Omezení nebo úplný zákaz dovozu a vývozu čtyř velkých druhů arů připravuje americký federální úřad U.S. Fish and Wildlife Service (organizace pro zachování, ochranu a posílení divoce žijící zvěře, rostlin a jejich biotopů). Změna by se měla týkat ary hyacintového, ary zeleného, ary vojenského a obou poddruhů ary arakangy, na které by se měl nově vztahovat americký zákon o ohrožených druzích (ESA). To by takřka znemožnilo i jejich vývoz z USA do České republiky.
Ještě přísnější než CITES
Dosud byli tito papoušci americkými úřady považováni pouze za „potenciálně ohrožené“. Přeřazením do kategorie „ohrožených“ by se výrazně zkomplikovalo obchodování s těmito papoušky i mezi jednotlivými státy USA. V rámci jednoho státu by se ale chovatelů změna dotknout nijak neměla – tedy kromě toho, že všechny čtyři zmiňované druhy arů jsou už od roku 1987 uvedeny v první příloze mezinárodní úmluvy o ochraně volně žijících živočichů (CITES) a na jejich chov, dovoz i vývoz se tedy vztahuje ohlašovací povinnost a registrace. Zařazením na seznam druhů podléhajících americkému zákonu ESA by je ale už prakticky nebylo možné převážet mezi jednotlivými státy USA, ale ani do zahraničí.
U.S. Fish and Wildlife Service o svém záměru informoval koncem minulého týdne na svých internetových stránkách. Od 6. července běží dvouměsíční veřejné připomínkové řízení, jehož výsledky (stejně jako úplné znění všech obdržených podmětů a komentářů ke změně zákona) úřad zveřejní 4. září rovněž na svém webu. Zpřísnění podmínek pro obchod se čtyřmi velkými druhy arů iniciovalo již v roce 2008 několik skupin ochránců zvířat. Žádaly zákaz přeshraničního obchodování s 14 druhy papoušků. U deseti druhů jim vyšel úřad vstříc již dříve.
Podnět podali ochránci přírody už v roce 2008
Zařazení čtyř velkých arů na seznam druhů, které podléhají americkému zákonu ESA, má zabránit drancování divokých populací těchto papoušků v jejich domovině. Ara hyacintový se vyskytuje už jen na třech místech v Brazílii, přičemž počet volně žijících ptáků se odhaduje na 6 500. Od roku 1987, kdy začala platit mezinárodní úmluva CITES, do roku 2010 bylo v USA registrováno 1 669 arů hyacintových, z toho 24 pocházelo z odchytu u 73 nebyl jasný původ. Všichni ostatní ptáci byli legálně odchováni v zajetí.
Ara zelený, který obývá především země Střední Ameriky a je po arovi hyacintovém asi druhým největším zástupcem rodu, je v přírodě ještě méně početný: odhaduje se, že jeho divoká populace čítá jen mezi jedním a třemi tisíci ptáky. Od jeho zařazení do první přílohy CITES registrují chovatelé v USA celkem 701 těchto papoušků, z toho pět z odchytu a u 15 nebyl prokázán původ. Ostatní byli odchováni v zajetí od párů, které byly dovezeny z volné přírody ještě před vznikem mezinárodní úmluvy CITES.
Diskutabilní zařazení ary arakangy
Podobně zbarvený, ale výrazně menší ara vojenský žije na větším území než ara zelený, obývá i velkou část Jižní Ameriky, ve volné přírodě ale žije už jen necelých 10 tisíc jedinců. Od jeho zařazení do CITES v roce 1987 do roku 2010 bylo v USA zaregistrováno 1 119 těchto ptáků, přičemž 119 pocházelo z odchytu v přírodě a původ dalších 160 není znám. Podle webu Veterinary Practice News je na rozdíl od předchozích dvou druhů arů odchytáván častěji, ale 30 až 90 procent nelegálně odchycených ptáků nepřežije transport.
Nejvíce diskusí vyvolala snaha U.S. Fish and Wildlife Service zařadit mezi ohrožené druhy i aru arakangu, který je ve své domovině velmi častý. Zejména jihoamerický poddruh arakangy čítá desetitisíce jedinců (20 až 50 tisíc), ale zároveň jde o nejčastěji nelegálně odchytávaného aru. Středoamerický poddruh je výrazně vzácnější. Federální úřad na ochranu divoce žijících zvířat se ale rozhodl tyto poddruhy nerozlišovat, protože pytláci odchytávají oba a v zajetí se ptáci mezi sebou často kříží.
Úvodní foto: Ara zelený (zdroj: fineartamerica.com)
[poll id=“42″]