Kakadu palmový je ohrožený druh, rozhodla vláda v australském Queenslandu. Do roku 2050 může vymizet

Vyšší stupeň ohrožení přiřkla vláda v australském státě Queensland tamnímu poddruhu kakadua palmového, vůbec největšímu australskému papouškovi. Jestliže dosud tento pták figuroval v tamní Červené knize ohrožených živočichů v kategorii „zranitelný“, od začátku listopadu je považovaný za „ohroženého“. Celosvětová populace kakadua palmového, který kromě Austrálie žije také na Papui – Nové Guineji a v Oceánii, je dle Červené knihy IUCN „nejméně dotčená“, což odpovídá nejnižší kategorii ohrožení. Australský poddruh ale postupně ubývá a vědci z Australské národní univerzity (ANU) vypočítali, že do poloviny tohoto století by jejich počet mohl klesnout o 47 až 95 procent.

Pokud by se tyto odhady ukázaly být pravdivé, snížil by se počet kakaduů palmových na severu Austrálie, kde žijí výhradně na poolostrově Cape York v severní části Queenslandu, z dnešních přibližně tří tisíc až na pouhých 150 jedinců. „Za našich životů by tito ptáci mohli z Austrálie úplně vymizet,“ varovali vědci z ANU. Kakaduy ohrožují lesní požáry, které ničí vhodné hnízdní stromy. Papoušci se také extrémně málo rozmnožují: hnízdí pouze jednou za dva roky a samice snáší pouze jedno vejce. Věku odstavu se dožije jen méně než čtvrtina mláďat. Podle vědeckého týmu ANU z toho vyplývá, že každý rodičovský pár odchová jedno mládě za 10 let. Jenže neexistuje jistota, že se toho mládě dožije věku pohlavní dospělosti, aby se samo mohlo rozmnožit.

Kakaduům palmovým v Austrálii hrozí vyhubení, ochránci žádají jejich překlasifikování v Červené knize

Největší problém jsou požáry a těžba dřeva

Z dosavadních terénních průzkumů na poloostrově Cape York vědci odhadují, že tři hlavní populace jsou jen minimálně propojené, takže mezi nimi nedochází k výměně genetického materiálu. Každá z těchto tří populací si vyvinula trochu odlišné kulturní chování, jako je například „bubnování“ větvičkou o kmen v době námluv, známé zejména u východní populace. Tamní ptáci také vydávají zvuky podobné slovu „Hello“. Vědci zatím spolehlivě netuší, proč se kakaduové tak málo rozmnožují. Jisté je, že se tito ptáci nespokojí hned tak s ledajakou hnízdní dutinou. Většinou dávají přednost stromům starým až 300 let, jichž je zoufalý nedostatek. Vnitřky bývají vyžrané od termitů, takže je celý kmen dokonale dutý a vyschlý.

Bohužel, takové suché duté stromy obvykle padnou jako první za oběť lesním požárům. Ty zase ohrožují termity, jichž ubývá a tím pádem je méně hmyzu, který by vytvářel dutiny ve starých stromech. Vědci z ANU ale zjistili, že pokud okolo takového starého dutého stromu odklidí suchou trávu a křoví do vzdálenosti tří metrů, výrazně tím zvýší šanci daného stromu přežít lesní požár. Dlouhodobější strategií je také zkusit zavést řízené požáry, jimiž původní obyvatelé Austrálie omlazovali lesy a zbavovaly je náletovin. Klíčové je také zachování co největší rozlohy původních lesů, které ustupují stavbám silnic a těžbě bauxitu. „Musíme také vylepšit způsoby monitoringu hnízd, protože najít hnízdící páry je nesmírně náročné,“ poznamenala Christina N. Zdenek z ANU.

Samci kakadu palmových lákají samičky bubnováním dřívka o větev. Udrží rytmus, zjistili vědci

Úvodní foto: Christina N. Zdenek, Australian national university

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..