Praha se brzy dočká invazních alexandrů malých, podle ředitele kanceláře ČSO je to otázka několika málo let

Nejen Londýn, Amsterodam nebo Brusel, ale i Praha se brzy stane novým domovem invazních alexandrů malých, kteří se postupně šíří ve všech větších evropských městech. Přesvědčen je o tom ředitel kanceláře České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek, podle něhož je jen otázkou času, kdy alexandři obsadí pražské parky. „Je otázka nejbližších let, kdy tomu bude podobně jako ve městech západní Evropy, kde jsou alexandři zcela běžným druhem ptáků,“ řekl Vermouzek v rozhovoru pro internetovou televizi DVTV. Poukázal přitom na postupné šíření nepůvodních a teplomilnějších druhů ptáků do zemí mírného podnebného pásma včetně České republiky. V tuzemsku se takto usadily například husice nilské, kachničky mandarínské, ale také některé druhy racků a bahňáků.

Invazní papoušci se zatím Česku vyhýbají, i když to neplatí zcela. „Na jižní Moravě už jedna polodivoká populace papoušků mniších je,“ upozornil Vermouzek. Jde však o ptáky, kteří mají k dispozici voliéru a z ní mohou létat volně do okolí. Chovatel žije na samotě a v okolí jeho domu si mníšci šedí postavili hnízda i mimo chovné zařízení. Do vzdálenějšího okolí se ale zatím nerozšířili. To odpovídá chování invazních mníšků v jiných evropských státech: papoušci se drží v blízkosti lidských sídel, kde mají zdroj potravy. Hnízdí v městských parcích nebo na sloupech elektrického vedení, kde si staví typická velká hnízda z větví. Do volné přírody tito papoušci nepronikají (stejnou zkušenost s nimi mají i ornitologové ve Spojených státech).

Invaze papoušků do Evropy: ve velkoměstech žije volně už 11 druhů. Kde a které?

Alexandři už vyhnízdili i v Polsku, kousek od českých hranic

Hnízdění invazních alexandrů malých v České republice zatím prokázáno nebylo, poměrně dost ptáků ale každoročně ulétne majitelům a je tedy jen otázka času, kdy vytvoří chovu schopné páry. Několik ptáků takto létalo i v Praze. Ostatně, úspěšné hnízdění těchto papoušků v přírodě zaznamenali už v sousedním Polsku, pouhých 20 km od českých hranic (viz mládě na úvodní fotografii). Alexandři jsou poměrně tvrdí ptáci, vydrží mráz a nejsou moc vybírají co se týká potravy. Ve městech se mohou přiživovat v krmítkách pro pěvce nebo v okolí popelnic. Ve velkých evropských metropolích alexandři a mníšci často doprovází městské holuby, od kterých se učí, kde hledat potravu. Města jsou pro ně důležitá i kvůli přezimování: snadněji zde najdou útočiště před mrazem, nemluvě o tom, že ve městech bývá přes zimu tepleji než ve volné krajině.

V některých evropských zemích se alexandři malí stačili tak přemnožit, že je tamní úřady považují za škůdce a nebezpečnou konkurenci původních druhů ptáků. Například ve Španělsku platí zákon, který zakazuje alexandry malé chovat po párech a rozmnožovat je v zajetí. Všichni majitelé těchto papoušků se musí evidovat a prokázat, že mají dostatečně zajištěný chov, takže papoušci nemohou ulétnout. Ti chovatelé, kteří alexandry malé chovali před přijetím zákona, si je mohou ponechat „na dožití“, ale musí oddělit samce od samic. Stejně přísný je španělský zákon i ohledně chovu mníšků šedých. V Amsterodamu je alexandr malý již šestým nejčastějším ptačím druhem a v Londýně uvažovali o jejich odstřelu, ale kvůli protestům místních obyvatel od tohoto záměru upustili.

Polsko hlásí nález prvního hnízda invazních alexandrů malých, 20 km od českých hranic

Úvodní foto: Radosław Gwóźdź / Birding Polska

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..