Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Smysl pro udržování rytmu při bubnování dřívkem o větev stromu mají samci kakadu palmových, kteří takto lákají samičky k páření. Přišli na to vědci z Australské národní univerzity, když analyzovali nahrávky bubnování a zvukové projevy 18 samců těchto největších kakadu. Celkem šlo o 131 různých zvukových sekvencí, z nichž vyplynulo, že samci nejen dokáží udržet rytmus, ale také si schválně vybírají určitá dřívka, která při bubnování lépe znějí. Kakadu palmový si tento rituál udržuje i v zajetí. Ve volné přírodě je bubnování samců o kmeny stromů slyšitelné i na sto metrů, konstatují vědci ve studii, kterou zveřejnil časopis Science Advances.
Bubnování je součástí celé škály pohybů a zvuků, které mají přilákat samice. „Zpěvní ptáci a velryby dokáží vytvořit melodii, nedovedou ale udržet rytmus. Plachý kakadu palmový, který žije na poloostrovu Cape York v severním Queenslandu v Austrálii, oproti tomu bubnuje opravdu řemeslně,“ konstatuje profesor Robert Heinsohn z Fennerovy fakulty životního prostředí a společnosti. Některá média, jež převzala výsledky studie bubnování kakadu palmových, dokonce píší, že samci jsou stejně zdatní bubeníci jako Ringo Starr ze skupiny Beatles. „Ulamují si kousky větví, hůlku pak uchopí do pařátu a bouchají s ní do kmenů stromů a okolí dutin tak dlouho, než přilákají samici,“ popisuje profesor Heinsohn.
Jediný hudebník v živočišné říši
„Třešničkou na dortu je fakt, že jednotlivé údery jsou téměř dokonale rozloženy do velmi dlouhých sekvencí, stejně jako když hraje lidský bubeník, který drží pravidelný rytmus,“ dodal profesor. Fakt, že samci kakadu palmových lákají samice bubnováním hůlek o kmeny stromů, je známý poměrně dlouho, ale nikdo se dosud nepustil do analýzy této hudební produkce. „Podklady jsme získávali sedm let, po které jsme trpělivě sledovali a natáčeli ptáky v pralese,“ líčí Robert Heinsohn. Zájem vědců se soustředil na kakadu v oblasti Kutini-Payamu na poloostrově Cape York. „Z více než 131 bubnových sekvencí od 18 různých samců se bubnování ozývalo v pravidelných i nepravidelných intervalech, ale jednotliví samci se odlišovali v parametrech svojí „hudební produkce“ a rozložení rytmu, což naznačuje, že mají různé styly bubnování,“ konstatují autoři studie.
K TÉMATU: Kakadu palmové má už šest zoologických zahrad v Česku. K vidění jsou i v Ostravě
Podle profesora Heinsohna někteří samci bubnovali neustále rychle, jiní zase pomalu a další začínali pomalu a potom zrychlovali. „Takové individuální styly mohou ostatním ptákům pomoci na dálku rozpoznat, kdo to bubnuje,“ míní Robert Heinsohn. Kakadu palmový je jediným živočichem na světě kromě člověka, který si dokáže vyrobit hudební nástroj, aniž by tento nástroj poté použil k získávání potravy. Vídeňská univerzita při svých testech s kakadu Goffinovými prokázala, že tento druh si také dokáže vyrobit hůlku, ale pouze v případě, že ji potřebuje k posunutí potravy, která je za pletivem a papoušek se k ní nemůže dostat ani zobákem, ani pařátem.
Úvodní foto: Christina Zdenek, Autralian National University
