Jan Potůček Více než třicítka kriticky ohrožených arů škraboškových v chovném a vypouštěcím centru poblíž města Curaçá v brazilském státě Bahia, kteří mají pozitivní test na cirkovirus PBFD), nebude utraceno. V oficiálním prohlášení to slíbil Institut pro ochranu biodiverzity (ICMBio), který 27. května za asistence federální policie z tohoto centra odvezl 69 arů škraboškových, jejichž testy na PBFD byly negativní. ICMBio tak reagoval na spekulace, které se objevily na sociálních sítích poté, co zdravé papoušky převezl do karantény ve městě Petrolina. 34 nemocných papoušků má podle institutu zůstat ve vypouštěcím centru, a protože mají vysokou vědeckou hodnotu, utraceni nebudou.
„Mohou přispět k pochopení dynamiky cirkoviru u neotropických druhů a podpořit vývoj účinnějších protokolů hygienického managementu,“ uvedl ICMBio. Oddělením ptáků s negativním testem na PBFD se podle institutu zvýší hygienická bezpečnost a zajistí zdraví a pohoda arů arů škraboškových, kteří stále nevykazují žádné známky viru. I tito papoušci ale budou v karanténě v Petrolině opakovaně testováni na přítomnost cirkoviru. „Cirkovirus papoušků je onemocnění pocházející z Austrálie a je považováno za jedno z nejzávažnějších pro ptáky, protože může postihnout peří a zobák, vést k vyšší úmrtnosti mláďat a způsobit imunosupresi u nakažených ptáků, čímž je činí náchylnějšími k dalším nemocem,“ konstatuje ICMBio.
Zatím není jasné, kde se arové nakazili cirkovirem
PBFD je nevyléčitelné, i když australští vědci již delší dobu pracují na vakcíně proti cirkoviru. Nemoc může postupovat velice pomalu a ničit imunitu napadeného jedince, což mu způsobuje dlouho trvající utrpení. Původ nákazy arů škraboškových ve vypouštěcím centru v Brazílii není jasný. Brazilské úřady tvrdí, že nemoc byla zavlečena z chovného zařízení německé Asociace na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP), odkud byli ptáci ve dvou vlnách převezeni do Brazílie. Většina ptáků zde měla zůstat v chovném centru a teprve jimi odchovaná mláďata měla být vypouštěna do přírody. První skupiny vypouštěných ptáků se ale vylíhly v Německu. Zástupci ACTP tvrdí, že všichni jimi dovezení ptáci měli negativní test na PBFD a arové se tak museli nakazit až v Brazílii.
Ary škraboškové se podařilo poprvé vypustit do přírody v roce 2022. Tehdy šlo ve dvou vlnách o 20 ptáků, z toho nejméně osm ptáků zahynulo, většinou je ulovili dravci. Jeden pár ale začal v umělé budce hnízdit a minimálně čtyřikrát vyvedl mladé. Když se to podařilo poprvé, mláďata opustila budku, ale později je odchytili predátoři. Loni měli arové škraboškoví dvě mláďata, u jednoho z nich se projevilo právě PBFD. To rozjelo celé vyšetřování a zastavilo původní plán vypustit každý rok do volné přírody dalších 20 arů škraboškových. Stalo se tak v roce, kdy mělo být vypouštění obnoveno po sporu brazilské strany s ACTP o vývozu arů škraboškových do soukromé zoologické zahrady v Indii.
Úvodní foto: ICMBio / Miguel Monteiro
