Jan Potůček UVNITŘ TABULKA – Téměř tři stovky arů hyacintových už mají v České republice registrované zoologické zahrady a soukromí chovatelé. Největší papoušek světa patří mezi čtyři druhy spadající do první přílohy CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin, u kterých za první pololetí letošního roku přibylo nejvíce nových registrací pro chov v tuzemsku. Vůbec největší nárůst počtu registrací nastal u žaka velkého a liberijského (Registr CITES tyto dva druhy nerozlišuje), dále u aratingy žlutého, ary hyacintového a ary marakány. Vyplývá to ze statistiky CITES, kterou serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí.
Papoušků žako přibylo od konce minulého roku do konce letošního června 251 na celkový počet 11 869 registrací. Číslo ale zahrnuje i výmazy z Registru CITES při prodeji papoušků do zahraničí nebo hlášení uhynulých jedinců. Neznamená to tedy, že by se za první letošní pololetí v České republice vylíhlo 251 žaků. Nově hlášené registrace navíc zahrnují i ptáky dovezené ze zahraničí. V porovnání s prvním pololetím loňského roku se počty registrovaných papoušků žako téměř nezměnily, meziročně přibyl jediný exemplář. Žako velký a žako liberijský nadále zůstávají s přehledem nejčetnějším druhem papouška s povinnou registrací chovu v České republice. Je jich asi desetkrát víc než druhého nejpočetnějšího papouščího druhu CITES I.
Arů hyacintových bude v Česku brzy více než arů vojenských
Druhý největší nárůst počtu registrací zaznamenal za první pololetí 2023 aratinga žlutý. Oproti konci minulého roku jich přibylo 24 na celkový počet 490, meziročně ovšem nešlo o tak velký posun, oproti prvnímu pololetí 2020 přibylo sedm registrací aratingů žlutých. Viditelně přibývalo i arů marakán, a to o 19 na 682 (meziročně dokonce o 37 registrací) a také zmiňovaných arů hyacintových, u kterých za první polovinu letošního roku přibylo 17 registrací na celkový počet 273. Ve srovnání s prvním pololetím 2022 to je o 18 registrací více. Počty arů hyacintových v českých chovech rostou kontinuálně a je jen otázkou času, kdy překročí hranici 300 exemplářů. Drtivá většina jich je u soukromých chovatelů a daří se je už pravidelněji a ve větších počtech odchovávat.
Jak se dařilo s dalšími druhy arů? Nejpočetnějším druhem spadajícím po CITES I zůstává ara arakanga, u kterého ale v prvním pololetí klesl počet registrací oproti konci roku 2022 o sedm na 758. Meziročně to ovšem představovalo nárůst o 27 registrací, což je druhý největší příbytek u arů po marakánách. Arů vojenských bylo ke konci prvního letošního pololetí registrovaných v Česku přesně 300, což bylo o tři více než na konci roku 2022 a o 19 víc než v prvním loňském pololetí. Brzy jich bude v tuzemsku patrně méně než arů hyacintových. Z vzácněji chovaných arů mírně přibývalo i arů kanind, a to o tři exempláře od konce loňského roku a o čtyři meziročně na aktuální počet 159. Počty arů horských v Česku stagnují, před prázdninami šlo o 138 registrací, což je o tři více než koncem roku 2022, ale o čtyři méně ve srovnání se stejným obdobím před rokem.
Z amazoňanů přibývali jen žlutokrcí a žlutoramenní
Poměrně významně stoupají počty chovaných arů zelených. Ke konci června jich bylo v Česku registrovaných 115, což je o sedm více než koncem roku 2022 a dokonce o 14 více než v prvním loňském pololetí. V Česku přibyl i jeden ara kobaltový, kterého si v polovině loňského prosince dovezla z Velké Británie pražská zoologická zahrada a registrovala ho až po Novém roce. Nyní jsou tedy v tuzemsku čtyři arové kobaltoví, všichni v Zoo Praha. Mírný pokles vykázala chovná populace amazónků červenohlavých, jediného amazónka zahrnutého do CITES I. Zatímco ke konci loňského roku jich bylo v Česku 52, na konci letošního června už jen 46, tedy o šest méně. Meziročně jde o pokles o sedm exemplářů. To pyrurů modrobradých, jediného zástupce pyrurů v CITES I, proti tomu mírně přibývalo: o devět oproti konci loňského roku a o čtyř meziročně na aktuální počet 231 exemplářů.
Poklesy nebo stagnaci vykazovaly počty registrací ohrožených druhů amazoňanů. Výjimkou je amazoňan žlutokrký, který zaznamenal mírný nárůst o dvě registrace od konce minulého roku a o 44 registrací meziročně na současný počet 385. O jednu registraci více než na konci roku 2022 eviduje Registr CITES i u amazoňana žlutoramenného, a to z 48 na 49 exemplářů (meziročně jich přibyly čtyři). Žádné změny v počtu registrací oproti konci loňského roku nevykázali amazoňan rudooký (ale meziročně jejich počet stoupl o tři na 118) a amazoňan tukumanský (naopak meziročně jich pět ubylo na celkový počet 61). Žádný vývoj Registr CITES nezaznamenal ani u amazoňana ohnivého, nadále od roku 2004 zůstává v celostátním Registru CITES jediný exemplář (ve statistice nejsou ptáci registrovaní před rokem 2004, kdy registry pouze krajské úřady v papírové podobě).
Stavy kakaduů stagnovaly, polepšil si jen kakadu Goffinův
Další druhy amazoňanů zaznamenaly poklesy stavů. Nejvíce amazoňan velký, který je zároveň nejčastěji chovaným druhem amazoňana s povinnou registrací chovu. Od konce roku 2022 jich v Česku ubylo 30 na aktuální počet 1269. Meziročně šlo dokonce o pokles o 73 exemplářů. Amazoňanů kubánských ubylo za první letošní pololetí 17 na aktuální počet 1173, přičemž meziročně jde o pokles o 66 exemplářů. Ubývalo i amazoňanů nádherných, od konce roku 2022 o 13 a meziročně o 18 exemplářů na nynějších 133. Amazoňanů fialovotemenných ubylo 11, ale meziročně zaznamenali nárůst o dva exempláře na 263 kusů. Mírný pokles zaznamenaly počty amazoňanů vínorudých, a to o osm od konce loňského roku a o 16 meziročně na aktuálních 532 exemplářů. Amazoňanů rudoocasých ubylo za první letošní pololetí pět, meziročně pak počet jejich registrací stagnoval na 123 exemplářích. A klesl i počet registrací amazoňanů zelenolících, a to o čtyři od konce roku 2022 na dnešních 204 (meziročně však šlo o nárůst o dva exempláře).
Stagnující počty vykazují kakaduové spadající do CITES I. Stav kakaduů palmových se od Nového roku nezměnil, ale meziročně jich v Česku přibyly čtyři na současných 63 exemplářů. Kakaduové filipínští zůstávají v Česku stále tři, všichni v plzeňské zoologické zahradě (dva jsou veřejně vystavené). Jediný nárůst počtů zaznamenal kakadu Goffinův, a to o šest exemplářů od začátku letošního roku na současných 51 exemplářů. Meziročně šlo o nárůst o jediný exemplář. Kakaduů žlutolících za první pololetí sedm ubylo, meziročně pak počet jejich registrací klesl o 14 na současných 310. Žádnou změnu za první letošní pololetí nevykázal kakadu molucký, ale meziročně jich ubylo 12 na nynějších 197 exemplářů. Klesaly i počty papoušků chocholatých, za první pololetí o devět na dnešních 213. Meziročně to však znamenalo nárůst o 19 exemplářů.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Quartl, Ted, Alex_LG, Diogo Luiz
