Jan Potůček UVNITŘ TABULKA – Počty arů hyacintových mezi českými chovateli a zoologickými zahrady povážlivě stoupají. Na konci roku 2025 šlo již o třetí nejčastěji registrovaný druh ary v České republice podle úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (CITES). Vyplývá ze statistik CITES, kterou serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí. Ke konci prosince 2025 bylo v tuzemsku registrovaných 361 arů hyacintových, což bylo o tři více než ke konci prvního pololetí 2025 a o 42 více než na konci prvního pololetí 2024. Číslo zahrnuje ptáky registrované od roku 2004, kdy vznikl celostátní Registr CITES.
Hojnější než ara hyacintový je z povinně registrovaných arů už jen nejčetnější ara arakanga, který bylo ke konci loňska registrovaných 816, tedy o devět více než na konci prvního pololetí 2025, ale o 39 méně než v prvním pololetí 2024. Více je i arů marakán, konkrétně 777, tj. O 24 více než v prvním pololetí 2025 a o 10 více než v prvním pololetí 2024. Naopak arů vojenských je v Česku aktuálně méně než hyacintových, je konci roku 2025 jich bylo 309. což bylo o pět méně než v prvním pololetí 2025 a o 22 méně než za první půlrok 2024. Stagnaci zažívá tuzemská chovná populace arů zelených, která se ustálila na 120 jedincích. Stejný počet měla i v prvním pololetí 2025, zatímco oproti prvnímu pololetí 2024 jich o 11 ubylo.
Arů horských je už stejný počet jako arů kaninda
Obdobně stagnují i počty chovaných arů červenouchých. Ke konci loňského roku jich bylo 241, o jednoho méně než na konci prvního pololetí 2025 a osm méně než v prvním pololetí 2024. Extrémně vzácní arové kobaltoví zůstávají v Česku čtyři, opět jde o dva páry v pražské zoologické zahradě, z nichž jeden je vystavený v Rákosově pavilonu a druhý je v neveřejném zázemí. Stagnující počty vykazují arové kaninda, jichž bylo v Česku ke konci loňského roku 171, což je o pět více než na konci prvního pololetí, ale o šest méně než v prvním pololetí 2024. Oproti tomu počty arů horských stoupají. Nyní jich je v Česku jako arů kaninda, tedy 171. To je o osm více než v prvním pololetí 2025 a o 25 více než v prvním pololetí 2024. Nadále strmě rostou počty aratingů žlutých, kterých je nyní 616 – o 25 více než v prvním pololetí 2025 a o 30 více než v prvním pololetí 2024.
Nejčastěji chovaným amazoňanem, na kterého se vztahuje povinná registrace podle CITES, je amazoňan velký. Na konci loňského roku jich bylo v Česku 1449, což bylo o 24 více oproti prvnímu pololetí 2025 a o 47 více než v prvním pololetí 2024. Následoval amazoňan kubánský s 1240 registrovanými jedinci. Tento druh ale v tuzemských voliérách stagnuje. Oproti prvnímu pololetí 2025 přibyly tři registrace, v porovnání s prvním pololetím 2024 jich dokonce 71 ubylo. Třetím nejčastěji registrovaným zástupcem rodu je s odstupem amazoňan vínorudý s 564 registracemi, což je o jednu více než v prvním pololetí 2025, ale o 24 méně než v prvním pololetí 2024. Následuje amazoňan žlutokrký s 449 registrovanými ptáky, což je o jednoho více než v prvním pololetí 2025 a o 64 více než za první pololetí 2024.
Nadále ubývá amazoňanů tukumanských a žlutoramenných
Sestupnou tendenci vykazuje populace amazoňanů fialovotemenných. Ke konci loňského roku jich bylo v Česku registrovaných 265, což je o pět méně než v prvním pololetí téhož roku a o 27 méně než v prvním pololetí 2024. Stagnují počty chovaných amazoňanů zelenolících, jichž je aktuálně 211, což je o jednoho méně než v první polovině loňského roku a o dva méně než v prvním pololetí 2024. Obdobně to vypadá s amazoňany nádhernými. Těch bylo na konci loňska 139, o jednoho méně než v prvním pololetí 2025 a o jednoho více než v půlce roku 2024. Amazoňanů rudoocasých bylo ke konci roku v Česku 116, o jednoho více než v prvním pololetí 2025 a o pět méně než v prvním pololetí 2024. Amazoňanů rudookých bylo 150, stejně jako v polovině loňského roku a o 10 více než v prvním pololetí 2024.
Velmi nízké počty vykazuje Registr CITES tradičně u amazoňanů tukumanských. Ke konci roku jich bylo 47, o jednoho méně než v polovině loňského roku a o 14 méně než v prvním pololetí 2024. Podobné počty jsou i u amazoňana žlutoramenného, kterých je nyní registrovaných 49, zatímco v polovině loňského roku jich bylo 52 a v prvním pololetí 2024 pro změnu 50. Nejvzácněji chovaným amazoňanem v Česku zůstává amazoňan ohnivý, který je od roku 2004 stále registrovaný jen jeden (navíc může jít o křížence s jiným druhem amazoňana). Mírné nárůsty jsou patrné u amazónků červenohlavých. Na konci roku 2025 jich bylo v Česku 52, což je o čtyři více než v pololetí a o pět více než v prvním pololetí 2024. Mírně klesá počet pyrur modrobradých, jichž je nyní v Česku 250, což je o dva méně než v polovině loňska a o 14 méně než v prvním pololetí 2024.
Stagnace nebo poklesy u kakaduů, ubývají i žlutolící
Jenom minimální změny v počtu registrovaných exemplářů nastaly u kakaduů podléhajících CITES I. Kakaduů palmových se v Česku ke konci loňského roku chovalo 69, o jednoho více než v polovině loňska i na konci prvního pololetí 2024. Ještě o něco méně, 65, je v tuzemsku kakaduů Goffinových. Ve srovnání s polovinou loňského roku jeden ubyl, ale ve srovnání s prvním pololetím 2024 jich 11 přibylo. Klesají počty kakaduů moluckých. Nyní jich je v Česku 215, což je o dva méně než v polovině loňského roku a o čtyři méně než v prvním pololetí 2024. Obdobně jsou na tom i kakaduové žlutolící. Těch bylo na konci roku 306, o pět méně než v pololetí a o 16 méně než v prvním pololetí 2024. Raritou zůstává kakadu filipínský, jediný pár chová plzeňská zoologická zahrada. Ještě v prvním pololetí 2024 šlo o páry dva, oba opět v Zoo Plzeň.
Nejpočetnějším povinně registrovaným papouškem v Česku zůstává žako, respektive oba druhy – žako velký a žako liberijský. Celostátní Registr CITES je vede dohromady a ke konci roku 2025 jich bylo v Česku zaregistrovaných 12 839, o 153 více než v polovině roku, ale o 160 méně než v prvním pololetí 2024. Lehký nárůst statistika ukázala u počtu chovaných papoušků chocholatých, již bylo ke konci roku 237. To je o tři více než v loňském prvním pololetí a o 15 více než v prvním pololetí 2024. Prakticky na stejných číslech zůstávají počty papoušků žlutoramenných (11) a žlutokřídlých (13), u kterých je ale registrace nepovinná a tak hodnota nepředstavuje skutečné počty ptáků chovaných v Česku.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
