně jsme se novému českému názvosloví začali věnovat až začátkem letošního léta. Články vyvolaly diskusi nejen na sociálních sítích, ale i mezi odborníky. Vznikla neformální mailová konference, ve které si vyměňujeme informace s Tomášem Grimem, který tématu věnoval značný čas a nyní pomáhá koordinovat protesty dalších ornitologů, mj. i ředitele pražské zoologické zahrady Miroslava Bobka, který o nesmyslném přejmenovávání ptáků napsal hned několik sloupků. A také oficiální dopis předsedovi ČSO Tomáši Bělkovi s požadavkem na stažení nového názvosloví ze zmíněných internetových databází, návratu původního názvosloví a změně procesu úpravy názvů ptáků tak, aby Názvoslovná komise ČSO nemohla tyto změny dělat svévolně bez konzultace s dalšími odborníky.
Výzva na adresu vedení ČSO zjevně nestačí
ČSO se má podle Tomáše Bělky podnětem zabývat, ale v internetových databázích se nic nezměnilo. A jak zjistil Tomáš Grim, Výbor ČSO na svojí schůzi letošního 7. března dokonce vyslovil spokojenost s dlouhodobou prací názvoslovné komise. Jak dále zní v zápisu z této schůze, Výbor ČSO se „zároveň shodl na potřebě větší spolupráce Názvoslovné komise s ornitologickou veřejností. Pracovní skupina připraví formulář sloužící k předkládání návrhů a připomínek k novému názvosloví. Postup bude projednán s předsedou Názvoslovné komise.“ Letmým pohledem na oficiální web ČSO žádný takový formulář pro podněty Názvoslovné komisi dodnes neexistuje, takže se nic nestalo ani po březnové výzvě Výboru ČSO, ani po červnovém otevřeném dopisu ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka předsedovi ČSO Tomáši Bělkovi.
Situací se už zabývají i chovatelské organizace. Podle vydavatele časopisu Nová EXOTA Jana Sojky, který je zároveň členem Odborné komise Českého svazu chovatelů pro chovatele exotického a okrasného ptactva tato komise přijala negativní stanovisko a nové názvosloví v žádném případě nepodpoří a doporučuje ho „hodit do koše“. Jan Sojka se zároveň kvůli změnám v ptačím názvosloví sešel k s ředitelem olomoucké zoo a prezidentem Unie českých a slovenských zoo Radomírem Habáněm a podle jeho slov je i jeho stanovisko k novému českému názvosloví zamítavé s tím, že z pozice své funkce bude konat kroky, aby byl tento „nesmysl smeten ze stolu“. Ostatně, Nová EXOTA připravuje u příležitosti mezinárodní výstavy EXOTA Olomouc 2025 na příští říjen vydání výpravné publikace Velká encyklopedie papoušků, kde bude české názvosloví podrobně zpracované.
Aktuální české názvosloví papoušků vyjde knižně
Autory publikace budou Jiří Nožička, Lubomír Tomiška a Jan Sojka. Část tohoto názvosloví už bylo použito v knihách Arové a Amazoňané, které v uplynulých letech vydala také Nová EXOTA. Řeší se v nich především nové druhy amazoňanů vzniklé z poddruhů, případně návrat amazónka žlutobřichého mezi amazoňany nebo nový název pro poddruh ary červenoramenného „cummanensis“, který se stal novým druhem a dle Nové EXOTY by se měl česky jmenoval ara kumanský. Jan Sojka je podle svých slov z nového názvosloví od Názvoslovné komise ČSO konsternován a považuje ho za ohromný paskvil. Souhlasí pouze s pojmenováváním nových druhů nebo poddruhů a napravováním starých nesmyslů, jako byl název neoféma žlutobřichá, která má ale břicho oranžové a ve světě je běžně označována jako neoféma oranžovobřichá.
Protože seznam nových názvů ptačích druhů na webu ČSO nefunguje, dal si web Ararauna.cz práci a z online databáze Biolib.cz po jednom vybral všech 158 přejmenovaných nebo nově pojmenovaných papouščích druhů, aby je sestavil do přehledné tabulky s latinským názvem, původním českým názvem a novým názvem odsouhlaseným Názvoslovnou komisí ČSO. Tabulku vidíte na začátku tohoto článku a určitě v ní najdete spoustu pikantností. A jak tedy dál s poničeným českým názvoslovím ptáků? Panuje široká shoda na tom, že by ČSO měla obdržet otevřený dopis podepsaný mnoha kapacitami z oboru, vědeckými pracovníky a manažery profesních organizací i zoo. Zkrátka dát najevo, že změny vymyšlené jediným člověkem a nijak nekonzultované s těmi, kterých se týkají nejvíce, není možné. Snad se to podaří.
Úvodní foto: Orni Park Jaroměř
