Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Na zkratku PBFD (Psittacine Beak and Feather Disease) narazíte v chovatelské inzerci celkem často. Cirkoviróza, neboli ptačí nemoc zobáku a peří je nejobávanější chorobou u papoušků, prakticky všechna mláďata velkých a dražších druhů se na tuto nemoc preventivně testují. Kde se ale PBFD vzala a existuje na ni nějaký účinný lék? Vůbec první pozorování papoušků trpících cirkovirózou zaznamenal už v roce 1888 ornitolog Edwin Ashby v Adelaide Hills v jižní Austrálii. Nemocí, která poškozuje zobák a vede k vypadávání peří, trpělo hejno papoušků zpěvavých.
Ptáci tohoto druhu poté na několik let z celé oblasti vymizeli. Mimo Austrálii nebyla PBFD známa až do doby, než se odtud začali vyvážet divocí ptáci do celého světa jako domácí mazlíčci. První chronické onemocnění cirkovirózou u papoušků popsal v roce 1972 Ross Perry z Univerzity Sydney. Podle jeho pozorování nemocí trpěli hlavně kakaduové. Ve volné přírodě šlo především o kakaduy žlutočečelaté, kakaduy naholící a kakaduy růžové. V osmdesátých letech se ale cirkoviróza objevila také u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých, aktuálně nejohroženějšího druhu papouška ve volné přírodě.
Inkubace může trvat i rok
Ptáci, kteří trpěli chronickou fází nemoci, byli rozpoznatelní na první pohled: po celém těle jim vypadávalo peří, až zůstali celí téměř holí. Tím pádem také ztráceli možnost létat, nacházet potravu a stávali se častějšími oběťmi predátorů. Virus PBFD je velmi odolný, přežívá v prachovém peří, trusu, zbytcích krmiva a sekretu, prakticky bez problémů se udrží i po několik let v hnízdních dutinách nebo místech, kde nakažení ptáci přijímali potravu. Dospělí papoušci nakazí mláďata natrávenou potravou při krmení, ostatní jedince pak pouhým kontaktem při vdechnutí prachu z peří nebo výkalů.
K TÉMATU: Papoušky kapské ohrožuje PBFD a kácení stromů. Mezinárodní projekt jim chce pomoci
Inkubace PBFD trvá tři týdny až rok, a po celou tuto dobu se nemoc u ptáka nemusí projevit. V tuto dobu ale už nakažený papoušek může cirkovir šířit mezi další ptáky. Pokud se nakazí dospělý pták starší tří let, lze jej v některých případech „uzdravit“, respektive zabránit jeho úhynu. Nemoc ale u něj nesmí propuknout naplno, což se projevuje zmíněným vypadáváním peří a deformací zobáku, která vede k velkým bolestem při příjmu potravy. Zastavit cirkovir lze tedy jen u dospělých ptáků, u kterých se nemoc navenek neprojevuje, ale byla identifikována z vzorku krve nebo peří. Situaci ale komplikuje fakt, že jeden pozitivní výsledek testu ještě nemusí znamenat, že papoušek skutečně trpí PBFD.
Nakaženého ptáka čeká doživotní izolace
Opakované testy se ale prodraží a řada chovatelů k nim proto odmítá přistupovat. Jisté je, že pták, u kterého byla prokázána cirkovirová nákaza, je pro další chov zcela nevhodný a musí být držen v naprosté izolaci od ostatních papoušků. Nákaza je fatální zejména pro mláďata do věku tří let. Ta ještě nemají zcela vyvinuty protilátky a PBFD u nich prakticky ve stech procentech případů končí úhynem. Léčba sice může papouškovi prodloužit život o několik měsíců, nejde však už o plnohodnotný život, ale spíše přežívání za obrovského utrpení, které je lepší ukončit euthanasií.
ČTĚTE TAKÉ: Švédský senior zemřel po nákaze psitakózou od nemocného papouška. Rarita, říkají lékaři
Veterinární praxe zná tři formy PBFD, které se liší průběhem nemoci a jejími projevy. První je preakutní PBFD, která se objevuje u čerstvě vylíhlých mláďat (zejména u drůbeže) a k úhynu dochází již do dvou až tří týdnů. Nemoc se navenek nijak neprojevuje a odhalí ji až rozbor vzorků z uhynulého zvířete. Druhá forma, akutní PBFD, postihuje mláďata při opeřování. K úhynu dochází zpravidla do několika týdnů, ptáci jsou apatičtí, mohou zvracet a vykazovat abnormální růst peří. Třetí formou je chronická PBFD u dospělých ptáků, která vede k vypadávání peří, netypicky zvlněnému opeření, změně jeho barvy a deformaci zobáku.
Jeden pozitivní test ještě nemusí nic znamenat
Zobák mívají zdeformován zejména kakaduové, netypicky se jim loupe a praská, a stejně tak se jim netypicky zakrucují drápky na nohou. U některých jedinců se objevuje průjem, letargie a zvracení. PBFD potlačuje imunitní systém a příčinou úhynu pak bývá většinou sekundární infekce jako septikémie nebo pneumonie. Otevřené rány v zobáku a na kůži, způsobené abnormálním růstem peří, vedou ke snadnějšímu průniku bakteriální infekce do těla. Ačkoli se už od 90. let minulého století pracuje na vývoji účinné vakcíny proti PBFD, dosud nebyl žádný spolehlivý přípravek patentován. V praxi to znamená, že papoušek, u kterého se prokáže nákaza PBFD, je tak jako tak odsouzen k úhynu nebo doživotní izolaci. Není proto divu, že se PBDF označuje za „ptačí AIDS“.
NAPSALI JSME: Pracovníci papouščí farmy v Hongkongu se hromadně nakazili psitakózou
Testy na přítomnost viru PBFD se provádí detekcí DNA ze vzorku krve nebo z čerstvě vytrhnutých pírek. Celá procedura trvá zhruba dva týdny a objednat si ji lze u několika specializovaných klinik v České republice. Odběr vzorků může provést veterinář, který je poté odešle na rozbor, nebo přímo chovatel. Pokud se u některého ptáka objeví pozitivní výsledek, nemusí to ještě znamenat, že je skutečně nakažen PBFD. Doporučuje se test zopakovat za další tři měsíce, protože vir PBFD se mohl nacházet pouze na povrchu těla papouška a nikoli uvnitř organismu. Každopádně se vyplatí mít jistotu, zda je papoušek nemocný či nikoli.
Úvodní foto: Aussiebirds.proboards.com
[poll id=“87″]
4 Comments
Děkuji za článek. alespoň jsem se o této nemoci dozvěděl něco víc.
Mám doma Amazoňana Modročelýho (amazona aestiva aestiva) zatím rok. Mám ho od mláděte, tak mu teprv rok je. Zatím jsem s ním na testech nebyl, ale rád bych na veterinu zašel. Jsem z Ústeckého kraje (okolí Ústí nad Labem), nevěděl by někdo o vhodném veteriníři v tomto kraji? A zajímala by mě přibližná cena takovéto prohlídky?
Druhá věc je, v jedné z knih od Rosemarry Low jsem se dočetl, že jako dobrá prevence slouží desinfekční přípravek F10. Máte někdo s tímto přípravkem zkušenosti. Jak často s tím čistit klec a okolí klece atd.?
Pokud amazoňan nepřijde do styku s jinými ptáky z venku, zejména s papoušky z nějakého jiného chovu, testy na PBFD jsou zbytečné. To by se už nemoc projevila. Testovat se má při pořizování nového papouška, nebo poté, co se dostal do styku s jinými papoušky, u kterých je riziko nemoci.
Jinak cena vyšetření na PBFD se pohybuje v řádu stokorun. Často specializované kliniky nabízejí kombinaci testů na PBFD, psitakózy a chlamydie, která vyjde asi na 600 až 700 korun.
Dezinfekce F10 je dobrý přípravek, osobně ho používám druhým rokem v domácím chovu arů. Jednou týdně umývám roztokem kompletně klece a vytírám podlahu v ptačím pokoji. Zatím naprostá spokojenost. Přípravek se hodně ředí vodou, takže vydrží opravdu na dlouho.
Děkuji za odpovědi. Do styku s jinými papoušky zatím nepřichází i když do budoucna zvažuji jako druhého papouška Ara ararauna.
Obavy jsem měl hlavně kvůli tomu, že papouškovi nosím každý den celé větve s listy, květy, plody do klece na okus pro spestření stravy. Celé větve prohlížím, ale nikdy člověk nebude mít stoprocentní jistotu. Z přírody toho dostává prakticky všechno co lze papuška získat od pampelišek s kořeny, květy, bilinky po nějakého toho cvrčka. Cvrčky živé nejí, ale když se rozmačkají, tak si na nich dobře pochutnává. Zatím tedy je čilý až až a denně ho pozoruji, ale mám obavy i jiné. Třeba ohledně prachu v bytě. Podle informací jsou zejména Amazoňani citlivý na nečistoty ve vzduchu a říkal jsem si, jestli existuje nějaká preventivní prohlídka, která by prokázala, že má plíce čisté a zdravé.
Mám ještě jednu důležitou otázku. Amazoňana dávám s klecí ven, když je na to počasí, ale zajímalo by mě, kolikrát týdně a na jak dlouho denně je postačující ho nechat venku hlavně kvůli vitamínu D3. Někdo mi už říkal, že stačí třikrát týdně na hodinku i když je pod mrakem. Je to pravda? Nikdo mi už ale neodpověděl od jakých teplot jej lze dát ven, jestli od 10°C, nebo 15, 20. Říkal jsem si, že i letní déšť by mu prospěl, ale to jsou jen moje nápady.