Jan Potůček UVNITŘ GALERIE – Alexandr čínský nepatří mezi vzácně chované papoušky, ale málokdo tyto odolné asijské ptáky chová ve více párech pohromadě. Natož aby se mu je dařilo v takovém skupinovém chovu odchovávat. V přírodě přitom alexandři čínští žijí ve skupinách až o 50 jedincích, proto se ostravská zoologická zahrada rozhodla vyzkoušet skupinový chov a ohlásila první úspěšné výsledky. Ve společné voliéře zoo chová 18 dospělých alexandrů čínských (osm samců a 10 samic), kteří letos odchovali celkem 19 mláďat. Mladí ptáci v těchto dnech opouští hnízdní budky, ale stále jsou závislá na rodičích, kteří je krmí. Úplné samostatnosti dosáhnou až ve stáří půl roku. Budky přitom opouští ve věku 70 až 75 dní, tedy dva a půl měsíce.
„Většina ostravských mláďat již opustila hnízdní budky. Návštěvníci je mají možnost pozorovat ve voliéře nedaleko vstupu do zoologické zahrady u expozice Zahradní umění Dálného východu směrem k Voliérám ptáků Tibetu a Číny,“ informovala mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková. Mláďata jsou stejně zbarvena jako rodiče, konkrétně jako samice. Alexandr čínský se totiž jako jeden z mála papoušků vyznačuje pohlavním dimorfismem. Peří samců i samic je zbarveno stejně, odlišují se ale barvou zobáku – samci mají v dospělosti vrchní část zobáku červenou, spodní černou. Samice mají zobák celý černý a kolem krku světle růžový pruh. Mláďata se od samic odlišují kratším ocasem. Zobák se samcům vybarví až ve dvou letech.
V Indii se s nimi často nelegálně obchoduje
Alexandr čínský patří k nejpestřeji zbarveným alexandrům. Vyskytuje se pouze v horách s vlhkými stálezelenými lesy v Tibetu a v Číně (provincie Sečuán a Jün-nan) a v indických státech Arunáčalpradéš a Ásám. Obývá jehličnaté a smíšené lesy, porosty rododendronů i kulturní krajinu v nadmořských výškách 1250 až 4000 m. Živí se hlavně semeny stromů, různými bobulemi, ale zalétá i na pole s obilím a kukuřicí a do ovocných sadů. V Červeném seznamu ohrožených druhů je tento otužilý pestrý papoušek zařazen v kategorii potenciálně ohrožených (NT), a to především kvůli kácení starých stromů s dutinami, které jsou důležité pro jejich hnízdění, a kvůli pytláctví a nelegálnímu obchodu s volně žijícími zvířaty.
Zejména v Indii jsou mláďata alexandrů čínských často vybírána z hnízd a obchoduje se s nimi na černém trhu. Chov původních druhů papoušků je přitom v zemi zakázán. Prakticky každý den indické úřady narazí na pašeráky papoušků a zabavují často ještě neopeřená mláďata, o které pak pečují záchranné stanice a zoologické zahrady. Pokud to je možné, vrací je poté po osamostatnění zpět do volné přírody. V Indii žije poddruh alexandr čínský indický (Psittacula derbiana derbiana), v Tibetu a západní Číně pak alexandr čínský tibetský (Psittacula derbiana chinensis).
Úvodní foto: Enrico Gombala
