Zajímavou souvislost mezi změnou klimatu a velikostí zobáku u vybraných druhů australských papoušků zjistili vědci z Deakinova centra. Tým pod vedením Dr. Matthewa Symondse prokázal, že oteplování vedlo za posledních 145 let ke zvětšování zobáku u papoušků žijících na jihu a východě Austrálie. „Ptáci používají zobáky jako nástroj termoregulace. Stejně jako uši u slonů jim pomáhají udržovat nižší tělesnou teplotu, ptáci mohou pumpovat krev do zobáku a ten jim umožní zbavit se přebytečného tepla, když je jim moc horko,“ vysvětlil Dr. Symonds webu Phys.org. Vědci zkoumali 410 ptačích kožek shromážděných v letech 1871 až 2008 ve Victoriánském muzeu, Queenslanském muzeu, jihoaustralském muzeu a Australian National Wildlife Collection v Canbeře.
Zjistili, že čtyři z pěti zkoumaných druhů papoušků mají v současné době znatelně větší zobáky než v 19. století. „V dřívější studii jsme zjistili, že ptáci v teplejších klimatických pásmech měli větší zobáky než ti, kteří žijí v chladnějších klimatických podmínkách, což nás vedlo k tomu podívat se na to, zda došlo k nárůstu velikosti zobáku obecně u všech papoušků vzhledem k teplejšímu klimatu oproti minulému století,“ popsal vedoucí výzkumného týmu. „Zjistili jsme, že zobáky zvětšily plochu o čtyři až deset procent, což se může zdát málo, ale ve skutečnosti to má velký vliv na schopnost ptáků zabránit přehřání organismu, když se dostanou do stresu kvůli teplu.“ Jde o vůbec první výzkum, který přinesl důkaz naznačující souvislost mezi velikostí zobáku a změnou klimatu.
Výzkum bude pokračovat na dalších ptácích
Pro potvrzení této teorie ale bude třeba ještě mnoho práce, aby vědci získali naprosto nezvratné důkazy. „Jsme schopni prokázat, že došlo k nárůstu velikosti zobáků v souvislosti s nárůstem teploty v této části Austrálie a že se to událo ve stejném časovém horizontu,“ uvedl Dr. Symonds. „Nicméně nelze přesvědčivě vyloučit vliv dalších faktorů životního prostředí, jakou jsou změny stanovišť daných druhů papoušků a dostupnost potravy.“ Vědecká práce proto podle Dr. Symondse poskytuje důležitý základ, na kterém může stavět další výzkum. Ten by se měl zaměřit na širší škálu druhů ptáků z jiných regionů, s různými tvary zobáků a stylem života.
K TÉMATU: Barevné variace rosely penant v přírodě jsou rezistentní vůči PBFD, zjistili vědci
„Zobák je tak důvěrně svázán s životním stylem ptáků, že kromě klimatických změn mohou mít vliv na jeho vývoj i jiné aspekty jejich biologie: jakou potravu žerou, jak si navzájem konkurují a jak se množí,“ vysvětluje Dr. Symonds. Prvotní výzkum se zaměřil na pětici papouščích druhů: papouška mnohobarvého, kakadu přilbového, papouška zpěvavého, papouška královského a roselu penant. Pouze u papouška královského nebylo v průběhu posledních dvou století zaznamenáno žádné zvětšování zobáku. Studie pod názvem „Klimatické a časové změny v morfologii zobáku australských papoušků v průběhu minulého století“ vyšla minulý měsíc v časopisu Journal of Biogeography.
Úvodní foto: Wikimedia Commons/JJ Harrison