Jan Potůček 
Důrazné varování před kontaktem s divokými ptáky vydali zdravotníci pro obce okolí australského pohoří Modré hory asi 100 km západně od Sydney. Tři lidé se zde totiž nakazili psitakózou, nebezpečnou chorobou přenášenou trusem ptáků nebo přímým kontaktem s nakaženými opeřenci. Nemoc přenáší především papoušci a holubi, přičemž první jmenovaní stojí i za jejím názvem a patrně i za nákazou pacientů z Modrých hor. Australané rádi přikrmují na svých zahradách volně žijící papoušky a nezřídka se nechávají sedávat i přímo na sebe a krmí je z ruky. Přenos nemoci je pak otázkou několika sekund, varoval zpravodajský server ABC.
Nemoc se šíří i prachem smíseným s trusem
Psitakóza označovaná také jako papouščí horečka je bakteriální onemocnění, které se projevuje podobně jako chřipka. Přenašeči mohou být jak divocí ptáci, tak i ti, co jsou chovaní v zajetí. Proto existuje povinnost hlášení veškerého výskytu psitakózy v chovech i u domácích mazlíčků. U lidí má neléčená psitakóza destruktivní vliv na plíce, u ptáků se může, ale nemusí projevovat. Někteří jedinci jsou vůči ní asymptomatičtí (neprojevují se u nich příznaky), ale přesto jsou přenašeči. Jiní na nemoc hynou. Australské úřady varovaly nejen obyvatele Blue Mountains, ale také Lithgow v Novém Jižním Walesu. Podle regionálního ředitele veřejných zdravotních zařízení Bradleyho Forssmana se nemoc může šířit i prachem obsahujícím vyschlé částečky ptačího trusu.
„Pokud je to možné, lidé by se měli vyhnout přímému kontaktu s volně žijícími ptáky, včetně manipulace s nimi a krmení,“ varoval Forssman. V postižených oblastech by lidé měli při práci na zahradě používat roušky a rukavice, aby se nedostali do kontaktu s místy, kde mohli ptáci zanechat trus. Platí to i například pro sečení trávníků. Psitakóza má poměrně dlouhou inkubační dobu, nemoc se u lidí projevuje po pěti až 28 dnech. Průběh nemoci může být mírný, podobný chřipce, ale v některých případech přechází do pneumonie, jež vyžaduje hospitalizaci postiženého v nemocnici. Zvláště pak starší lidé mohou mít těžší příznaky, ale nemoc je léčitelná antibiotiky.
Britský chovatel papoušků skončil s „chřipkou“ v nemocnici, tam mu zjistili psitakózu
Nakazil se i zahradník, který stříhá stromy
Australský zpravodajský server ABC přinesl výpověď zahradníka Johna Sharpa, který se živí komerčním stříháním zahradních stromů a před lety se nakazil psitakózou. Stalo se tak poté, co při kácení stromu motorovou pilou rozvířil prach s trusem divokých papoušků. „Musel jsem asi na deset dní do nemocnice, abych to zvládl,“ vzpomíná Sharp. „Asi na tři týdny mě to vyřadilo z práce. Není to nic příjemného,“ dodal s tím, že po návratu k zaměstnání už nosil roušku a štít, aby se znovu nenakazil. Podle veterináře Staceyho Gelise je psitakóza poměrně běžná jak u divokých, tak v zajetí chovaných ptáků, takže podobná ohniska jako v Modrých horách se mohou vyskytovat pravidelně. Nemoc může postihnout i psy a další druhy ptáků, například drůbež.
„Někdy nemusí mít vůbec žádné příznaky, takže vypadají zcela zdraví a jindy je nemoc poměrně rychle zabije,“ uvedl Gelis. Mezi příznaky psitakózy u ptáků je rýma, kašel a zelený trus. Podle doktora Gelise by lidé měli upustit od líbání domácích mazlíčků a doporučil majitelům papoušků, aby častěji čistili klec dezinfekčními prostředky v době větraném prostoru. „Bakterie se šíří krví a poté infikuje prostředí v trusu, moči nebo kapénkách z kašle,“ upřesnil. „Nikdy si nemůžete být jisti, zda je daný pták infikovaný.“ Čerstvým majitelům nových papoušků proto veterinář doporučuje, aby jejich mazlíček absolvovat karanténu a nechali ho veterinárně vyšetřit. „A pokud se chystáte zvednout volně žijícího nemocného ptáka, vezměte si rukavice nebo alespoň ručník a okamžitě jej předejte nejbližší veterinární klinice,“ dodal doktor Gelis.
Úřady v Arizoně varují Američany před invazními agapornisy růžohrdlými, kteří roznáší psitakózu
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Benjamint444
