Jan Potůček 
UVNITŘ FOTO A VIDEO – Celkem 13 mláďat vzácných zoborožců nosorožčích se již podařilo odchovat pražské zoologické zahradě. To je nejvíc z celé Evropy. Letos přibyla dvě mláďata, která se vylíhla koncem března, ale protože se o ně samice od začátku nechtěla starat, chovatelé pražské zoo je dokrmují ručně. „Dosud nejzkušenější samice v evropských chovech – pražská Markéta, tentokrát z nějakého důvodu opustila vejce již v době líhnutí prvního z mláďat. Chovatelé proto malé zoborožce přemístili do líhně a vyrobili speciálního maňáska, s jehož pomocí je dokrmují sami,“ informovala zoo.
Chovatelé museli vyrobit umělou hnízdní budku, u níž simulovali „zazděný“ vletový otvor. Samice zoborožců se totiž na začátku hnízdění zazdívají v hnízdní dutině, v níž zůstávají až do odstavu mláďat. S vnějším světem je spojuje pouze úzký otvor, kterým jim samec předává potravu a samice se jím vyprazdňuje a vyhazuje jím trus mláďat. Jako materiál na „zazdění“ samice používá sliny smíchané se ztrouchnivělým dřevem. Jakmile jsou mláďata připravena opustit hnízdo, samice společně se samcem zeď odstraní a celá rodina může vylézt z hnízdní dutiny ven. Mláďata jsou pak rodiči ještě krmena mimo hnízdo.
Maňásek kvůli správné socializaci
Při umělém dokrmování zoborožců existuje silné riziko, že se ptáci špatně socializují. Proto pražská zoo použila při krmení a veškerým kontaktem s mláďaty speciálního maňáska. „Zoborožci jsou inteligentní ptáci, takže pokud bychom je krmili v přímém kontaktu s člověkem, došlo by k takzvanému vtištění, kdy by pak člověka vnímali jako partnera, nebyli by schopni se nadále rozmnožovat a byli by zlí vůči ostatním příslušníkům svého druhu,“ vysvětluje kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. Na „maňáskovi“, který je věrnou napodobeninou dospělého zoborožce, si chovatelé z pražské zoo dali opravdu záležet. Aby připomínal samici, přizpůsobili dokonce i duhovku umělého oka.
K TÉMATU: Zlínské zoo se podařilo odchovat mládě dvojzoborožce indického, za poslední rok je jediná na světě
Maňásek navlečený na ruce se k mláďatům dostává provizorním vletovým otvorem, kterým přímo do zobáčků vpravuje kousky myší, čerstvé fíky nebo hroznové víno. Zoborožec nosorožčí pochází z jižního Thajska, Malajsie, Indonésie a Bruneje. V minulosti se vyskytoval i v Singapuru, kde však místní populace již vyhynula. Červená kniha ohrožených živočichů IUCN jej vede v kategorii zranitelných druhů. Podle mezinárodní organizace BirdLife International je pravděpodobné, že během tří následujících generací klesne početnost jeho divoké populace téměř na polovinu dnešního stavu. Největší ohrožení zoborožci nosorožčímu způsobuje masivní odlesňování.
Úvodní foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
