Jan Potůček 
UVNITŘ TABULKA – Z voliér českých chovatelů a ze zoologických zahrad mizí kakaduové Goffinovi. Ze statistiky exemplářů CITES, na které se vztahuje povinná registrace vyplývá, že k 31. prosinci 2022 bylo v České republice pouze 45 papoušků tohoto druhu. Celostátní Registr CITES, který od roku 2004 spravuje ministerstvo životního prostředí, minimálně od roku 2012 tak nízký počet kakaduů Gofinnových v tuzemsku nepamatuje. Naopak počty registrací velkých druhů arů spadajících pod CITES I dosáhly desetiletých maxim. Data serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí.
Kakaduů Goffinových za druhé pololetí loňského roku v Česku ubylo pět z původních 50 na 45. Meziročně oproti konci roku 2021 jich dokonce ubylo 15, tedy celá čtvrtina všech ptáků chovaných v České republice. Poklesy zaznamenaly i další bílé druhy kakaduů. Například kakaduů moluckých jenom za druhé pololetí 2022 ubylo 12 na aktuální počet 197, meziročně jde dokonce o pokles o 16 exemplářů. Jde však o návrat na čísla z roku 2021 po dočasném výkyvu nahoru během roku 2022. Podobným vývojem prošly i počty registrovaných kakaduů žlutolících. Těch za loňské druhé pololetí ubylo sedm na celkový počet 317, meziročně pak ubylo hned 13 kakaduů žlutolících. Nejvzácnější bílí kakaduové filipínští v Česku zůstávají nadále jen tři, všichni v plzeňské zoologické zahradě (z toho dva jsou veřejně vystaveni).
Kakaduů palmových přibývá, žakové narazili na strop
Opačný trend vykazují počty registrovaných kakaduů palmových, jediného černého druhu kakadua v CITES I. Ke konci roku 2022 jich bylo v Česku již 63, o čtyři více než v polovině loňského roku a o sedm více než před rokem. Neustálý nárůst vykazují i počty papoušků chocholatých, kterých bylo v Česku ke konci minulého roku registrováno 222. Za poslední půlrok to znamená nárůst o osm exemplářů, za celý rok 2022 pak dokonce o 21. U dvou menších australských papoušků rodu Psephotus nedošlo prakticky k žádným změnám, navíc v jejich případě není registrace jedinců povinná. Papoušků žlutokřídlých je v Česku registrováno 13, stejně jako za posledních 10 let. Papoušků žlutoramenných bylo ke konci loňského roku registrováno 12, což je o pět více než v polovině loňského roku i ke konci roku 2021.
Nejpočetnějším druhem papouška, na kterého se vztahuje povinná registrace CITES, v Česku s přehledem zůstává žako (registr nerozlišuje druhy žako velký a žako liberijský, takže jde o souhrnné číslo za oba druhy). Ke konci roku 2022 jich bylo v tuzemsku registrovaných 11 618, což je o 270 méně než v polovině loňského roku, ale o 94 více než na konci roku 2021. Už několik pololetních statistik se ukazuje, že počet registrovaných papoušků žako dosáhl svého stropu a sezónně klesá a opět stoupá. To samé se dá říci i o dvou nejčastěji chovaných druzích amazoňanů spadajících pod CITES I. Amazoňanů velkých bylo ke konci loňského roku v Česku registrovaných 1299, o 43 méně než na konci prvního pololetí 2022 a o 51 méně než na konci roku 2021. Amazoňanů kubánských evidoval Registr CITES k 31. prosinci loňského roku 1190, což bylo 49 méně než v polovině roku a o 77 méně než o rok dříve.
Z amazoňanů nejvíce přibývalo žlutokrkých
A co méně časté druhy amazoňanů? V podstatě stagnaci vykázal amazoňan vínorudý, protože počty jeho registrací za druhé pololetí 2022 klesly o osm na 540, ale za celý rok 2022 jich přibylo 11. Amazoňanů fialovotemenných meziročně přibylo 16 na aktuální počet 274. Za druhé pololetí 2022 to představovalo nárůst o 13 registrací. Největší přírůstky zaznamenal amazoňan žlutokrký. Meziročně o 36 na celkový počet 383 a jenom za druhé pololetí loňského roku u něj přibylo 42 nových registrací. Amazoňanů zelenolících za druhé pololetí 2022 přibylo šest na celkový počet 208, meziročně to však znamenalo pokles o 11 registrací. Amazoňanů nádherných meziročně o i za druhé pololetí 2022 ubylo pět na celkový počet 146. Nejdražších amazoňanů rudoocasých bylo v Registru CITES ke konci loňského roku 128, o pět více než ke konci prvního pololetí, ale stejný počet jako před rokem. To amazoňanů rudookých meziročně ubylo devět na 118 a jen za druhé pololetí 2022 šlo o pokles o tři registrace.
Raritou zůstávají v českých chovech amazoňan tukumanský a amazoňan žlutoramenný. První z nich měl ke konci loňského roku pouhých 61 registrací, což bylo o pět méně než v polovině roku 2022, ale o tři více než před rokem. Amazoňanů žlutoramenných bylo na konci roku 2022 v Česku registrovaných 48 – o tři více než v polovině roku 2022 a dva více meziročně. Mírně přibylo i amazónků červenohlavých, konkrétně pak o pět za druhé pololetí i celý rok 2022 na současných 52 registrovaných exemplářů. Vysoké počty registrací si drží aratinga žlutý. Na sklonku loňského roku jich bylo 466, což sice znamenalo o 17 méně než v polovině roku 2022, ale o devět více meziročně. Pokles ale zaznamenaly počty pyrurů modrobradých, a to o 12 meziročně a o pět za druhé pololetí 2022 na aktuálních 222 jedinců.
Statistika CITES: Loni v Česku přibylo přes sto amazoňanů velkých a kubánských
Arů hyacintových je už skoro jako arů vojenských
A jak se měnily počty registrovaných exemplářů CITES u arů? Nejrozšířenějším druhem spadajícím pod CITES I zůstává ara arakanga, jichž bylo ke konci roku 2022 registrováno 765. To je o 34 více než v polovině loňského roku a meziročně to představuje nárůst o 25 registrací. Druhým nejrozšířenějším arou s povinnou registrací je ara marakána s 663 jedinci. Meziročně u tohoto druhu přibylo 23 registrovaných exemplářů, za poslední půlrok pak 18. Rostly i počty arů vojenských, a to o 16 za poslední půlrok a o 21 meziročně na aktuálních 297 jedinců. Na ary vojenské se ovšem dotahuje v počtu registrací ara hyacintový. Ke konci roku 2022 jich bylo v Česku 256, o jednoho více než v polovině roku a o 17 více meziročně. Vzácnějších příbuzných arů kobaltových byli tři, tedy o dva méně než předloni i v polovině roku 2022. Jde však jen o opravdu počtu poté, co Zoo Praha dva jedince deponovala mimo Česko.
Stagnaci či spíše pokles zaznamenávají počty arů kanind v českých chovech. Ke konci loňského roku jich bylo 156. To je o jednoho více než ke konci prvního pololetí 2022, ale o 11 méně než na konci roku 2021. Ubývalo i arů horských, a to o sedm exemplářů meziročně i za druhé pololetí 2022 na současný počet 135. Pozvolný nárůst zaznamenal celostátní Registr CITES u ary zeleného. Na druhé pololetí 2022 jich v Česku přibylo sedm na celkový počet 108, meziročně pak jde o nárůst o 16 registrací. Prezentovaná data představují počty registrovaných exemplářů CITES od roku 2004, kdy vznikl celostátní Registr CITES při ministerstvu životního prostředí. Ve skutečnosti tak může být registrací u jednotlivých druhů papoušků o něco více.
Nová statistika CITES v Česku: arů hyacintových je už více než arů horských
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Marah09013
