Jan Potůček Už třetí druh loríčka se podařilo rozmnožit pražské zoologické zahradě. Po loríčcích rudobradých a loríčcích zlatouchých letos poprvé v historii odchovala i loríčky oranžovoprsé. Jediné mládě, podle testů DNA samec, už opustili hnízdní budku v chovném zázemí loríčků v neveřejné části pavilonu Indonéská džungle. „Loríčci oranžovoprsí mají specifické nároky na hnízdní budku, musíme jim ji zcela vyplnit korkem a oni si sami vyštípou a vyhlodají hnízdní noru,“ přiblížil kurátor chovu ptáků v Zoo Praha Antonín Vaidl. „Je to sice potom obtížně kontrolovatelné, nicméně je to určitý hnízdní stimul a bez něj by nemuselo být hnízdění úspěšné,“ dodal.
Pražská zoo je momentálně největším chovatelem loríčků v Evropě a patří mezi nejzkušenější na světě. Začínala už v roce 1997 s loríčky rudobradými, kterých už odchovala desítky. Od roku 2022 úspěšně odchovává i loríčky zlatouché. „Letos se nám vylízlo osm mláďat, což je pro nás zatím absolutní rekord,“ konstatuje Vaidl. Loríček oranžovoprsý je nejmenší ve všech tří chovaných druhů v pražské zoo, k úspěšnému odchovu došlo po osmi letech. Zahrada si tento druh pořídila v roce 2018 z německého ptačího parku Walsrode. Zatímco návštěvníci můžou loríčky vidět v Rákosově pavilonu nebo v samostatných dvojvoliérách na Papouščí stezce pod dráhou lanovky, chovné páry a záložní ptáky má zoo v Indonéské džungli.
Loríčků rudobradých zoo odchovala už přes 50
„V zázemí Indonéské džungle je klima tropické deštného lesa, které jim vyhovuje. Máme tam voliéry různých typů a v nich záložní a chovné páry, které nám už několik let odchovávají mladé,“ říká Antonín Vaidl. Vůbec první odchov loríčků, tehdy rudobradých, zahrada zaznamenala v roce 2003 a od té doby jich odchovala přes 50. „V posledních letech se nám daří, snažíme se mít více párů a využíváme dokonce i pěstouny, kdy mláďata podkládáme pod jiné ptáky, než jsou jejich rodiče, nebo dokonce pod jiný druh. Podařilo se nám takto odchovat loríčky zlatouché pod zkušeným párem loríčků rudobradých,“ popsal kurátor chovu ptáků v pražské zoo, podle něhož je chov těchto papoušků velmi náročný, protože jsou hodně náchylní.
„Náchylní jsou zejména na čistotu prostředí a čistotu a kvalitu krmiva a mají speciální nutriční nároky. Potřebují enzym, aby dobře štěpili bílkovinu, proto dostávají papáju, a také čerstvé fíky, podle nichž se jim také říká fíkoví papoušci,“ upřesnil Antonín Vaidl. Fíky jsou důležité zejména kvůli obsahu vitamínu K. Když nejsou dostupné čerstvé fíky, musí jim zoo dodávat tento vitamín dodávat uměle. „Dále si mícháme vlastní směs pro plodožraké ptáky, která se skládá z kompozičního škrobu, z ovoce, ze zeleniny, z různých šťáv a vitamínů. Přidáváme tam i živočišný protein v podobě červů a dalšího hmyzu, abychom ptáky přivedli k hnízdění,“ vypočítal Vaidl. Do letošního roku pražská zoo chovala i čtvrtý druh těchto ptáků, loríčky červenohlavé, které se pořídila už v roce 1997.
Pražská zoo láká na čtyři druhy loríčků. Má jich nejvíce ze všech zoo v Evropě
Úvodní foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
