Jan Potůček Druhým rokem pokračuje pokus novozélandského ministerstva životního prostředí s vypuštěním kriticky ohrožených nelétavých papoušků kakapů sovích do oplocené rezervace Maungatautari na pevnině Severního ostrova. Za tu dobu se v rezervaci vystřídalo několik ptáků, protože někteří nalezli způsob, jak plot překonat a dostat se do volné přírody, kde jim hrozilo nebezpečí v podobě lasic a zdivočelých koček. Kvůli tomu jsou všichni kakapové, a to nejen v rezervaci Maungatautari, vybaveni GPS lokátory a mikrovysílačkami, díky nimž je možné monitorovat jejich pohyb. Čas od času se ale stane, že nějaká vysílačka přestane fungovat nebo se vybije předčasně, než jí členové záchovného programu stačí vyměnit baterie.
To se také stalo s vysílačkou desetiletého samce kakapa sovího nazvaného Taeatanga (v rámci záchranného programu mají úplně všichni kakapové svoje jméno, vysílačku a také úplnou sekvenci genomu). V rezervaci Maungatautari jsou aktuálně vypuštěni tři samci kakapů a ochránci je bedlivě sledují. Jejich poloha je běžně kontrolována třikrát týdně, přičemž denně lze přijímat záznamy z GPS lokátorů. Loni v říjnu si rangeři všimli, že samci Bunker a Tautahu se jako obvykle „přihlásili“ svými GPS lokátory do monitorovací sítě, ale Taeatangu se nedařilo několik dní detekovat. To bylo neobvyklé, protože tento samec se od března zdržoval v určité části rezervace, kde mu ochránci zřídili místa s možností doplňkového krmení.
Ročně se pokazí pět procent lokátorů u kakapů
Po deseti dnech rozsáhlého pátrání, které se soustředilo nejen na prostor rezervace, ale i mimo ni a spočívalo v hledání stop, ale také přehrávání záběrů z monitorovacích kamer, byl na jedné z nich spatřen právě samec Taeatangu. Ochránci okamžitě začali spřádat plán na jeho odchyt. Strážci strávili několik dní monitorováním kamer, zda se kakapo pravidelně nevrací na nějaké místo, aby mu tam mohli připravit návnadu v podobě oblíbeného krmiva. Potom nastal čas na noční honičku. Nedlouho po setmění se kakapo skutečně objevil a jakmile polevil v pozornosti, když se pustil do návnady, rangeři ho okamžitě odchytili. Provedli veterinární kontrolu, zkonstatovali, že papoušek je ve výtečné kondici a vyměnili mu GPS lokátor za nový.
Potvrdilo se, že původní lokátor technicky selhal. Nový vysílač potvrzuje pohyb Taeatangy po jeho oblíbených místech a vzácný papoušek je zase pod kontrolou. Každý rok selžou GPS lokátory asi u pěti procent ze všech aktuálně žijících 244 kakapů sovích. Obvykle trvá nějakou dobu, než se takové ptáky podaří najít. V případě ostrovních rezervací může jít dokonce o měsíce a v extrémních případech i o roky. Například jeden z nejznámějších kakapů Sirocco, který se proslavil kopulací na hlavě kameramana televize BBC, se na ostrově Fiordland odmlčel na více než dva roky, než se ho podařilo znovu objevit. A to ještě ne při záměrném hledání, ale při rutinním monitoringu ostrovní rezervace.
Úvodní foto: Jake Osborne, Ministerstvo životního prostředí Nového Zélandu
