Jan Potůček 
UVNITŘ GALERIE – Pokud Evropská unie navrhne vznik celounijního pozitivního seznamu zvířat pro zájmový chov, Česká republika ho odmítne. Na semináři „Budoucnost zájmového chovu zvířat“, který v Poslanecké sněmovně v pondělí pořádali poslanci Nina Nováková (KDU-ČSL), Petr Bendl (ODS) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), to řekla Eva Kaděrková, vedoucí oddělení ochrany zvířat na ministerstvu zemědělství. „Doputoval k nám již dotaz ze strany Evropské komise a stanovisko ministerstva zemědělství je, že pozitivní seznam zvířat nechceme. Pokud přijde oficiální návrh a požadavek na naše vyjádření, bude negativní,“ uvedla Kaděrková. Právě postoj tohoto resortu bude klíčový, protože ve vztahu k chovatelům má ministerstvo zemědělství větší pravomoci než ministerstvo životního prostředí.
„Naše ministerstvo, co se týká chovatelství, má vztah pouze k zoologickým zahradám. Zákon o zoologických zahradách letos slaví 20 let a my uvažujeme o jeho novelizaci. Ke zvážení je, zda by se neměl týkat kromě zoo i zájmových chovů,“ prohlásil na semináři Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv a zástupce ředitele odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků na ministerstvu životního prostředí. Pozitivní seznamy zvířat, které již fungují v některých členských státech EU, odmítli prakticky všichni účastníci jako těžce naplnitelné. „Právní řád má definovat, co by se nemělo dělat a přinejhorším něco zakázat, ale ne naopak, že se bude něco povolovat v podobě pozitivních seznamů,“ míní Vladimír Vrabec z platformy Budoucnost zájmových chovů v ČR.
Připravme si vlastní restrikce, navrhují malé zoo
Stejného názoru je i právník Jaroslav Brož, který zastupuje pěstitele kaktusů a sukulentů, ale v minulosti se zabýval i případy chovatelů exotického ptactva. „Pozitivní seznamy jsou z právního důvodu vždycky problém. Lepší je jít cestou negativních seznamů, které již existují a dají se rozšířit. Pozitivní seznamy nikdy nemůžou pokrýt všechno,“ uvedl Brož. Podle Dany Fraňkové, zakladatelky a provozovatelky Zooparku Zájezd, se patrně další restrikci zájmových chovů ze strany Evropské unie nevyhneme, ale mohli bychom jí vyjít vstříc stanovením vlastních podmínek pro chov vybraných druhů savců. „Nemusí jít jen o primáty a šelmy, ale také o lenochody a další druhy, které se nechovají snadno. Unii bychom dali najevo, že máme restrikce a nemuseli bychom mít pozitivní seznamy,“ míní Fraňková.
Silně proti soukromým chovatelům se na semináři vyjádřil zoologický ředitel Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem Jaroslav Hyjánek, podle něhož by neměly existovat žádné zookoutky a zooparky zapojené do vzdělávacích programů, protože pro to tu existují licencované zoologické zahrady. Hyjánek obhajoval zákaz rozmnožování šelem a velkých primátů u soukromých chovatelů. „Pokud někdo chce chovat tato zvířata a rozmnožovat je, ať se uchází o licenci zoologické zahrady. Pokud by chtěl v chovu pokračovat jako soukromník, může se zapojit do evropských chovných programů a bude mít výjimku. Mláďata ale nebude prodávat, koordinátor chovu je bude umisťovat do dalších zařízení zapojených do programu,“ uvedl Hyjánek.
Vznikne celoevropský seznam povolených zvířat, které bude možné chovat v zajetí?
Drezura, nebo trénink? Mnohým vadí terminologie
Proti této myšlence se ozvala Dana Fraňková ze Zooparku Zájezd: „Soukromý chovatel nebo malá zoo si nemohou dovolit dávat odchovaná zvířata zadarmo a čekat, jestli jim koordinátor někdy pošle nějaké jiné zvíře. Zdráhám se to říkat, ale my prostě musíte zvířata prodávat.“ To je podle ní také důvod, proč menší zoo neusilují o členství v asociacích EAZA nebo WAZA. Nelicencované subjekty, které provozují zookoutky, by podle poslankyně Niny Novákové měly mít šanci existovat jako regionální vzdělávací instituce pro děti a mládež. S tím ovšem nesouhlasí Jaroslav Hyjánek ze Safari Parku Dvůr Králové nad Labem: „Proč by měla existovat zoocentrum? Na co? Pokud mají vzdělávat, jsou tu licencovaná zoo a ať si tedy získají licenci od ministerstva životního prostředí.“
Velký prostor seminář věnoval otázce drezury zvířat, která je v Česku ze zákona zakázaná (v souvislosti s omezením vystupování zvířat v cirkusech). Akce se zúčastnil i známý trenér zvířat František Šusta, který obhajoval možnost tréninku formou pozitivního posilování. Podle jeho slov hrozí, že lidé, kteří se věnují tréninku zvířat, zejména pak exotických, se budou snažit tento fakt raději tajit. „Výcvik není negativní věc, zvířata se v přírodě také sama cvičí hrou, je to pro ně přirozené,“ uvedl právník Jaroslav Brož, podle něhož například u některých plemen psů je nemyslitelné, aby neabsolvovaly výcvik. Pro lva je podle něj také lepší, když má nějakou aktivitu, než aby pouze ležel a žral potravu. Naopak Jaroslav Hyjánek míní, že zákaz drezury a používání živých zvířat pro natáčení reklam a filmů už nyní vede k rozvoji grafických studií a umělé inteligence, které je dokáží nahradit.
Jak fungují pozitivní seznamy zvířat v zemích EU, kde už platí: Nizozemsko
Ráj papoušků připustil problém s ČIŽP, stát prý nadržuje zoo
Norbert Souček ze záchranné stanice Papouščí ráj upozornil, že zákon o zoologických zahradách naprosto znevýhodňuje jakékoli další organizace, které se starají o zvířata. „My máme 489 papoušků a po správním řízení České inspekce životního prostředí (ČIŽP) nejsme nic. Pokud máte více zvířat, nařknou vás z toho, že provozujete zoo bez licence. Třicet procent papoušků v našem útulku pochází ze zoo. Neznám žádnou zoo, která by se starala o hendikepovaná zvířata. Od Krajské veterinární správy máme schváleno provozování útulku pro 500 zvířat a s ČIŽP sjednáváme nápravu. Je ale těžké vyjít, když se naše denní náklady na provoz stanice pohybují mezi 12 a 15 tisíci korunami,“ dodal Souček.
Seminář v Poslanecké sněmovně byl již třetí svého druhu a další mají podle hlavní organizátorky Niny Novákové následovat. „Tyto kulaté stoly se stávají neformální platformou v Poslanecké sněmovně a trvat budou ještě rok nebo dva. Vnímáme velkou vstřícnost ministerstev zemědělství a životního prostředí,“ uvedla Nováková. Z řad chovatelů exotického ptactva se semináře zúčastnili například předseda Klubu přátel exotického ptactva (KPEP) Ladislav Žoha, majitel firmy Aves Zbyněk Laube, vedoucí záchranné stanice pro exotická zvířata v Praze Věra Aladzasová Přibylová, za zoologické zahrady kromě zmíněného Jaroslava Hyjánka také ředitel Zoo Jihlava Jan Vašák, majitelka Zoo Na Hrádečku Romana Albrechtová nebo Jan Pluháček ze Zoo Ostrava. Nechyběl ani zakladatel Evropské asociace soukromých chovatelů a pěstitelů (EAPK) Luděk Hojný od Vysokého Mýta.
Jak fungují pozitivní seznamy zvířat v zemích EU, kde už platí: Belgie
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
