Jan Potůček Přesvědčit domorodý kmen Huaulu na indonéském ostrovu Seram, aby nelovil ohrožené kakaduy molucké kvůli peří pro rituály uvádění mladíků do dospělosti, se podařilo zástupcům Australské národní univerzity (ANU), Univerzity Gadjah Mada (UGM) a organizace Perkumpulan Konservasi Kakatua Indonesia (KKI). Místní komunita pod vedením ochránců přírody pozměnila svůj posvátný iniciační obřad Cidaku a využívají pro něj peří z databanky, kterou vytvořila centra pro záchranu divokých zvířat. Studii věnovanou úpravě dávných zvyků kmene Huaulu vědci zveřejnili v časopise Journal of Ethnobiology. Řešení oficiálně posvětila indonéská vláda a dohlížely na něj místní úřady.
Staletý obřad Cidaku, při kterém chlapci oficiálně přechází do dospělosti, provází zdobení mladíků charakteristickým narůžovělým peřím kakaduů moluckých. Úspěšné jednání vědců s místní komunitou a náhrada peří z ulovených papoušků pery od ptáků ze záchranných center vyvrací podle hlavního autora studie George Olaha z Fenner School of Environment and Society myšlenku, že tradiční kulturní zvyky nelze skloubit s ochranou divokých zvířat. „Zjistili jsme, že u kmene Huaulu se duchovní síla rituálu Cidaku v současné době méně opírá o násilí vyvolaném lovem a více o inherentní duchovní integritu samotného druhu,“ vysvětlil Olah. Vyjednávání a implementace nového řešení probíhalo mezi lety 2019 až 2025.
Příklad pro domorodé komunity na celém světě
„Prostřednictvím série diskusí a skupinových setkání komunita společně navrhla řešení, které respektuje jejich ústní obyčejové právo a praktiky a zároveň zajišťuje přežití populace divokého kakadua moluckého,“ dodal Olah. Podle studie je hlavní příčinou úbytku kakaduů moluckých, jejichž divoká populace se nyní odhaduje na maximálně 60 tisíc dospělých jedinců, zatímco ještě v roce 1998 to bylo 110 tisíc ptáků, je komerční obchod se zvířaty odchycenými z přírody. Domorodé komunity jsou podle autorů studie často neúměrně obviňovány z úbytku populací divokých kakaduů. Databanku peří vědci založili ve spolupráci se staršími členy kmene Huaulu.
Výzkum také zjistil, že kmen Huaulu vnímá použití autentického a přirozeně obměňovaného peří jako způsob, jak zachovat duchovní integritu obřadu a zároveň zajistit přežití divokých kakaduů. „Tato dohoda nejenže chrání ohrožený druh, ale potvrzuje roli komunity jakožto právoplatných správců svého životního prostředí,“ uvedl Dwi Agustin z UGM a KKI. „Ukazuje se, že když se posuneme od snahy zmrazit místní kulturu v minulosti a místo toho podpoříme její vývoj, můžeme dosáhnout výsledků, které prospějí jak biodiverzitě, tak i identitě domorodých obyvatel,“ dodal. Tato zjištění podle něj budou mít důsledky daleko za hranicemi Indonésie.
Další otřesný případ pašování kakaduů moluckých. Na Ambonu zachránili 19 papoušků
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Len Charnoff
