Jan Potůček Úspěšný odchov osmnáctého mláděte dvojzoborožce nosorožčího za posledních osmnáct let oznámila pražská zoologická zahrada. Letošní přírůstek je prvním mládětem nové samice Sharjah, kterou zoo získala ze Spojených arabských emirátů a která navázala na předchozí šňůru odchovu sedmnácti mláďat samicí Markétou, jež uhynula před třemi lety. Letošní odchov dvojzoborožce nosorožčího je prvním mládětem svého druhu v evropských zoologických zahradách za posledních pět let. Předchozí samice zvládla odchovat sedmnáct mláďat se dvěma samci a její hnízdění nenarušily ani katastrofální povodně, které donutily zoo ptáky během hnízdění přestěhovat.
Minulý odchov v Evropě byl také z Prahy
„Nový pár odchoval na podzim své první mládě, které se stalo osmnáctým přírůstkem v Zoo Praha a prvním v Evropě po pěti letech. To předchozí ale bylo také z naší zoo, což ukazuje, jak nejistou budoucnost má dvojzoborožec nosorožčí v Evropě,“ konstatuje kurátor ptáků v Zoo Praha Antonín Vaidl. Podle něj je chov tohoto výrazného druhu náročný a populace v evropských zoo stárne. „Možná se budeme v budoucnu dívat na dvojzoborožce jen v encyklopediích a muzeích. Každý chovatelský úspěch je tedy zásadní pro zachování těchto skvostů asijského deštného lesa v chovech našeho kontinentu,“ doplnil Vaidl.
Dvojzoborožec nosorožčí je jeden ze tří druhů dvojzoborožců, přičemž bývá spolu s dvojzoborožcem indickým (kterého pro změnu úspěšně odchovává Zoo Zlín) označován za vůbec největší druh stromových zoborožců. Obývá původní pralesy Indonésie, Malajsie a Thajska. V jiném prostředí nedokáže přežít. Vlivem úbytku primárních lesů a lovu je zařazen na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN v kategorii „zranitelný“. Vyhlídky nemá nijak nadějné. Odborníci očekávají pokles jeho populace do roku 2060 až o 40 procent.
Návštěvníci zoo uvidí mládě na jaře
Vedle mohutného zobáku s přilbicí, která je ve skutečnosti velmi lehká a slouží mimo jiné jako rezonátor už tak dalekonosného hlasu, zaujmou dvojzoborožci bizarním způsobem hnízdění. Samec totiž samici – s jejím přispěním – zazdí ve stromové dutině. Ptáci k tomu využívají směs substrátu, trusu i rozmačkaného ovoce. Samice zůstává uvnitř a skrze úzkou škvíru je zcela odkázaná na péči samce. Ten po celou dobu hnízdění krmí nejen ji, ale později i mláďata. Ta jsou se samicí „zazděna“ dlouhé tři měsíce a teprve ve chvíli, kdy jsou mláďata schopna letu, se samice „vyseká“ z dutiny ven.
„Nový pár jsme seznamovali nejdřív vokálně, stejně jako v přírodě, kdy se ptáci dříve slyší, než vidí. Poté, co jsme zaznamenali párový duet, jsme je představili jeden druhému vizuálně. Padli si do oka. Od počátku k sobě měli respekt a náklonnost, což rozhodně není u žádných zoborožců pravidlem,“ vysvětlil Vaidl. Mládě s rodiči se aktuálně nachází v teplém a klidném zázemí zoologické zahrady. Návštěvníci budou moci dvojzoborožce pozorovat v expozici po jarním oteplení. Naleznou je v jedné z voliér pro ptáky jihovýchodní Asie poblíž Pavilonu tučňáků.
Úvodní foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
