Jan Potůček Rapidní nárůst nepůvodních populací jihoamerických papoušků mníšků šedých začínají pociťovat obyvatelé italského venkova. Invazní ptáci dosud obývali zejména městské sady a mimo velké aglomerace se moc nepouštěli, změna klimatu a celkové oteplování jim ale dovolují podnikat výpravy mimo města. Dosud byli známí především z Říma a Molfetta, nově se ale prosazují na malých městech v jižní Itálii, jako je Bari, Bisceglie, Giovinazzo, Palese, Santo Spirito a další, upozornil italský zpravodajský server Italy 24 News. Ptáci způsobují nedozírné škody zemědělcům a především ovocnářům. Největší škody páchají v mandloňových hájích a regionu Apulie. Produkce mandlí, na které se už tak podepsalo mimořádné sucho, proto ještě více klesla.
Ve městech způsobují mníšci svými rozsáhlými hnízdy, které si jako jediný druh papouška na světě staví z větviček (nehnízdí tedy v dutinách stromů) a často takto spolu hnízdí několik párů, časté zkraty drátů vysokého napětí nebo představují nebezpečí při pádu na zem. Jedno takové hnízdo totiž může vážit až stovky kilogramů. Ve volné přírodě se dosud tito invazní ptáci v Evropě příliš nevyskytovali, v Itálii jsou ale k vidění už i v národním parku Alta Murgia. Podle studie Univerzity v Kentu představují invazní mníšci zdravotní riziko, poněvadž mohou přenášet nemoci jako je psitakóza, Newcastlova choroba a ptačí chřipka. Itálie přitom není jedinou zemí, která se potýká s populacemi přemnožených mníšků šedých. Zmiňovaná studie konstatuje, že mníšek je nejničivějším invazním druhem ptáků v případě škod na plodinách a jedním z nejúspěšnějších invazních druhů vůbec.
Mníšci se budou šířit víc na sever Evropy, míní vědci
Vědci očekávají, že invaze mníšků šedých v Evropě se ještě zhorší, protože tomu nahrává změna klimatu a celkové oteplování. Bude to znamenat větší škody v zemědělství, zejména pak pro pěstitele kukuřice, slunečnice, ale také společnosti, které se zaměřují na produkci ořechů. Obrovské škody způsobují mníšci a také alexandři malí zemědělcům v Izraeli. Ve Španělsku ornitologové zaznamenali stejně jako v Itálii postupné rozšiřování mníšků do venkovských oblastí. Dokonce zdokumentovali případy, kdy mníšci využívali k hnízdění velká čapí hnízda, k nimž si dělali vlastní „nástavby“. Vědci se domnívají, že se tak mníšci brání před dravci. Ve velkých španělských městech jako je Madrid, Barcelona nebo Valencie, probíhají neúspěšné pokusy o redukci divokých populací, proti kterým protestují aktivisté.
Postupné oteplování a mírnější zimy vytváří mníškům šedým dobré podmínky pro život i v České republice. Žádná divoká populace zde ale zatím neexistuje, pouze na jižní Moravě u Hustopečí se drží polodivoká skupina, kterou vypustil tamní chovatel žijící na samotě. Část jeho mníšků hnízdí v otevřených voliérách a část na divoko mimo ně. Místní populaci ale poměrně razantně likvidují ostříži. Na konci devadesátých let byli mníšci uměle vypuštěni také na Vysočině, a tamní populace dosáhla i více než 100 jedinců, ale později byla kvůli stížnostem zahrádkářů, jimž papoušci ničili ovocné stromy, postupně odchycena, až tam nezůstal ani jediný papoušek. Zástupci České ornitologické společnosti očekávají, že invazní skupiny mníšků šedých a alexandrů malých v brzké době osídlí parky velkých měst, jako je tomu i jinde v Evropě.
Úvodní foto:
