Registrace CITES u papoušků žako v Česku dosáhly svého stropu, poprvé po hnízdní sezóně jejich počet klesl

UVNITŘ TABULKA – Drtivá většina papoušků žako chovaných v České republice již byla zaregistrovaná u příslušných krajských úřadů a počty nově přihlašovaných ptáků už nejsou tak strmé jako v uplynulých letech. Za druhé pololetí loňského roku tak poprvé v porovnání s prvním pololetím počet registrovaných žaků velkých a žaků liberijských klesl, a to o 417 exemplářů na 11 524 jedinců. Naopak meziročně v porovnání s druhým pololetím 2020 počet registrací papoušků žako stoupl o 745. Vyplývá to ze statistiky CITES k 31. prosinci 2021, kterou serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí.

Nejvíce přibývalo amazoňanů velkých

Pokles v počtu registrací papoušků žako je první od roku 2017, kdy se na ně v České republice začala opět vztahovat povinnost registrace. Žako velký a žako liberijský byli totiž ke konci roku 2016 zařazeni do první přílohy CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin a všechny ptáky chované v zajetí bylo nutné zaregistrovat. Žakové se stali okamžitě nejpočetnějšími druhy papoušků spadajícími do CITES I v České republice. Předtím si prvenství držel amazoňan velký, případně amazoňan kubánský, ovšem v porovnání s oběma druhy žaků vykazují zhruba desetinové počty registrovaných jedinců. Kolik je v České republice žaků liberijských a kolik žaků velkých, ovšem není možné zjistit, protože úřady při registracích oba druhy nerozlišují.

Druhým nejpočetnějším papouškem CITES I v České republice byl ke konci roku 2021 amazoňan velký, u něhož centrální Registr CITES evidoval 1350 jedinců. V porovnání s prvním pololetím 2021 to představovalo nárůst o 119 jedinců, meziročně pak o 74 registrací. V těsném závěsu zůstal amazoňan kubánský s 1267 registracemi. Ve srovnání s prvním pololetím loňského roku to bylo o 71 více, meziroční nárůst byl o něco menší – 44 registrací (nutno dodat, že do statistiky se započítávají i jedinci vyškrtnutí z Registru CITES, tedy uhynulí nebo vyvezení do zahraničí, kteří pak počty registrací za zvolené období snižují, pozn. red.). Poměrně významně rostly i počty registrovaných amazoňanů zelenolících, jichž v porovnání s prvním pololetím 2021 přibylo 20 na celkový počet 219 (meziroční nárůst byl o 19 jedinců).

Stagnace u amazoňanů rudoocasých a rudookých

Přibývalo i amazoňanů žlutokrkých, kteří jsou nově zařazeni v Červené knize ohrožených živočichů IUCN do kategorie kriticky ohrožených druhů. Za druhé pololetí 2021 vzrostl počet jejich registrací o 18 na celkových 347, meziročně oproti druhému pololetí 2020 pak šlo o nárůst o pět registrací. Amazoňanů nádherných přibylo za druhé pololetí loňského roku sedm na celkový počet 151, meziročně pak šlo o nárůst o šest registrací. Amazoňanů fialovotemenných přibylo za druhé pololetí 2021 celkem šest a loňský rok tento druh v Česku uzavíral s 258 registracemi – o osm méně než na konci roku 2020. O čtyři registrace více než v prvním pololetí 2021 i na konci roku 2020 vykázal ke konci loňského roku amazoňan vínorudý, jichž bylo v Česku evidovaných 529.

O tři registrované jedince více než ke konci prvního pololetí 2021 vykázal Registr CITES u amazoňana tukumanského. V Česku jich bylo ke konci loňského roku 58, o čtyři více než na konci roku 2020. Za druhé pololetí 2021 přibyl v Registru CITES také jeden amazoňan žlutoramenný, celkem jich pak bylo evidovaných 46. To je o tři více než na konci roku 2020. Takřka žádné početní změny nezaznamenalo ministerstvo životního prostředí u amazoňanů rudookých a rudoocasých. V prvním případě za druhé pololetí 2021 přibyli dva nově registrovaní amazoňané rudoocí a jejich celkový počet stoupl na 127, meziročně to ale představuje pokles o dva jedince. U amazoňana rudoocasého za druhé pololetí loňského roku jedna registrace ubyla, zatímco meziročně jedna přibyla a celkový počet chovaných jedinců v Česku byl ke konci roku 128. Žádné početní změny nenastaly u amazoňana ohnivého a amazónka červenohlavého. Oficiálně registrovaný amazoňan ohnivý zůstává jen jeden, amazónků červenohlavých je stále 47.

Arakang je poprvé přes 700, arů hyacintových 239

Významnější početní změny nastaly především u velkých druhů arů spadajících do CITES I. Zejména pak u nejpočetnějšího povinně registrovaného druhu ary arakangy přibylo jenom za druhé pololetí 2021 rekordních 79 nových registrací a počet evidovaných jedinců stoupl na 740. To je mimochodem o 72 více než na konci roku 2020. Druhým nejčetnějším druhem zůstává ara marakána, jichž je ale v Česku o sto méně než arakang – aktuálně 640. Za druhé pololetí 2021 jich přibylo 57, meziročně ke konci roku dokonce 73, tedy o jednoho více než arakang. Slušně přibývalo i arů vojenských. Jenom za druhé pololetí loňského roku šlo o 23 nových registrací a ke konci loňského roku jich bylo v Česku 276. To je o 22 více než na konci roku 2020. Obdobně rostl i počet registrací arů červenouchých: o 22 za druhé pololetí 2021 a o 16 meziročně na celkových 245.

Pokračuje také trend nárůstu počtu registrací arů hyacintových. Těch jenom za druhé pololetí loňského rok přibylo 14, meziročně pak dokonce o 27 na celkový počet 239. Vzácnějších příbuzných arů kobaltových zůstává v Česku registrovaných pět, všichni ve vlastnictví pražské zoologické zahrady (ve veřejné expozici v Rákosově pavilonu jsou aktuálně jen dva jedinci). Daří se také rozšiřovat počet kriticky ohrožených arů kanind. Za druhé pololetí 2021 jich v celostátním Registru CITES přibylo 15 a za celý rok 2021 pak osm na celkový počet 167. U dvou druhů arů však nedošlo k téměř žádné změně. Ara zelený za druhé pololetá vykázal pokles o jednoho jedince na celkový počet 92, meziročně však jde o nárůst o dva jedince. Počet arů horských za druhé loňské pololetí nestoupl ani neklesl, oproti konci roku 2020 přibyla jediná registrace na celkový počet 142.

V Česku jsou už jenom tři kakaduové filipínští

Nemilá situace je u některých méně častých druhů kakaduů. Zejména pak početní stav kriticky ohrožených kakaduů filipínských v tuzemsku začíná být poměrně tristní. Poslední čtyři ptáky chovala plzeňská zoo, ke konci roku 2021 však jejich počet klesl na tři. Stagnují i počty registrací u kakadua Goffinova. Za druhé pololetí 2021 jich v Česku bylo 60, stejně jalo v prvním pololetí. Oproti konci roku 2020 však jde o pokles o jednoho jedince. Mírně přibylo kakaduů palmových. Za druhé pololetí loňského roku o dva registrace, meziročně pak o šest jedinců na celkový počet 56, přičemž více než pětina tohoto počtu připadá na pražskou zoologickou zahradu. Lépe se dařilo kakaduům moluckým, jichž za druhé pololetí 2021 přibylo 18 na celkový počet 213. To je o 35 více než na konci roku 2020. Kakaduů žlutolících přibylo v druhém pololetí 13 a meziročně dokonce 19 na aktuální počet 330.

Stabilně přibývají počty aratingů žlutých. Jenom ve druhém pololetí 2021 šlo o 31 nových registrací a celkově jich bylo ke konci loňského roku v Česku rekordních 457. To je mimochodem o 40 více než a konci roku 2020. Pyrurů modrobradých přibylo jen za druhé loňské pololetí 25 na počet 234, meziročně pak šlo o nárůst o pět nově registrovaných jedinců. Stavy papoušků žlutokřídlých a žlutoramenných, jejichž registrace není povinná, se nijak nezměnily a nereflektují skutečný stav počtu chovaných ptáků v Česku: u papouška žlutokřídlého eviduje Registr CITES již léta 13 jedinců, u papouška žlutoramenného sedm. Nad 200 registrovaných exemplářů se poprvé dostal papoušek chocholatý. Na konci roku 2021 jich bylo v Česku 201. To je o 11 více než před rokem a o 19 více než v polovině roku 2021.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz