Projekt zaměřený na zkoumání kognitivních schopností papoušků nestorů kea v jejich přirozeném prostřední na Novém Zélandu připravuje skupina českých vědců z občanského sdružení Zelení poutníci. „Plánujeme analyzovat a zdokumentovat pozitivní i negativní zkušenosti kontaktů mezi lidmi a nestory kea v místech, kde se vyskytují turisti, na parkovištích, v okolí restaurací a stánků s občerstvením, na farmách a podobně,“ sdělila serveru Ararauna.cz předsedkyně sdružení a etoložka Marina Vančatová.
Výzkum by navázal na projekt s žaky
Nestor kea je rozporuplný pták, část obyvatel Nového Zélandu ho miluje a část nenávidí. Papoušci tohoto druhu jsou velmi zvídaví a inteligentní, rádi demontují různá zařízení včetně osobních automobilů. Novozélandští farmáři je nesnáší kvůli jejich zvyku napadat ovce a vyklovávat jim tukové polštáře na hřbetu. Kvůli tomu byli původně bíložraví keové na Novém Zélandu téměř vyhubeni. Nyní jich tam žije posledních pět tisíc a jsou přísně chráněni. Přesto dochází k jejich mírnému úbytku.
Marina Vančatová se donedávna zabývala mezidruhovou komunikací mezi člověkem a papouškem žako. Několik let vedla laboratoř při Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, která se při výcviku žaků inspirovala pokusy doktorky Irene Pepperbergové ze Spojených států. Její žako Alex proslul jako nejinteligentnější ochočený papoušek na světě, dokázal používat slova a celé věty ve správném kontextu, rozeznával barvy i tvar různých těles a materiálů, z něhož byla vyrobena. I pražská laboratoř se soustředila na výzkum kognitivních schopností žaků.
Pokusy s nestory začaly už v liberecké ZOO
Vančatová by nyní chtěla stejný výzkum zaměřit na nestory kea. Inspiroval jí k tomu chov těchto papoušků v Institutu Konráda Lorenze ve Vídni, ale také pokusy s nestory kea, které pod jejím vedením prováděla studentka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v liberecké zoologické zahradě. Na ty by chtěla Vančatová navázat a poté pokračovat přímo na Novém Zélandu. Sdružení Zelení poutníci nyní shání sponzory, kteří by financovali cestu a pobyt českých etologů v přirozeném prostředí nestorů kea.
Vědci se chystají natočit z cesty i dokument, kterého by se ujal režisér Jan Kadeřábek, rovněž člen sdružení Zelení poutníci, jenž se stejně jako Marina Vančatová v minulosti podílel na projektu Odhalení – sledování goril nížinných v pražské zoologické zahradě organizovaného Českým rozhlasem pod vedením tehdejšího ředitele vědecko-populární stanice Leonardo a nynějšího šéfa pražské ZOO Miroslava Bobka. Kadeřábek úzce spolupracuje s Českou televizí, Novou nebo hudební televizí Óčko.
Na co se zaměří projekt na Novém Zélandu?
Na co se chtějí zástupci sdružení Zelení poutníci při zkoumání nestorů kea na Nové Zélandu zaměřit? „Hlavním cílem projektu je zjistit, jak kognitivní schopnosti nestorů kea ovlivňují jejich společné chování/kooperaci v přírodních podmínkách,“ vysvětluje Marina Vančatová. „Plánujeme individuální rozpoznávání ptáků v jejich sociální skupině na místech, kde se běžně vyskytují společně. Pak budeme schopni určit, nakolik je tato skupina stará v čase a prostoru.“ Vědci také chtějí určit specifické přírodní situace, ve kterých nestoři kea fungují společně.
„Pokud takové situace existují, potom chceme určit, jakou roli v tom hrají jednotliví papoušci, v čem se tyto role rozlišují a jak to souvisí se sociálním statutem, věkem nebo konkrétními změnami v chování,“ popisuje Marina Vančatová. Vědci by také chtěli prokázat, zda nestorové kea vykazují při určitých změnách prostředí koordinované skupinové chování a zda přitom existují jedinci, kteří jsou schopni ve změněných podmínkách hrát roli koordinátora celého hejna. Pokusí se také vytvářet papouškům nové experimentální situace a sledovat jejich reakce.