Jan Potůček Unikátní výzkum DNA peří papoušků ara a amazoňanů nalezeného v archeologických vykopávkách v Peru odhalil zajímavý historický fakt. Dosud se předpokládalo, že obchod s těmito amazonskými druhy papoušků za jihoamerickým pohořím Andy zavedli Inkové, nyní se ale ukazuje, že se živé ary a amazoňany dařilo převážet do dnešního Peru už stovky let před vznikem Incké říše. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications starověká cesta přes vrcholky And dlouhá 480 kilometrů představovala značnou výzvu. Jde o vůbec první výsledek analýzy starověké DNA ptačího peří na světě.
Zájem byl o druhy, které jsou populární i dnes
Tým vědců z Peru, Španělska, Spojených států, Velké Británie a Austrálie analyzoval peří papoušků, které bylo objeveno ve vykopávkách v Pachacamacu v dnešním Peru. Vesnice na centrálním pobřeží Tichého oceánu byla významným náboženským centrem andské civilizace a poprvé byla osídlena kolem roku 200 př. n. l. Nacházel se v ní Chrám Slunce a Věštírna z Pachacamacu, o kterých psali první španělští objevitelé. Toto místo je velmi vzdálené od deštných pralesů Amazonie, odkud pocházeli papoušci, jejichž peří vědci nalezli a zkoumali. Šlo o ary ararauny, ary zelenokřídlé, ary arakangy a amazoňany pomoučené.
„Kombinací sekvenování starověké DNA, izotopové chemie a počítačového modelování jsme byli schopni vysledovat, jak a kam se tito ptáci přesouvali,“ uvedl spoluautor studie a ekolog ochrany přírody na Australské národní univerzitě George Olah. „Naše modelování starověkých biotopů potvrdilo, že západní strana And byla pro tyto druhy před tisíci lety stejně nehostinná jako dnes. Tito papoušci žijí výhradně v deštných pralesech s přirozeným areálem o rozloze přibližně 5,5 milionu km². Přirozeným způsobem se přes Andy nedokáží dostat,“ dodal vědec. Dokazuje to podle něj, že ptáky museli do dnešního Peru přepravit tehdejší lidé.
Starověké krmivo? Kukuřice a mořské plody
Vědecký tým se domnívá, že lidé žijící v Pachacamacu odchytili několik druhů arů v deštném pralese východně od andského pohoří. Ptáky poté přenesli přes velehory až k pobřeží Tichého oceánu, kde papoušci žili dostatečně dlouho na to, aby jim v novém prostředí dorostlo peří. To totiž bývalo pro andskou kulturu cenným artiklem a papouškům se vytrhávalo, aby ho lidé mohli použít do čelenek a dalších ozdob. Přeprava ptáků z Amazonie na peruánské pobřeží musela trvat týdny, ne-li měsíce. „Díky genetickým a izotopovým důkazům můžeme říci, že s těmito papoušky se neobchodovalo jenom kvůli peří, pro které by je nemuseli udržovat naživu, ale byli přepravováni živí poměrně složitým terénem,“ konstatuje George Olah.
Chemickým rozborem peří vědci také zjistili, že Peruánci papoušky krmili kukuřicí i mořskými plody. „Naše analýza odhalila, že papoušci byli krmeni stejnou stravou obohacenou o dusík, jakou konzumovali jejich věznitelé, což je jasný znak, že o ně bylo pečováno dlouhodobě po jejich odchycení v deštném pralese,“ říká Olah. „Náš objev zpochybňuje dlouhodobé předpoklady, že předincké společnosti byly izolované nebo fragmentované. Místo toho vidíme důkazy o organizované výměně, ekologických znalostech a logistickém plánování, které propojovalo velmi odlišná prostředí dlouho předtím, než byla tato spojení formalizovaná za Incké říše.“
Úvodní foto: Freepik.com
