Jan Potůček Chemické prvky obsažené v peří, krvi a drápech ohrožených brazilských papoušků arů kobaltových mají nově napomoci v určování, odkud pochází jedinci zabavení pašerákům. Nový typ forenzní analýzy nyní v rámci výzkumného projektu testuje brazilská vědkyně Isabela Prado, která se zapojila do stipendijního programu FUNBIO – Conserving the Future. Arové kobaltoví patří mezi velmi žádané papoušky, protože legálním způsobem je velmi složité tyto ptáky získat. Pašeráci proto vybírají jejich hnízda ve skalních průrvách, uměle líhnou mláďata a ta pak prodávají do Evropy nebo Asie. Tímto způsobem se arové kobaltoví dostali i do České republiky, kde byli zabaveni soukromému chovateli a umístěni do Zoo Praha.
Isabela Prado pracuje s myšlenkou, že chemické stopy na tělech ptáků dokáží pomoci odhalit původ papoušků. „Všechno, co zvíře konzumuje, a prostředí, ve kterém žije, zanechává na jeho těle přirozené stopy,“ vysvětluje doktorandka ze Státní univerzity v Santa Cruz (UESC) v jižní Bahii. Tyto stopové prvky, které vědci nazývají izotopovými signaturami, jim umožňují identifikovat specifické environmentální charakteristiky každého regionu, což vede k rozdílným mixům, které fungují jako přirozené záznamy míst, kde zvíře žilo nebo přijímalo potravu. Ara kobaltový je ohrožený druh, početnost jeho divoké populace se odhaduje na 2500 jedinců, ale například v roce 1987 se vědělo pouze o 60 exemplářích.
Vědkyně otestuje ptáky žijící v přírodě i v zajetí
„Tento přístup je obzvláště důležitý, protože arové mohou být nelegálně odchyceni ve volné přírodě, chováni v tajných chovných zařízeních a následně se s nimi může obchodovat. Když je pták zachráněn, často neexistují žádné spolehlivé informace o jeho původu ani o tom, jak dlouho žil v konkrétním prostředí,“ vysvětluje Isabela Prado. „Tyto informace můžeme použít k rekonstrukci části trajektorie ptáků zadržených při obchodování s ary,“ dodává. Díky tomu můžou odpovědné úřady vydat profesionálnější rozhodnutí ohledně managementu zabavených ptáků, jako je jejich návrat do přírody nebo pro vymáhání práva při soudních procesech s pašeráky.
Kvůli výzkumu se vědkyně vydá do dvou rezervací, kde se arové kobaltoví přirozeně vyskytují: do ekologické stanice Raso da Catarina a národního parku Boqueirão da Onça, kde bude odebírat biologické vzorky od arů žijících ve volné přírodě. Studie bude dále monitorovat jedince, kteří prošli změnami prostředí v monitorovaných situacích, jako jsou procesy reintrodukce, bude analyzovat vzorky ptáků zabavených na nelegálním trhu s papoušky a analyzovat vzorky zvířat chovaných v lidské péči v Brazílii i v zahraničí. Všechny tyto aktivity umožní srovnání izotopových vzorků mezi různými environmentálními kontexty, které poslouží jako základ pro vytvoření referenční databáze pro budoucí ochranářské akce zaměřené na aru kobaltového.
Úvodní foto: FUNBIO
