UVNITŘ DOKUMENT – Do dvou a půl let začne v celé Evropské unii platit povinnost registrace chovných zařízení, která vyvážejí exempláře spadající pod CITES I mimo členské země. Týkat se to bude i papoušků. Tuto povinnost zavedla Úmluva CITES již před časem a v některých zemích mimo EU již platí. České ministerstvo životního prostředí proto připravilo pokyny, jakým způsobem lze u Sekretariátu CITES požádat o registraci chovného zařízení. Bez tohoto povolení totiž už nebude možné pro komerční účely vyvážet jakékoli druhy CITES I, například tedy i ary arakangy nebo kakaduy molucké. Evropská unie se k zavedení povinné registrace chovných zařízení pro komerční účely zavázala na loňském zasedání Stálého výboru CITES v Ženevě.
„Právo EU v oblasti obchodování s ohroženými druhy doposud nestanovuje povinnost registrace chovných zařízení druhů z přílohy CITES I u Sekretariátu CITES jako podmínku pro komerční využití exemplářů těchto druhů při jejich dovozu a vývozu, nicméně s ohledem na nesoulad s úmluvou CITES bude v budoucnosti na základě připravované novely nařízení Komise (ES) č. 865/2006 tato povinnost zavedena. (pozn. V rámci připravované novely nařízení se počítá se zavedením přechodného období, povinnost registrace by měla být zavedena od 1.1.2027),“ popisuje v dokumentu zveřejněném na sklonku letošního dubna Ondřej Klouček, ministerský rada z oddělení mezinárodních smluv ministerstva životního prostředí.
Registrace Chovného Zařízen… by Jan Potůček
Pro Evropskou unii povinnost ještě neplatí, jinde už ano
Takovou registraci chovného zařízení si můžou vyžádat některé země mimo EU již nyní. „Ministerstvo životního prostředí proto doporučuje registraci chovného zařízení u Sekretariátu CITES v případě, že se jedná o zařízení, které odchovává živočichy druhů uvedených v příloze CITES I, které jsou vyváženy do třetích zemí ke komerčním účelům, již nyní,“ vysvětluje Ondřej Klouček. Co je k tomu potřeba? Žádost o registraci u Sekretariátu CITES se podává prostřednictvím českého ministerstva životního prostředí písemně v češtině nebo angličtině (MŽP, Odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků, Vršovická 65, 100 10 Praha 10). Resort k tomu nepřipravil žádný oficiální formulář, žádost by ale měla obsahovat několik náležitostí.
Žadatel musí uvést celé své jméno, v případě právnické osoby také identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku. Kromě toho by neměl chybět ani kontaktní telefon a e-mailová adresa. Dále nesmí chybět jméno a adresa vlastníka nebo provozovatele chovného zařízení, datum založení tohoto chovného zařízení, výčet chovaných druhů spadajících pod CITES I, podrobnosti o počtech a stáří samců a samic, kteří tvoří chovné páry a důkazy o legálním nabytí všech těchto jedinců včetně stvrzenek, dokladů CITES či povolení k odchytu. Z žádosti by mělo být také patrné, zda jde o jedince získané ještě předtím, než byli zahrnuti do CITES I nebo až poté, zda byli získáni ze státu, kde se přirozeně vyskytují v přírodě a zda se tak stalo v souladu s Ustanoveními CITES.
Majitel zařízení musí uvést, kolik odchovů ročně očekává
Dokument by měl také obsahovat informace o procentu úhynů rozdělené podle různých věkových skupin, samců a samic, a také listiny prokazující, že druh byl odchován ve druhé generaci potomstva (F2) v tomto zařízení. „Jestliže zařízení odchovalo druh pouze v první generaci, (žadatel předloží) dokumenty prokazující, že použité chovné metody jsou stejné anebo podobné jako metody, pomocí kterých byl jinde dosažen odchov druhé generace potomstva,“ uvádí v návodu ministerstvo životního prostředí. Žadatel by měl také uvést minulou, současnou a očekávanou roční produkci odchovů a pokud to je možné, i počet samec produkujících potomky každý rok nebo o neobvyklých výkyvech v roční produkci potomstva včetně vysvětlení pravděpodobných příčin.
Adept na registrace chovného zařízení pro komerční prodej exemplářů CITES I mimo Evropskou unii by měl uvést také odhad očekávané potřeby dodatečných exemplářů a jejich zdroje k rozšíření chovných párů, aby se rozšířila genová zásoba populace v zajetí za účelem eliminace imbreedingu (příbuzenského křížení). V žádosti má být také uveden typ exemplářů určených na vývoz, tedy zda jde o živé exempláře nebo například peří, vejce, vypreparované jedince apod.). Důležitou součástí žádosti je informace o metodě značení jedinců (kroužek nebo čip) a jejich kódy, popis vybavení chovného zařízení, včetně velikosti voliér, kapacity líhní, dostupnosti veterinárních služeb a vedení záznamů o chovu. A také čestné prohlášení, že v chovu nedochází k týrání zvířat.
Žadatele prověří Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
„Žádost musí obsahovat písemný souhlas žadatele, že ministerstvo a Sekretariát CITES mohou zveřejnit údaje poskytnuté žadatelem podle výše uvedeného bodu 2, odst. 1 až 16. Žadatel musí být schopen prokázat zákonný původ všech exemplářů CITES v odchovně ve smyslu § 24 zákona a také to, že živočichové splňují kritéria pro „exempláře narozené a odchované v zajetí podle článku 54 nařízení Komise (ES) č. 865/2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97,“ upozorňuje ministerstvo. Podanou žádost poté posoudí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR jakožto vědecký orgán CITES, která provede fyzickou kontrolu chovného zařízení a prověření všech podkladů a skutečností vedoucím k registraci zařízení.
„Žádosti vyplněné žadatelem v českém jazyce budou Ministerstvem životního prostředí přeloženy do angličtiny. V případě splnění všech podmínek k registraci bude žádost postoupena Sekretariátu CITES, který po posouzení formálních náležitostí zveřejní uvedenou žádost formou oznámení (notifikace) ostatním smluvním stranám úmluvy na webu úmluvy CITES. Následně mají ostatní smluvní strany 90 dní lhůtu na to, aby vznesly své případné výhrady k žádosti o registraci chovného zařízení ohledně splnění podmínek k registraci chovného zařízení podle Úmluvy,“ dodává resort. Pokud k žádným námitkám nedojde a chovné zařízení bude řádně zaregistrováno u Sekretariátu CITES, měly by všechny smluvní strany CITES uznat výjimku ze zákazu obchodování s ohroženými druhy pocházejícími z tohoto zařízení.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz