Jan Potůček Nevyjasněná situace okolo vývozu 26 arů škraboškových z chovného zařízení německé Asociace na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP) do soukromé zoologické zahrady v Indii a dalších exemplářů k soukromým chovatelům v několika evropských zemích přiměla brazilskou federální vládu k vypovězení dohody o spolupráci s ACTP. Jak uvedla agentura AP, vláda 15. května informovala asociaci, že k 5. červnu ukončí dohodu o vzájemné spolupráci při znovuzavádění ary škraboškového do volné přírody. Brazilská federální agentura pro životní prostředí na dotaz AP upřesnila, že jde o přímou reakci na zjištění, že ACTP v roce 2023 přemístila ary škraboškové ze svého chovného centra v Německu do jiných zemí bez souhlasu brazilské strany.
Situací se zabývalo i loňské 77. zasedání Stálého výboru CITES v Ženevě, které v důsledku vývozů arů škraboškových z Německa navrhlo zpřísnění podmínek pro obchodování s druhy spadajícími do přílohy CITES I. Komerčně s nimi budou moci obchodovat pouze chovná zařízení registrovaná u Sekretariátu CITES. Zájmového chovu se ale tato změna týkat nemá. Zástupci ACTP tvrdí, že brazilskou stranu o vývozu arů škraboškových informovalo a že nešlo o komerční prodej, ale vytvoření dalšího chovného centra v rámci ACTP a záložní populace mimo Německo. Brazílie ale trvá na tom, že o přemístění kriticky ohrožených papoušků nebyla předem informována a neodsouhlasila ho.
Nevypouštělo se už loni a nebude se ani letos
Dohoda s ACTP na společném projektu záchrany ary škraboškového nebude obnovena, dokud se situace nevyjasní, uvedla brazilská vláda. Asociace ale podle jejího vyjádření může pokračovat v práci na reintrodukci arů škraboškových do volné přírody, k čemuž slouží chovné a reintrodukční centrum vybudované poblíž města Curaca v brazilském státě Bahia. Zde už bylo v letech 2021 a 2022 vypuštěno 20 arů škraboškových, z nichž ale polovina uhynula nebo se ztratila (ptáci většinou padli za oběť predátorům). Brazilská strana se ale už nebude na projektu podílet, což by ho však nemělo ohrozit, protože ho financují mezinárodní dárci, jako například belgická zoologická zahrada Pairi Daiza.
ACTP na situaci reagovalo pozastavením vypouštění dalších ptáků do volné přírody. Podle původní dohody mělo být po dobu 20 let každoročně vypuštěno 20 arů škraboškových. „V roce 2023 k němu ale nedošlo a nyní to vypadá, že ani letos k němu nedojde. Byla by škoda, kdyby projekt selhal kvůli vládní politice,“ postěžoval si agentuře Cromwell Purchase z ACTP, který má na starosti záchranný projekt přímo v Brazílii a chovu arů škraboškových se věnoval už v katarské stanici Al Wabra a poté v německém ACTP. Na celém světě je momentálně 360 arů škraboškových, z toho 46 se nachází v reintrodukčním centru v Curaca nebo v přírodní rezervaci okolo něj. Brazilská strana mezitím otevřela nové záchranné centrum arů škraboškových v Zoo Sao Paulo, kde je 27 ptáků.
Úvodní foto: Zoo Sao Paulo
