Jan Potůček UVNITŘ VIDEO – Zavedení pozitivního seznamu zvířat na celoevropské úrovni by vedlo k likvidaci zájmového chovatelství i celé ekonomiky zaměřené na chov domácích mazlíčků. Na přednášce pořádané zoologickou zahradou Ostrava to minulý týden řekl Jindřich Novák, vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Sám jako chovatel akvarijních ryb pamatuje první pokusy o zavedení takových seznamů již v osmdesátých letech minulého století v Německu. „Tehdy jsme ze socialistického Československa psali dopisy na podporu zachování chovatelství,“ vzpomíná. Pozitivní seznam v Německu nakonec neprošel, nyní ale hrozí, že takový dokument vznikne pro celou Evropskou unii.
„Zatím se není třeba obávat, že vám do rodiny přijde úředník a zabaví vašim dětem křečka. Ukazuje se ale vůle některých kruhů tyto seznamy vydat. Je překvapivé, že pouze osm zemí dodalo svoje seznamy organizací, které se chtějí vyjádřit k otázce vhodnosti a potřebnosti zavedení pozitivních seznamů,“ pozastavil se Jindřich Novák nad probírající konzultací ke studii vhodnosti a proveditelnosti celoevropského pozitivního seznamu zvířat, kterou organizuje italská agentura RPA Europe. Ta již oslovila svými dotazníky řadu institucí a chovatelských organizací, včetně těch z České republiky. Dotazník doputoval i k ČIŽP, potvrdil Novák, podle něhož ale už z formulace otázek je jasné, že výsledek nebude příliš objektivní.
Udělejme to jako u zbraní, navrhuje Novák
„Dotazník není objektivní, protože akcentuje jen zkušenosti ze zemí, kde chovatelství představuje potenciální problém,“ vysvětlil Novák, který je podle svých slov pro výrazné zpřísnění ochrany druhů z volné přírody, ale obecný pozitivní seznam odmítá. „Myslím, že chov velkých primátů a šelem by měl být tak složitě podmíněn, že by si ho mohli dovolit jen ti, co zvířatům nabídnou naprosto perfektní podmínky. Prostě bych to udělal jako u zbraní. Kulomet si také nemůže pořídit každý,“ popsal Novák, podle něhož chov domácích mazlíčků postihuje jen nepatrný počet druhů, což je patrné třeba na akvarijních rybičkách. Z tisíců druhů je jich běžně chováno asi dvě stě.
„Běžní lidé chovají maximálně 200 druhů rybiček a ty ostatní mají spíše specialisté, a ti by si obstarali výjimky z pozitivního seznamu. Dokument by tedy dopadl hlavně na ty mazlíkáře a na celý ekosystém chovu domácích mazlíčků,“ věří Novák. Česká republika je přitom po Singapuru a Japonsku třetím největším vývozcem akvarijních ryb na světě. „Je na podobné úrovni jako vývoz konzumních ryb z České republiky, ale v oblasti akvarijních ryb zajišťujeme 10 procent celosvětového exportu. To je naprosto výjimečné vzhledem k tomu, že jsme v mírném podnebném pásu a veškeré vstupy jsou u nás drahé. Kdyby se Japonsku nepočítali koi kapři, kteří jsou spíš jezírkovými rybami, bylo by Česko druhým exportérem akvarijních ryb na světě,“ upozornil Novák.
Pozitivní seznam by zlikvidoval část ekonomiky
Čechy se navíc můžou pochlubit velmi dlouhou chovatelskou tradicí. První sladkovodní veřejné akvárium s rybami u nás bylo otevřeno už v roce 1858 a první akvarijní spolek a časopis vznikly v roce 1899. Podobně dlouhou nebo i delší tradici má u nás i sokolnictví, chov papoušků nebo pěstování exotických rostlin včetně kaktusů. Chovatelství se udrželo i za komunismu, kdy šlo o jednu z mála činností, která nebyla nějak zásadně omezovaná. V roce 1985 se tak v Praze mohla konat největší akvaristická výstava v tehdejším východním bloku, která dodnes nebyla překonaná. Dnes ale akvaristika podobně jako další chovatelské obory čelí kritice aktivistů za práva zvířat a sami chovatelé proto zavedli pojem „ornamentální akvakultura“.
Od dob komunismu patří Češi mezi nejvýznamnější exportéry akvarijních rybiček, a i jednotliví chovatelé si jejich prodejem dokázali velmi slušně přivydělat. „Já jsem měl za komunismu plat 2500 korun a z rybiček jsem si přivydělal dalších 5000 korun. Měl jsem tedy trojnásobný plat, vyšší než ředitel našeho podniku. Byli ovšem chovatelé, kteří dokázali na rybičkách vydělat až 150 000 korun ročně,“ zavzpomínal Jindřich Novák. I dnes Česko exportuje velmi velké množství akvarijních rybiček, například okolo 10 milionů červených neonek ročně, což je desetina celosvětové produkce. „Velkochovatel může ročně vyprodukovat půl milionu červených neonek, výkupní cena jedné je šest korun. Ročně tak může vydělat tři miliony korun, ale nemůže odjet na dovolenou, protože se o ně musí starat,“ Konstatuje Novák.
Nová regulace by vedla k nárůstu počtu státních úředníků
Dalším významným vývozcem červených neonek je Brazílie, kde je loví místní lidé z přírody. „Kdyby se neonka dostala na pozitivní seznam, začali by tito domorodí lidé kácet pralesy, aby mohli pěstovat kukuřici, nebo by se nechali najmout těžařskou společností. Nějak by se prostě uživit museli,“ varuje Jindřich Novák. A nejde jenom o rybičky. Podobné to je z chovem a exportem ptáků, Česko je druhým největším exportérem chráněných druhů ptáků a světě a dvanáctým v případě savců. Pozitivní seznam zvířat by tak zásadně zasáhl a v podstatě zlikvidoval celé jedno ekonomické odvětví. Podle Jindřicha Nováka by navíc vedl k nárůstu počtu státních úředníků, kteří by kontrolovali plnění pozitivního seznamu přímo u chovatelů.
„Jakákoli taková změna by vedla k založení aparátu, který by se zabýval uvádění pozitivního seznamu do praxe. Musel by se zabývat žádostmi o výjimky, ale i detencemi zadržených a zabavených zvířat. Z praxe známe případy, kdy legislativa přidala úřadům kompetence, ale na personální posílení se zapomnělo,“ upozornil Novák. „Myslím si, že stávající systém je dostatečně sofistikovaný a pokud ho nedokážeme pořádně využívat, je to náš problém a není kvůli tomu třeba zavádět takový restriktivní zásah do občanských práv jako je pozitivní seznam zvířat,“ uzavřel svoji přednášku vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES v ČIŽP.
Úvodní foto: Česká inspekce životního prostředí
