Jan Potůček UVNITŘ FOTO – Počty arů škraboškových chovaných v zajetí už překročily hranici tří stovek ptáků. Na sobotním druhém ročníku mezinárodního kongresu pro chovatele papoušků EXOTA Olomouc 2023 to řekl Vladislav Marcuk, kurátor chovného zařízení německé Asociace na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP) poblíž Berlína. Na začátku letošního roku bylo na světě 293 arů škraboškových, do poloviny října se pak podařilo odchovat dalších 43 mláďat a pět arů škraboškových uhynulo. Do celkového čísla jsou započítaní i papoušci, kteří byli v loňském roce vypuštěni do volné přírody v Brazílii. Z dvaceti ptáků jich s jistotou přežilo do současnosti 13. „Čtyři ulovili dravci a tři ptáci zmizeli, přestali jsme s nimi mít kontakt přes GPS lokátory,“ upřesnil Marcuk.
ACTP za svoji historii odchovalo 188 mláďat
ACTP je největším chovným centrem arů škraboškových na světě. Stalo se jím v roce 2018, kdy se do Německa přesunuli všichni ptáci chovaní v katarské záchranné stanici Al Wabra. Její zakladatel, šejk Saoud bin Mohammed bin Ali Al Thani, po roce 2000 skoupil ary škraboškové z několika soukromých chovů včetně tehdy největší skupiny z filipínské ptačí farmy Antonia Diose. Po Thaniho nečekané smrti se šejkova rodina i s ohledem na vyhrocenou politickou situaci v Kataru rozhodla ptáky přemístit do ACTP. Tehdy šlo o 120 ze 156 známých arů škraboškových chovaných v zajetí. Zároveň došlo k dohodě mezi ACTP a brazilskou vládou o přesunu části ptáků do Brazílie a přípravě reintrodukčního programu tohoto druhu.
Poslední známý divoký ara škraboškový ve volné přírodě zmizel v roce 2000. ACTP ve spolupráci s brazilskou stranou a několika dalšími partnery vybudovala v místě původního výskytu arů škraboškových chovné a reintrodukční centrum, kam v roce 2019 přesunuli 52 ptáků z Německa. O dva roky později se podařilo v brazilském centru odchovat prví tři mláďata arů škraboškových. Loni v červnu pak došlo k vypuštění prvních osmi ptáků do volné přírody a v prosinci následovalo dalších 12. Šlo o směsici starších i mladších papoušků a spolu s nimi ACTP vypustilo i dříve odchycené divoké ary marakány, které měly arům škraboškovým ukázat, kde mají v přírodě hledat potravu a jak se chránit před dravci. I když téměř rok po vypuštění přežilo „jen“ 65 procent ptáků, ACTP to považuje za úspěch.
Vypuštění arové už zahnízdili, zatím bez úspěchu
„Tři páry už v přírodě zahnízdily. Dva měly čisté snůšky a třetí momentálně sedí na vejcích,“ informoval Vladislav Marcuk. S vypouštěním ptáků odchovaných v zajetí chce ACTP ve spolupráci s brazilskými úřady pokračovat i v dalších letech. Každý rok by mělo jít o 20 ptáků. „Odhady naznačují příznivý nárůst populace na 500 jedinců do roku 2100 při využití počáteční populace 20 jedinců. 50 jedinců by zdvojnásobilo finální populaci na 1000 jedinců a 100 vypuštěných ptáků by vedlo k 1500 ptákům v 50 hejnech, která by pokryla až 40 % chráněného území,“ vysvětlil kurátor ACTP, podle něhož se postupně daří v zajetí odchovávat stále více mláďat přirozenou cestou pod rodiči. Přímo v ACTP to umí již pět párů, od kterých asociace odchovala 19 mláďat (z toho sedm v letošním roce).
Celkově se ACTP podařilo od roku 2006 odchovat již 188 mláďat arů škraboškových, tedy více než polovinu současné celosvětové populace těchto kriticky ohrožených ptáků. Jenom v rekordním roce 2021 to bylo 50 mláďat, loni pak 35. ACTP si podle Marcuka zakládá na tom, že nevyužívá možnosti umělé inseminace a i když většinu mláďat odchovává ručně, snaží se zvyšovat podíl párů, které se dokáží o své potomky postarat samy. V současné době se přímo v německém chovném zařízení ACTP nebo v deponaci z něj nachází 214 arů škraboškových, z toho 39 je letošních mláďat. Dalších 58 jich je v brazilském reintrodukčním zařízení ACTP v Brazílii, 31 v brazilské chovné stanici Facenda Cachoeira, kde se letos podařilo odchovat čtyři mláďata, a 28 v belgické zoologické zahradě Pairi Daiza. Celkové počty arů škraboškových zahrnují pouze ptáky zapojené do záchovného programu. Další ary vlastní soukromí chovatelé ve Švýcarsku.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
