Jeden z nejvzácnějších dosud žijících druhů kakariků, který byl ještě nedávno považován za poddruh mnohem známějšího kakariki rudočelého. Od něj se odlišuje výrazně větší velikostí. Celkově je zbarven zeleně, na spodních partiích je žlutavý. Na čele, temeni a pruhu přes oko je červený až karmínový. Vnější prapory letek má fialově modré, zobák bledě modrošedý, špička je tmavě šedá. Oko je červené a běhák šedohnědé. Dorůstá délky 31 cm a hmotnosti do 120g.
Divoká populace obývá výhradně ostrov Norfolk u Austrálie, kde byla koncem 80. let minulého století na pokraji vyhubení, podobně jako několik dalších ostrovních druhů kakariků. V roce 1988 žilo ve volné přírodě posledních 32 ptáků. Po založení Norfolckého národního parku a spuštění záchranného programu jeho stavy stouply až na 300 jedinců v roce 2005. Nyní se odhaduje, že na Norfolku žije asi 50 až 249 pohlavně dospělých ptáků. Opětovné snížení stavů způsobily zdivočelé kočky. Je zařazen do první první přílohy mezinárodní úmluvy CITES o ochraně volně žijících živočichů.
Chov v zajetí
V zajetí se prakticky nevyskytuje, jde o extrémně vzácný druh, který se nesmí odchytávat a vyážet z Norfolku. Vzhledem k tomu, že byl zařazen do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES, podléhají všechny exempláře chované v zajetí povinné registraci. V zajetí se vyskytuje výhradně v záchranných chovech a vybraných zoologických zahradách v Austrálii a na Novém Zélandu. V Červené knize IUCN je od roku 2012 veden jako kriticky ohrožený druh.
Dostupnost a cena
Prakticky nedostupný druh.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.
