UVNITŘ FOTO A VIDEO – Unikátní odchov mláděte dvojzoborožce indického se podařil zlínské zoologické zahradě v Lešné. Devět let po pořízení chovného páru a čtyři roky od první oplozené snůšky zoo slavila úspěch, ale mládě musela uměle vylíhnout a dokrmit ručně za pomoci převleku. V předchozích letech totiž dvojzoborožci vyseděli mláďata, první dny se o ně pečlivě starali, ale poté mladí dvojzoborožci uhynuli. Zoo proto do hnízdní budky, vnitřní i venkovní voliéry instalovala kamery, aby měla vše pod kontrolou. Letošní snůšku dvou vajec nechali samici vysedět téměř až do inkubace, po 30 dnech je ale odebrali do líhně a jedno oplozené vejce nechali vylíhnout uměle.
Odběr vajec z hnízda dvojzoborožců nebyl jednoduchý, protože se tito ptáci v době hnízdění „zazdívají“ do hnízdní dutiny v mohutném kmenu. Samice zůstává uvnitř, zatímco samec dutinu zabetonuje blátem a trusem a nechá pouze malý otvor, kterým samičku krmí a ona se jím může vyprazdňovat a vyhazovat ven trus mláďat. Na svobodu se samice proklove až ve chvíli, kdy jsou mláďata plně opeřena a schopna vydržet bez zahřívání. S odběrem vajec a umělým odchovem mláděte zlínským zoologům pomohli kolegové z malajské Zoo Negara, s níž Zoo v Lešné úzce spolupracuje. Líhnutí proběhlo bez komplikací a ani první dny umělého dokrmování mláděte nebyly tak složité.


Krmení pouze v masce, aby se nefixoval na lidi
„Více jak dvacet dnů byl malý dvojzoborožec slepý, to pro nás znamenalo daleko jednodušší péči. Nemuseli jsme k němu vstupovat v převleku a s maskou na obličeji, pouze jsme zajistili ticho v odchovné místnosti. Jakmile však otevřel oči, krmení probíhalo vždy v převleku a s pomocí loutky imitující hlavu dospělého ptáka,“ přiblížil zoolog zlínské zoo Václav Štraub na webu zahrady. Ošetřovatelé se tak chtěli vyhnout fixaci mláděte na lidi a lidské hlasy. Chovatelé nyní mládě krmí několikrát denně myšími holátky, hmyzem, ovocem a granulemi. Malý zoborožec zdárně prospívá, v současné době již obývá stejnou ubikaci jako dospělí ptáci. „Chtěli jsme mu umožnit kontakt s rodiči, pro jistotu je však oddělen pletivem,“ vysvětlil Václav Štraub.
K TÉMATU: Singapurci chtějí lépe chránit dvojzoborožce indického, zvolili ho maskotem Jurong Bird Parku
„K naší radosti rodiče projevují o mládě zájem, zejména samec. Úplné spojení však zatím neplánujeme, nechceme mládě ohrozit,“ dodal zoolog. Mimořádnost tohoto odchovu dokládá fakt, že jde nejen o český prvoodchov, ale za poslední rok také jediný odchov dvojzoborožce indického v zoologických zahradách na celém světě. V Evropě tyto mohutné ptáky chová 19 zoo a za posledních deset let se je podařilo odchovat pouze výjimečně, například v Zoo Stuttgard nebo v ptačím parku ve Walsrode. Sestavit vhodný chovný pár je totiž velmi složité. „Zoborožci jsou monogamní ptáci, své partnery si vybírají na celý život. Dát dohromady kompatibilní pár tak může být „běh na dlouhou trať“. Velmi často se totiž u nich vyskytuje vzájemná agresivita,“ říká Václav Štraub.

Ve Zlíně odchovali již šest druhů zoborožců
S oznámením úspěšného odchovu dvojzoborožců indických zlínská zoo nespěchala. Po předchozích nezdarech s přirozeně vylíhnutými mláďaty počkala více než měsíc od umělého líhnutí, k němuž došlo 20. března. Zahrada v Lešné patří mezi významné chovatele zoborožců v České republice. Momentálně se může pochlubit deseti druhy, z toho šest se jí již podařilo rozmnožit. „Zoborožci patří mezi nejnáročnější ptáky na vytvoření optimálních podmínek pro chov. Velmi často to znamená roky a roky úsilí. Jsem skutečně pyšný na náš tým chovatelů, kteří nejenom u zoborožců dosahují skvělých úspěchů,“ komentoval úspěšný odchov ředitel zlínské zoo Roman Horský.
ČTĚTE TAKÉ: Na návštěvě papouščích expozic ve zlínské zoologické zahradě Lešná
Dvojzoborožec indický je největším zástupcem čeledi zoborožcovitých. Nejnápadnější znak představuje masivní žlutočerná helmice a obrovský zobák. Obývá tropické pralesy v Indii, Sumatře, Indonésii a na Malajském poloostrově. Tito zoborožci létají málo a těžkopádně, v korunách stromů nejčastěji poskakují z větve na větev. Hnízdí v dutinách velkých stromů, kde samec svou partnerku doslova zazdí výkaly a blátem. Nechá přitom v přepážce jen malý otvor, kterým ji a později i mláďata krmí po celou dobu hnízdění. Ve volné přírodě se jeho početní stavy rok od roku snižují. Důvodem je především ztráta přirozeného prostředí a neutuchající lov. Jako součást projektu na jeho ochranu si jej do svého znaku nedávno zvolil známý ptačí park Jurong Bird Park v Singapuru.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / lip kee
1 Comments
Gratuluji, super úspěch! ?