Jan Potůček Vypadá to, že někteří nakažení ptáci se z ptačí chřipky uzdravili, prohlásil na pondělní tiskové konferenci k uvedení nové ředitelky pražské zoo Lenky Poliakové do funkce mluvčí zahrady Filip Mašek. V rozhovoru pro Araraunu přibližuje, jak se nemoc do areálu zoo dostala, které ptačí druhy uhynuly a jaká preventivní opatření zahrada připravuje do budoucna. Riziko totiž stále trvá, na jezírka v zoo pravidelně létají zimující vodní ptáci z Vltavy v Troji, ale i divoké volavky popelavé, které hnízdí přímo v areálu zoo. Zahrada pole Maška dokonce uvažuje, že volavčí kolonii, která čítá až 60 hnízd, zredukuje – nejenom kvůli ptačí chřipce.
Kde se nacházelo původní ohnisko nákazy ptačí chřipky v pražské zoo? Šlo o zasíťované jezero, kam mohli chodit návštěvníci, nebo nějakou jinou vodní plochu?
Šlo o voliéru Asijská delta a přilehlý výběh pro pelikány, který není zastřešený. Teď je tedy prázdný. To bylo hlavní ohnisko o rozloze 2600 m².
Víte, co bylo zdrojem nákazy, zda šlo o divokou kachnu nebo jiného vodního ptáka, který přelétl do areálu zoo z blízké Vltavy?
Podle našich teorií to měl být samozřejmě volně žijící pták, který to sem zanesl. Může se jednat o racka chechtavého, nebo nějakého jiného pravděpodobně vodního ptáka.
Co to bude znamenat pro prevenci proti ptačí chřipce v zoo, protože u vás je velký problém, že jste blízko zimoviště na Vltavě? Hnízdí vám tu divoké volavky, které přelétávají přes zasíťovaná místa. Lze vůbec udělat nějakou prevenci, aniž by došlo k nákaze?
To je velmi dobrá otázka, kterou se samozřejmě zabýváme. Zabývá se tím náš tým veterinářů, nejen doktor Vodička, ale i naše ptačí veterinářka doktorka Vaidlová. Tato nemoc se bude objevovat stále častěji a je to tedy něco, s čím se musíme naučit žít. V nějaké periodicitě se bude vracet. Jsou zde ale určité možnosti, bavili jsme se o očkování ptáků a dalších různých metodách. Také o zasíťování úplně otevřených expozic, což se týká například tučňáků a venkovního výběhu plameňáků, ale také zmiňovaného výběhu pelikánů a dalších vodních ptáků, jako je výběh pro čáje obojkové a čápy černé. Nic z toho není povinné, ale s ohledem na trasy letu volavek, racků, slípek a kachen k nějakým opatřením přistoupit musíme. Spíš se ale bude jednat o střednědobá až dlouhodobá opatřená, ke kterým přikročíme po konzultaci třeba i s EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií) nebo se stavebním oddělením. Musíme vždycky najít poměr mezi návštěvnickým prožitkem, bezpečností ptáků a welfare chovaných zvířat. Ale v této chvíli jsou samozřejmě prioritou ptáci a jejich zdraví. Uděláme všechno pro to, aby se to eliminovalo.
Uvažujete třeba o tom, že byste krmení skryli pod stříšky, aby právě přelétající ptáci do něj nemohli trousit?
To je přesně to, co se teď děje v rámci mimořádných opatření, že všechna krmná místa napříč zoologickou zahradou i u ptáků, kteří zůstávají venku v zastřešených voliérách, jsou přikryta. Je to případ papoušků, Rákosova pavilonu, flétňáků, ale i dravců. U všech těchto voliér došlo k zastřešení krmiva, aby nedošlo ke kontaminaci. Otázkou je, zda se to osvědčí jako dlouhodobé nebo stálé opatření. Je to něco, co návštěvnickému prožitku asi nějak nebrání.
Které druhy vám vlastně uhynuly na ptačí chřipku?
Zásadně se jedná o vodní ptáky. Šlo o zástupce vrubozobých: morčák bílý, morčák prostřední, kolpík růžový, potom nesyt bílý. O tom se dá říci, že byl největší ztrátou, protože tohoto ptáka na svět chovají už jen zoo v San Diegu a ve Zlíně. Byť nejde o kriticky ohrožený druh v přírodě, tak to byla největší ztráta, co se týče jedinců.
Na tiskové konferenci jste zmínil i úhyn bažanta Edwardsova, ten je dokonce v přírodě vyhynulý.
Pro něj vedeme i EEP (Evropský záchovný program), ale to byla spíš výjimka, byl to jediný hrabavý, který uhynul. A potom z těch nevodních ptáků šlo ještě o holuba kouřovéjo.
A tito ptáci se nakazili v nějaké další expozici mimo hlavní ohnisko?
Ne, to bylo také v zázemí budovy, která je přilehlá původnímu ohnisku, ale ještě nemáme potvrzeno, že uhynul na ptačí chřipku. Je to jeden ze tří ptáků, kteří jsou teď na pitvě. A potom ještě můžu doplnit pyžmovku bělokřídlou a pelikána kadeřavého, těch samozřejmě bylo několik.
Druhé ohnisko se vám objevilo v izolaci, kde jste drželi některé vodní ptáky.
Ono to není druhé ohnisko, ale spíš rozšíření toho prvního, protože na něj navazuje.
Jak daleko to je třeba od chovu morčáků paranských, kteří jsou velice vzácní a vy je máte jako jediní v Evropě? Hrozí jim něco?
Musím to zaklepat, morčákům paranským nic nehrozí. Máme je v Ptačích mokřadech vzadu u člunozobců, takže tam jsou všechna nejpřísnější hygienická opatření – dezinfekční rohože, chovatelé tam chodí ve speciálních oblecích. Kdybychom o ně přišli, byla by to obrovská škoda. Jsou zavření vevnitř a pouze s ohledem na welfare je jim třeba při úklidu umožněno jít do venkovní expozice. To se týká třeba i plameňáků.
Zaznamenali jste nějaké reakce ze světa, z partnerských zoologických zahrad nebo třeba z chovné stanice morčáků paranských v Brazílii?
Pokud se nepletu, žádná zpráva (např. z Brazílie) nepřišla, ale vím, že jsme vyjadřovali soustrast do zoo ve Walsrode, kde se taky potýkají s chřipkou. V jejich případě tam vybíjejí i nandu a podobné druhy s ohledem na jejich legislativu, což bude mít větší následky. My jsme opatrně optimističtí, že jsme to lokalizovali.
Na tiskové konferenci jste zmínil, že se někteří nakažení ptáci možná uzdravili?
Ano, existuje teorie, že jsou zde ptáci, kteří nemocí prošli a získali imunitu. Doktorka Vaidlová právě razí teorii, že tu máme „přeživší“.
Došlo u potenciálně nakažených ptáků k vakcinaci, nebo o ní uvažujete?
Bylo to téma na stole. V loňském roce veterina dovolila výjimku očkovat ptáky v jednom chovu hus v Čechách, aby se zachoval genofond. Takže ano, bylo to tématem. V současné době dáváme ptákům plošně doplňky stravy a vitamín C na podporu imunity.
Uvažujete o nějakém plašení divokých ptáků, kteří volně zalétají do zoo a přikrmují se v otevřených expozicích?
Je to i o osvětě, protože návštěvníci často krmí kachny nebo racky z ruky. Ale zoo by měla být i místem pro volně žijící ptactvo. Hnízdí nám tu dudek, kalous, výr, viděl jsem tu kroužit i orla mořského. Je to v rámci Prahy takový hotspot biodiverzity. Teď, když jsou chovaní ptáci zavření, zaznamenali jsme úbytek volně žijících kachen a volavek, protože nemají tak snadný přístup k potravě. Ale zoo by neměla být betonový ohrazený park, má být součástí krajiny. Musíme se jen do budoucna zamyslet, jak redukovat počty, protože třeba u volavek jde o 60 hnízdících párů na malém místě, což je i pro návštěvníky nekomfortní kvůli trusu na cestách.
Děláte si monitoring na blízkých březích Vltavy, zda tam nejsou uhynulí vodní ptáci? Nebo volavčí kolonie přímo u vás v zoo?
V areálu byla hlášena jedna slípka zelenonohá, která uhynula mimo ohnisko, ale vypadá to, že příčinou nebyla chřipka. Jestli sledujeme přímo ty volavky na hnízdech, na to neumím odpovědět, to by věděl doktor Vodička.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
