UVNITŘ FOTO A VIDEO – Česká republika má svoji unikátní Papouščí zoologickou zahradu, pak ale existuje zoo, která se pyšní vůbec největším počtem druhů chovaných ptáků. A tou je zoologická a botanická zahrada v Plzni. Pro chovatele a milovníky papoušků tu existuje jeden obrovský unikát: poslední pár kriticky ohrožených kakaduů filipínských v České republice. Plzeňská zoo měla původně dva páry, ale u druhého uhynula samice a samec je chovaný v zázemí. Soukromí chovatelé již kakaduy filipínské u nás nechovají. V Plzni tak máte unikátní šanci tohoto menšího bílého kakadua s červeným spodním okrajem ocasu spatřit na vlastní oči. Ale nepředbíhejme, nejsou to jediní exoti, které stojí za to v plzeňské zoo spatřit.
Jak se tam dostat
Plzeň je skvěle dostupná od Prahy nebo od Chebu po dálnici D5, ze severu po silnici první třídy 27 a z jihu od Českých Budějovic po rychlostní komunikaci E49. Zoologická zahrada se nachází v sousedství Lochotínského parku místního letního kina a amfiteátru Lochotín, kam se lze dostat po Karlovarské třídě a pak ulicí Na Chmelnicích k parkovišti v ulici Nad Zoo. Hlavní vchod a větší parkoviště se nachází v dolní části zoo v ulici Pod Vinicemi. Za parkování v dolní části zoo zájemce zaplatí jednorázový poplatek 100 Kč. Horní parkoviště slouží i pro návštěvníky Dinoparku, který se nachází v areálu zoo, ale otevřený je pouze v hlavní sezóně, tedy ne přes zimu. Vstupné do Dinoparku lze zakoupit samostatně i uvnitř areálu zoo u samostatného vstupu vedle voliéry s kondory.
Veřejnou dopravou se do Plzně dostanete buď vlakem po hlavním koridoru Praha – Plzeň – Cheb (Domažlice), případně z Českých Budějovic přes Protivín a Nepomuk a ze severu od Žatce přes Podbořany a Plasy, nebo autobusem dálkovými spoji, které končí na terminálu vedle hlavního vlakového nádraží. Do zoo se pak dostanete tramvají číslo 1 ze zastávky Hlavní nádraží do zastávky Pod Záhorskem a poté tramvají číslo 4 na hned další zastávku Zoologická zahrada (jízdenka se dá koupit přímo v MHD kartou, dospělého vyjde přestupní na 30 minut na 18 Kč, děti na 9 Kč). Poté musíte sejít do podchodu, kam vedou schody z protilehlé zastávky, dát se doprava a projít Lochotínským parkem dolů do ulice Pod Vinicemi, kde minete první výběhy s klokany a pštrosy, až se dostanete k hlavnímu vchodu zoo po pravé straně.
Co stojí vstupné
Základní vstupné do zoologické a botanické zahrady stojí dospělého 220 Kč a děti od tří do 15 let, studenty do 26 let a seniory nad 60 let 160 Kč. Rodinné vstupné pro dva dospělé a dvě děti vyjde na 720 Kč a pro dva dospělé a tři děti na 850 Kč. V kombinaci se vstupným do Dinoparku, který je otevřen od dubna do října, vyjde dospělé vstupné na 390 Kč, zlevněné na 290 Kč, rodinné pro dva dospělé a dvě děti na 1270 Kč a pro dva dospělé a tři děti na 1480 Kč. Do Dinoparku lze koupit i samostatné vstupné za 190 Kč pro dospělého, 150 Kč pro děti a 620 Kč pro rodinu složenou z dvou dospělých a dvou dětí, případně 700 Kč za dva dospělé a tři děti.
Děti do tří let mají vstup do zoo zdarma, ZTP platí poloviční vstupné a jejich doprovod může do zoo zdarma. Do areálu je přísný zákaz vstupu psů a dalších zvířat. Senioři nad 60 let mají každé pondělí slevu 30 procent na vstupném. Samostatné vstupné do Dinoparku přímo u vchodu do této atrakce v areálu zoo lze zakoupit pouze za hotové, nikoli kartou.
Jak vypadá areál
Plzeňská zoo se nachází v členitém terénu a podobně jako u pražské se její areál dělí na dolní a horní část. Pokud přijdete hlavním vchodem v ulici Pod Vinicemi, hned za vchodem vás ohromí velký výběh pro lvy, kam zoo vypouští šelmy celoročně. Od návštěvníků je dělí kromě zdi i vodní příkop. Vydáte-li se poté doleva, narazíte na velkou proletovou voliéru pro vodní ptáky, ve které jsou kromě kachen a hus také kvakoši noční. Část mláďat zoo každoročně vypouští z voliéry do přírody a monitoruje jejich pohyb. O kousek dál se po levé straně nachází dvě venkovní voliéry, které přiléhají k domečku s vnitřním zázemím. Tady narazíte na první papoušky z Afriky: agapornise šedohlavé a vazy velké, největší africký druh papouška.
Další drobné exoty uvidíte jen o 100 metrů dál v průchozí vnitřní expozici hrošíků liberijských. Je zde také vnitřní expozice pelikánů, kteří mohou i v zimě vyjít ven. Většina se ale drží uvnitř a můžete tu vidět i jejich krmení. Celá skupina voliér s asijskými a evropskými ptáky se nachází za odbočkou k žirafám. I v zimě zde můžete přes sklo vidět ve vnitřní voliéře naše evropské vlaštovky, v jedné z voliér je i chřástal kropenatý, orebice horská či největší tuzemský bahňák: koliha velká. Té, co se do velikosti týče, konkuruje i dytík úhorní v další samostatné voliéře. To kulík říční patří k nejmenším našim bahňákům. Mezi vzácné návštěvníky České republiky patří vystavení ouhorníci stepní či brkoslavi severní.
Volně průchozí je expozice Sibiřský les, v níž se nachází drobní pěvci jako brkoslav severní, křivka, dlask tlustozobý, strnad, ale také sibiřští bílí zajíci. Narazíte na ní cestou do kopce k výběhu tygrů a statku Luftnerka, kde se nachází typické české hospodářství s koni, krávami, prasaty, ovcemi, králíky, holuby, ale i nutriemi. Statek je centrem horní části zoo a nachází se v něm i restaurace a okolo něj vede cesta s ukázkou ryb českých řek a rybníků. Podél výběhů s kanadskými kopytníky se dostanete k vnitřní expozici s hady a dalšími terarijními zvířaty, od kterého to je už jen kousek k velké voliéře kondorů, kterou obývají kromě těchto dravců i arové vojenští. Ty se dařilo plzeňské zoo rozmnožovat, ale po zákazu odchovu mláďat ze strany koordinátora chovného programu Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) jim zoo musí odebírat snůšky (více k tématu již brzy v samostatném článku).
Za dalšími ptáky se dostanete opět v dolní, východní části zoo, kde se nachází venkovní voliéry a vodní plochy pro tučňáky, rybáky inka a pelikány a samostatná voliéra pro plameňáky, tenkozobce opačné, rybáky obecné, čejky chocholaté a další vodní ptáky. Milovníci papoušků ale zamíří spíše do Tropického pavilonu, u jehož vchodu se nachází venkovní voliéra s novozélandskými papoušky nestory kea (zoo pro ně plánuje samostatnou expozici). Tropický pavilon nabízí nejen exotické motýly, ale také papoušky a zoborožce. Právě zde můžete spatřit jediný pár kakaduů filipínských v České republice. Jeden pták je velmi kontaktní a tráví hodně času u skla s návštěvníky. Naopak méně kontaktní jsou vzácní filipínští zoborožci rýhozobí, dále zoborožci běloocasí a zoborožci luzonští. Plzeňská zoo se specializuje na chov asijských druhů zoborožců a v horní části zoo můžete v samostatné expozici vidět i nejbarevnější zoborožce celebeské.
Část exotických ptáků zoo před časem přesunula i do Africko-asijského pavilonu, který slouží jako zázemí pro nosorožce a žirafy. Je zde řada nádherně vybavených a zarostlých voliér s exotickými holuby, ale například i rajkami královskými. Do března loňského roku zde zoo chovala i kolibříky, ale loni na jaře uhynul poslední kus a od té doby jejich chov neobnovila. Co se týká papoušků, plzeňská zoo chová rekordních 42 druhů, ale ne všechny se skutečně nachází v areálu zahrady a ve veřejných expozicích. Mnoho druhů je deponovaných v partnerských zařízeních, což platí i o jiných ptácích. Plzeň je sice co do počtu druhů ptáků nejbohatší ze všech českých zoo, veřejně vystavuje ale jen zlomek druhů, což je škoda. Z papoušků mohou návštěvníci vidět ještě několik druhů loriů, papoušky chocholaté, latamy vlaštovčí nebo andulky v horní části zoo zvané Japonská zahrada. Například loriů v Plzni mají osm druhů včetně novokaledonského, sumbawského, balijského či vlnkovaného.
Co jinde neuvidíte
Naprostým unikátem pro chovatele papoušků jsou zmiňovaní kakaduové filipínští. V přírodě jich přežívá necelá tisícovka a aktuálně to je nejohroženější druh kakadua vůbec. Chov těchto ptáků je velmi náročný, protože samci velmi často agresivně napadají samice a nezřídka je i zabijí. Škoda kolibříků, které plzeňská zoo chovala jako jediná v Česku, zajímavé jsou ale i pipulky zlatohlavé a také rajka královská, kterou svého času mohli obdivovat návštěvníci výstavy EXOTIKA v Lysé nad Labem. Plzeňská zoo má zatím nevybarveného samce, který je velmi kontaktní.
Občerstvení
V celé plzeňské zoo je celkem sedm různých restaurací nebo stánků s rychlým občerstvením. Všechna jsou otevřena přes hlavní sezónu, tedy od dubna do října. V zimě pak zoo slibuje, že by měly být otevřeny alespoň dvě restaurace nebo občerstvení. Jistotu budete mít u statku Luftnerka, kde je vnitřní restaurace s letní zahrádkou, nebo u restaurace U lemura, která se nachází kousek od hlavního vchodu do zoo a hned vedle je i obchod se suvenýry. U pavilonu žiraf se nachází nejstarší restaurace Kiboko, která v zimě funguje jen jako stánek. Pouze v hlavní sezóně bývá otevřená kavárna U tygra, kde si lze zakoupit i pizzu a další jednoduché ohřívané občerstvení. Mimo zimní sezónu funguje i občerstvení Sibiřský srub v samotném západním cípu zoo a pak také Zobání u zoborožce a Mlsání u veverky vedle Tropického pavilonu.
Jak mají otevřeno
V hlavní sezóně od března do října má Zoo Plzeň otevřeno denně od 8:00 do 19:00 hod., mimo sezónu od listopadu do února pak od 9:00 do 17:00 hod. Pokladny se v hlavní sezóně uzavírají hodinu před zavírací dobou zoo (v 18:00), v zimě půl hodiny před (v 16:30). Více informací na www.zooplzen.cz.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz