Jan Potůček 
UVNITŘ TABULKA – Dlouhodobá stagnace počtu amazoňanů tukumanských registrovaných českými chovateli pomalu končí. Zatímco v posledních několika letech se jejich počty v tuzemsku držely okolo padesátky, ke konci první letošního pololetí jich bylo již 66. Vyplývá to z aktuální statistiky registrovaných papoušků CITES, kterou serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí. Výrazné nárůsty počtu registrací v poměru k dosavadním číslům zaznamenali za první pololetí 2022 také aratingové žlutí a arové hyacintoví. Naopak citelně ubývá kakaduů Goffinových, kterých je už v Česku méně než kakaduů palmových.
Zatímco ke konci loňského roku bylo v Česku registrováno 60 kakaduů Goffinových, na konci letošního května jich bylo už jen 50. Stejný pokles vykázal tento druh i v meziročním porovnání s koncem prvního pololetí 2021. Ještě horší situace je s kriticky ohroženými kakaduy filipínskými, kteří u soukromých chovatelů zcela vymizeli a poslední tři jedince chová plzeňská zoologická zahrada. Na tom se za poslední půlrok nic nezměnilo. Ještě loni touto dobou Zoo Plzeň chovala dva páry kakaduů filipínských, ale poté jeden uhynul, takže nyní mají jeden nekompatibilní pár a jednoho lichého jedince. Poklesy za první letošní pololetí vykázali i další dva bílé druhy kakaduů spadající pod CITES I. Kakaduů moluckých ubyli čtyři na celkový počet 209 a kakaduů žlutolících ubylo šest na počet 324. Meziročně ovšem oba druhy vykázaly růst – kakadu molucký o 14 a kakadu žlutolící o sedm registrací.
Kakaduů palmových pozvolna přibývá
Stabilní, i když jen pozvolný nárůst počtu evidovaných jedinců zaznamenal celostátní Registr CITES pouze u kakaduů palmových. Za první letošní pololetí šlo o nárůst o tři registrace na celkový počet 59, meziročně to pak znamenalo nárůst o pět jedinců. Z menších australských papoušků se dlouhodobě nemění počty registrací papoušků žlutokřídlých (13) a papoušků žlutoramenných (7). V jejich případě ale registrace není povinná, a tak jich bude mezi českými chovateli výrazně více. Meziroční nárůst zaznamenal Registr CITES u papoušků chocholatých, a to o 11 jedinců na celkový počet 194. Naopak za první letošní pololetí jich sedm ubylo (ke konci loňského roku jich totiž bylo v Česku registrováno 201). To papoušků žako (velkých i liberijských) meziročně ubylo 73 na celkový počet 11 868. Za první pololetí 2022 ale zaznamenali nárůst o 344 registrací.
Tradičně nejvíc zástupců má CITES I mezi jihoamerickými papoušky. Největším překvapením byl asi v úvodu zmíněný nárůst počtu amazoňanů tukumanských. Na celkové počty ale meziročně nejvíc přibylo amazoňanů velkých, což je druhý nejčastější druh papouška spadajícího pod CITES I v Česku. Přibylo jich 111 na celkový počet 1342. Ovšem za první letošní pololetí tento druh zaznamenal pokles o osm registrací. Značný meziroční nárůst (o 43 jedinců na 1239 registrací) vykázal i amazoňan kubánský. Za první pololetí 2022 jich ovšem také ubylo, a to o 28 jedinců. Amazoňanů nádherných meziročně přibylo sedm (na celkových 151), za první pololetí ale v jejich počtu nedošlo k žádné změně. To amazoňani fialovotemenní za první pololetí přibyli tři a meziročně devět na aktuální počet 261.
Stagnace u amazónků červenohlavých a amazoňanů nádherných
Nejdražší dostupní amazoňané zaznamenali mírné poklesy. Amazoňanů rudoocasých za první letošní pololetí ubylo pět a meziročně šest na aktuální počet 123, amazoňanů rudookých ubylo v prvním pololetí šest a meziročně čtyři na počet 121. Stabilní nárůsty vykázal amazoňan vínorudý. Od konce minulého roku jich přibylo 19 na celkový počet 548, meziročně to pak představovalo nárůst o 23 registrací. Amazoňanů zelenolících v prvním půlroce ubývalo, a to o 17 na celkový počet 202, což však znamená meziroční nárůst o tři registrace. Oproti tomu amazoňanů žlutokrkých meziročně přibylo 12, ale za první letošní pololetí ubylo šest na celkový počet 341. Takřka beze změny zůstávají počty amazoňanů žlutoramenných. Za první pololetí ubyl jeden jedinec a meziročně u nich nedošlo k žádné změně, v Česku jich zůstává 45.
Amazónci červenohlaví zůstávají již dva roky „na svém“, tedy jejich počet (47) se vůbec nemění. To se rozhodně nedá říci o arantingách žlutých, kterých meziročně přibylo 57 na aktuální počet 483, přičemž za první letošní pololetí šlo o nárůst o 26 registrací. Pyrurů modrobradých meziročně přibylo 18 na celkový počet 227, ovšem během prvního pololetí letošního roku jich sedm ubylo. K zajímavým změnám došlo u arů. Například arů hyacintových neustále přibývá, jen za první letošní pololetí šlo o 16 nových registrací a meziročně dokonce o 30, přičemž celkově jich bylo k 30. červnu v České republice registrováno 255. To je mimochodem více, než bylo v Česku před rokem arů vojenských. Těch je aktuálně registrováno 281, o 28 více než před rokem a o pět více než ke konci loňského roku.
Arů zelených je v Česku poprvé více než sto
Velmi výrazný nárůst zaznamenal Registr CITES u arů arakang. Meziročně jich přibylo dokonce 70 na celkový počet 731, za první letošní pololetí jich ale devět ubylo. Druhým nejpočetnějším arou spadajícím pod CITES I je v Česku ara marakána s celkovým počtem 645 registrovaných exemplářů. To je o 62 více než před rokem a o pět více než na konci loňského roku. Arů červenouchých meziročně přibylo 16 na celkový počet 239, to však znamenalo pokles o šest jedinců za první letošní pololetí. Další endemický bolivijský druh ara kaninda zaznamenal meziroční nárůst o tři registrace na celkový počet 155 jedinců, což však představovalo pokles o 12 registrovaných jedinců za první letošní pololetí. Arů kobaltových v Česku zůstává pět, všichni v pražské zoologické zahradě (ve veřejné expozici v Rákosově pavilonu je ale pouze jeden pár, pozn. red.).
Stagnaci vykázali arové horští. Jich zůstává registrováno 142 – stejný počet jako v polovině i na konci loňského roku. Poprvé nad stovku se dostal počet v Česku registrovaných arů zelených. Aktuálně je jich 101, což je o devět více než na konci minulého roku a meziročně to představuje nárůst o osm jedinců. Čísla ale mohou být zkreslená, protože během sledovaného období se nejen registrovali noví jedinci, ale rušily se registrace uhynulým jedincům nebo těm, kteří byli převedeni do zahraničí. Navíc jde o data od roku 2004, kdy vznikl celostátní Registr CITES při ministerstvu životního prostředí. Papoušci, kteří byůo registrováni dříve, ve statistikách započteni nejsou.
Úvodní foto: Papouščí zoo Bošovice, Wikimedia Commons
