Jeden z nejběžnějších menších druhů arů, který je příbuzný s arou marakánou a arou horským. Patří k častěji chovaným papouškům a dobře se v zajetí rozmnožuje. Zbarvení je celkově zelené, na čelen, temeni a spodní části tváře je hnědý až černý. Na krku má zezadu žlutý pruh, který se táhne ze stran až na hrdlo. Hlavní křídelní letky má na konci modré, ocasní pera hnědavě červená. Nahé líce jsou bílé bez jakýchkoli peříček, oko je zbarvené oranžově, zobák černý se světlou špičkou. Dosahuje délky 38 cm a hmotnosti do 320 g.
Ve volné přírodě žije především v Bolívii, dále v severní Argentině, Paraguay a jihozápadní a centrální Brazílii. Jeho populace je velmi početná, není ohrožen. Proto také není zařazen na seznam druhů ohrožených vyhubením a nepodléhá povinnosti registrace u ptáků žijících v zajetí (úmluva CITES).
Chov v zajetí
Běžný druh ary, jeden z nejčastěji chovaných malých arů. Pro dobré vlastnosti je často chován jako domácí mazlíček. V České republice jsou odhadem chovány stovky jedinců, populární se stal ale až v několika posledních desetiletích. První odchov v tuzemsku zaznamenala až v roce 1983 pražská zoologická zahrada. Dnes je odchováván zcela běžně mnoha českými a moravskými chovateli. Není příliš náročný na chovné zařízení a rozmnožuje se dobře.
Dostupnost a cena
Velmi dobře dostupný na českém trhu, lehce se dá sehnat i nepříbuzný pár. Cena za jedince se v roce 2011 pohybovala od 13 tisíc korun výše. Dražší bývají starší, pohlavně dospělí ptáci. Oproti jiným druhům arů není potřeba aru žlutokrkého registrovat, nespadá do mezinárodní úmluvy CITES o ochraně volně žijících živočichů.
Výskyt v českých a moravských ZOO
