Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Vysazováním podokarpů, prastarých jehličnanů, které tvoří původní pralesy Jižní Afriky a skýtají potravu i hnízdní příležitosti papouškům kapským, se snaží několik mezinárodních organizací pomoci zachovat tento papouščí druh. Hans Hoheisen Charitable Trust, World Parrot Trust, National Geographic a Conservation International od roku 2009 podporují Parrot Cape Project, jenž se snaží řešit i problém s epidemií cirkoviru PBFD, který každoročně na podzim doslova kosí divokou populaci papoušků kapských. Na jihu Afriky jich žije už jen tisícovka.
Bobule jehličnanů posilují ptačí imunitu
Papoušek kapský je životně závislý na podokarpech, které se podobají našim tisům a produkují malé dužnaté plody podobné právě kuličkám tisu. Těmi se ptáci původně živili, ovšem v současné době jich je na jihu Afriky příliš málo na to, aby poskytovaly potravu všem papouškům kapským. Mnoho starých podokarpů padlo za oběť odlesňování, na jejich místě pak Jihoafričané vysazovali velké sady nepůvodních pekanových ořešáků. Připravují tak papoušky o možnost hnízdit v dutinách původních stromů a nutí je shánět jiný typ potravy – často právě pekanové ořechy, čímž způsobují škody farmářům.
Ptáci se tak dostávají do dvojího nebezpečí: nejen že je pronásledují majitelé ořechových sadů, ale pekanové ořechy neobsahují potřebné látky, jež papouškům kapským pomáhají přežít v zimním období, kdy jsou náchylnější k nemocem. Podrobným rozborem plodů podokarpů vědci zjistili, že jsou bohaté na živiny, které mají silné antimikrobiální účinky. Mnohaletým výzkumem divokých populací papoušků kapských na jihu Afriky pak byla prokázána přímá souvislost s nebývalou epidemií PBFD mezi těmito ptáky a ubýváním přirozených porostů podokarpů.
Nákaza PBFD postihla téměř všechny papoušky
PBFD napadá imunitní systém papoušků, vede k vypadávání peří po celém těle a postupné destrukci zobáku. Pták ztrácí schopnost létat a nakonec i přijímat potravu, takže vysílením hyne. Mezi papoušky kapskými na jihu Afriky se tato nemoc začala nebývale šířit po roce 2000, výzkumem v roce 2010 byla zjištěna u poloviny odchycených ptáků a o rok později dokonce u všech. Nakažené papoušky vědci umisťovali do karantény a pokoušeli se je léčit. Zjistili, že jim pomáhá podávání plodů podokarpů. V následujících letech se tak soustředili na dokrmování divokých ptáků právě těmito plody.
Dokrmování papoušků, léčení nakažených ptáků a jejich následné vypouštění zpět do přírody je však jen dočasným řešením. Biologové chtějí odstranit příčinu tohoto stavu, tedy poskytnout papouškům kapským vhodná hnízdiště v podokarpových lesech. Zapojili proto původní obyvatele Jihoafrické republiky do projektu pěstování nových podokarpů. O sazenice se starají zemědělci na vesnicích, a jakmile stromky dorostou do patřičné výšky a jejich kořenový systém je natolik velký, aby dokázal čerpat živiny ze země bez každodenní lidské péče, převážejí je ochránci přírody do vhodných lokalit a vysazují v národních parcích.
Je třeba vysadit 25 tisíc stromů
Jde ale o mravenčí práci, která si vyžádá mnohaletou koordinaci vesničanů, ochránců přírody, strážců národních parků a státních úředníků. Zemědělci jsou motivovaní finanční odměnou za každý stromek, který v jejich péči přežije šest měsíců, po jejichž uplynutí je možné ho vysadit v lese. Takových sazenic je ale třeba vyprodukovat 20 až 25 tisíc, aby podokarpové lesy v Jižní Africe obsáhly stejné území jako před 350 lety, kdy je začali místní lidé ve velkém kácet. Aby urychlili pozitivní efekt pro populaci papoušků kapských, umisťují biologové do vhodných oblastí i umělé hnízdní budky.
Vzhledem k vysoce nakažlivému cirkoviru PBFD vědci dokonce uvažují o tom, že by se pokusili do volné přírody vypustit ptáky odchované v zajetí, kteří by obsadili původní biotopy tohoto druhu upravené nově vysazenými podokarpy. Tyto samostatné kolonie by ale musely být dostatečně daleko od rizikových ptáků nakažených PBFD, aby taková snaha nevyšla naprázdno. V neposlední řadě jde také o finančně náročné řešení, kvůli němuž Cape Parrot Project znovu oslovuje potenciální sponzory (třeba přes Facebook). Bez jejich pravidelné a dlouholeté pomoci nebude možné úsilí o zachování papouška kapského v jihoafrické přírodě korunovat úspěchem.
Úvodní foto: Rodnick Clifton Biljon / Cape Parrot Project
