Jan Potůček Interaktivní model, který dokáže identifikovat budoucí ohniska obchodování s nelegálně odchycenými papoušky v Mexiku, vytvořili vědci z Australské národní univerzity a Arizonské státní univerzity. Využili k tomu údaje o odhalených pašeráckých trasách za posledních 30 let a zkombinoval je s údaji o změnách socioekonomických podmínek v zemi. Model tak pomáhá předvídat další postup zločineckých sítí a místa, na která se obchodníci z divokými zvířaty s největší pravděpodobností příště zaměří. Policie tak proti nim může zasáhnout ještě dříve, než se odchycení papoušci dostanou na černý trh s domácími mazlíčky. Model tak kombinuje krajinnou ekologii s kriminologií.
Maďarští filmaři natočili dokument o záchraně arů arakang v Peru, premiéru měl v Austrálii
Od reaktivního postupu policistů k proaktivním akcím
Nelegálním odchytem je přímo ohrožena polovina z dvaceti původních druhů papoušků v Mexiku. Stav ochrany těchto ptáků se v posledních 30 letech neustále zhoršuje. „Po celá desetiletí bylo úsilí v boji proti obchodování s volně žijícími živočichy převážně reaktivní a řešilo se až po zabavení ptáků,“ říká vedoucí projektu George Olah z Fenner School of Environment and Society. Obchodní sítě s nelegálně odchycenými divokými zvířaty přitom podle něj nejsou statické a neustále se přizpůsobují měnícím se sociálním a ekonomickým podmínkám. „Analýzou dat za téměř 30 let jsme zjistili, že se tyto zločinecké sítě přizpůsobují předvídatelným způsobem změnám socioekonomických podmínek,“ uvedl Olah.
Podle Rodriga Leóna Péreze z mexické pobočky organizace WWF, který je spoluautorem studie, už mexické úřady dosahují pokroku v boji proti nelegálnímu obchodu s papoušky. Nový model by jim v tom mohl ještě více pomoci. „V Mexiku jsme svědky toho, jak se obchod přesouvá od tradičního odchytu ve venkovských oblastech ke stále sofistikovanějším dodavatelským řetězcům řízeným poptávkou z měst,“ uvedl Pérez. „Mexické úřady pro ochranu životního prostředí, jako je PROFEPA, aktivně bojují proti nelegálnímu obchodu s papoušky prostřednictvím specializovaných kampaní. Doufáme, že jim tento nový mapovací nástroj poskytne přesné a praktické informace, které potřebují k tomu, aby si před těmito sítěmi obchodování s lidmi udrželi náskok.“
Vědci chtějí sekvencí DNA rozbít gangy pašeráků papoušků a ptáky vracet do jejich biotopu
Model může pomoci i proti pašerákům drog
Aby vědci vizualizovali, jak se papoušci stěhují z biologicky rozmanitých zalesněných oblastí do městských center, upravili nástroj prostorového modelování, který se tradičně používá ke studiu pohybu divoké zvěře napříč krajinou. Celou zemi namodelovali jako elektrickou síť a silniční síť považovali za vodivý drát, aby vypočítali „tok“ pašovaných papoušků a identifikovali trasy, které obchodníci s nimi s největší pravděpodobností používají. Obchodování s ptáky nebylo rozloženo náhodně, ale soustředilo se podél sítě vysoce rizikových koridorů, zejména v jihovýchodním Mexiku a na Yucatánském poloostrově. Tato data vědci převedli do interaktivní online platformy, která umožňuje orgánům činným v trestním řízení identifikovat ohniska obchodování s papoušky podle druhu a jurisdikce.
Spoluautor studie, profesor Greg Asner z Arizonské státní univerzity, je přesvědčen, že nástroj by mohl pomoci úřadům zasáhnout dříve, než se zvířata, která jsou předmětem nelegálního obchodu, dostanou do cíle. „Tento nástroj umožňuje úřadům přejít od reaktivního postoje k proaktivnímu zásahu,“ uvedl Asner. Podle George Olaha by výzkum mohl mít uplatnění nejen pro ochranu papoušků. „Mnoho organizovaných zločineckých skupin využívá stejné dopravní koridory k přepravě různých forem pašovaného zboží,“ prohlásil Olah. „Integrací kriminologické teorie s krajinářskou vědou jsme vyvinuli nový arzenál nástrojů založených na datech, které mohou posílit ochranu biodiverzity a zároveň podpořit nadnárodní úsilí v boji proti organizovanému zločinu.“
Kvůli rituálu dospělosti lovili kakaduy molucké, teď domorodci ze Seramu využívají databanku peří
Úvodní foto: Rodrigo León Pérez
