S nástupkyněmi Viktora Tukače o brněnské Klinice chorob ptáků, plazů a drobných savců

Brněnská Veterinární a farmaceutická univerzita (VFU) je mezi chovateli exotického ptactva proslulá svou Klinikou chorob ptáků, plazů a drobných savců. Dlouhá léta zde působil MVDr. Viktor Tukač, jedna z největších kapacit na veterinární problémy exotů v České republice. Na jeho praxi navazují veterinářky Veronika Sochorcová a Veronika Milerská, absolventky brněnské VFU, které jsou samy chovatelkami exotů. V rozhovoru pro server Ararauna.cz a časopis Nová Exota přibližují současné fungování kliniky a služby, které nabízí chovatelům papoušků.




Jak dlouho vlastně existuje Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců a jak dlouho na ní působíte?

Veronika Sochorcová: Klinika byla založena v roce 2003. Já osobně jsem nastoupila před třemi lety, ale už od šestého ročníku jsem na kliniku chodila k panu doktorovi Tukačovi na praxi. Zajímala mě všechna exotická zvířata – plazi, drobní savci i ptáci. Tou dobou zde bylo volné místo na specializaci pro aviární medicínu, takže jsem využila šanci a naprosto mě to nadchlo.

Veronika Milerská: Já jsem se na kliniku dostala díky mému vztahu k exotickým zvířatům. Sama mám doma žaka, domácího mazlíčka, kterému je už šestnáct let. Panu doktoru Tukačovi jsem asistovala při léčbě a ošetřování papoušků po dobu mého studia a po jeho ukončení jsem zde nastoupila jako veterinární lékařka.

A teď jste vlastně pokračovatelkami pana doktora Tukače, je to tak?

Veronika Sochorcová: Ano. Na klinice působím od roku 2014 a od jara 2015 se specializuji na ptáky. Na ptačí ambulanci jsme nyní dvě. Kolegyně Milerská zde působí od července 2016.

Dá se říci, že jste největší pracoviště se specializací na exotické ptactvo v Česku?

Veronika Sochorcová: Co se týká exotických zvířat, ano. Soukromí veterinární lékaři se kromě exotických zvířat zabývají také malými zvířaty, tedy psy a kočkami.

Takže když k vám někdo přijde, najde pracoviště specializované na plazy, na ptáky a nějaké drobné savce a plus klasickou veterinu pro psy a kočky?

Veronika Sochorcová: My se opravdu specializujeme výhradně na ptáky, plazy a drobné savce. Z drobných savců se jedná např. o králíky, fretky, morčata, činčily, osmáky… Veterinární péči o psy a kočky zajišťuje sesterská Klinika chorob psů a koček.

Veronika Sochorcová v ordinaci brněnské Kliniky chorob ptáků, plazů a drobných savců (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Nedávno zprovozněný nový Pavilon aviární medicíny (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zpracování vzorků pro určení pohlaví ptáků metodou PCR v laboratoři (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Vybavení Kliniky chorob psů a koček – přístroj pro CT vyšetření (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Aplikátor mini mikročipů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Co všechno vaše klinika nabízí? S čím se na vás mohou chovatelé exotických ptáků obrátit?

Veronika Sochorcová: Mezi základní druhy vyšetření patří parazitologické a cytologické vyšetření trusu, dále provádíme odběry krve na hematologické a biochemické vyšetření krve. Naše klinika má laboratoř, ve které vyšetřujeme infekční nemoci, mezi které patří PBFD, polyomaviry, holubí cirkovirus a chlamydie, dále provádíme určování pohlaví metodou PCR. Ve spolupráci s Klinikou chorob psů a koček provádíme také rentgenologické, ultrasonografické i CT vyšetření. Poskytujeme také hospitalizaci pacientů. K dispozici je i vyhřívaný kyslíkový box pro pacienty ve velmi špatném zdravotním stavu.

Jak je takové CT vyšetření drahé?

Veronika Milerská: CT vyšetření patří mezi dražší diagnostické metody. Cena se pohybuje řádově v tisících korun.

A z CT vyšetření tedy lze poznat úplně všechno?

Veronika Milerská: Samozřejmě ne, ale poskytuje více informací než například rentgen. Výsledkem CT vyšetření jsou řezy tělem pacienta, které můžeme následovně detailněji vyhodnotit.

Testujete také bornaviry, které způsobují dilataci žláznatého žaludku?

Veronika Sochorcová: Bornaviry nestanovujeme přímo na klinice, vzorky posíláme do Nizozemí.

Umí vůbec nějaká česká laboratoř zpracovat testy na bornaviry?

Veronika Sochorcová: V České republice je jedno pracoviště, které zajišťuje vyšetření na přítomnost bornavirů metodou PCR. My máme dobré zkušenosti s laboratoří v Nizozemí, se kterou dlouhodobě spolupracujeme.

Zvýšil se počet zájemců o čipování papoušků v souvislosti s obnovením povinné registrace žaků? Kolik u vás stojí takové čipování?

Veronika Sochorcová: Nepochybně. Aplikace mikročipu stojí 700 korun. V ceně je zahrnuto klinické vyšetření, anestezie, aplikace mikročipu, podání analgetika a infuze.

Všichni ptáci se vám probudili?

Veronika Sochorcová: Ano. Pokud by měl papoušek plné vole, existuje riziko vdechnutí potravy. Proto upozorňujeme majitele, aby papouška před plánovaným zákrokem nekrmili. Přístroj pro inhalační anestezii máme přímo v ambulanci, což je velmi praktické.

Čipujete i bez anestezie, nebo ne?

Veronika Sochorcová: Bez anestezie nečipujeme.

Proč?

Veronika Milerská: Už samotný převoz na kliniku je pro papoušky stres. Mnohdy cestují s majiteli i hodiny. Po vytažení jedince z přenosky a následné fixaci a aplikaci mikročipu může dojít ke kolapsu. Domácí mazlíčci si navíc celý průběh zákroku mohou zapamatovat a následně se doma bát kontaktu s majitelem.

Kam přesně papoušky čipujete?

Veronika Milerská: Mikročipy aplikujeme u papoušků do prsní svaloviny. Minimalizujeme tím možnost ztráty čipu nebo jeho záměny.

Hodně chovatelů se obává, že čip je příliš velké cizí těleso a může dělat v těle papouška problémy.

Veronika Sochorcová: Lidé se hodně bojí klasických mikročipů a vyžadují tzv. mini mikročipy. Klasický mikročip je o trošku větší než mini mikročip, ale rozdíl není tak zásadní.

Připravujete nějak papoušky na čipování?

Veronika Sochorcová: Při čipování papouškům aplikujeme jednorázově analgetika a infuzní terapii. Po aplikaci je probuzení z anestezie velmi rychlé a majitel si může odnést papouška domů.

Když papouška načipujete, dáte jeho majiteli nějaký protokol o provedení čipování?

Veronika Milerská: Majitel dostane potvrzení, že jsme jedinci aplikovali mikročip. Toto potvrzení odevzdá majitel na krajském úřadě při registraci.

Slyšel jsem od mnoha majitelů ochočených žaků, že když už je nechávají čipovat v anestezii, využívají toho k odběrům krve a preventivním rozborům.

Veronika Sochorcová: Ano, je to dobrá příležitost kontroly celkového zdravotního stavu, nespornou výhodou je provedení všech vyšetření v jedné anestezii.

Takže s čipováním máte bohaté zkušenosti. Co další zákroky?

Veronika Sochorcová: Operační zákroky nejsou u papoušků časté. Z dalších prováděných zákroků provádíme například fixace zlomenin, ošetření a případně šití různých poranění, řešení zadržené snůšky a odstraňování zarostlých kroužků.

Jak řešíte zarostlé kroužky? Když se jedná o ptáka CITES, také o tom sepisujete protokol?

Veronika Milerská: Při každé změně označení papouška zařazeného v CITES je nutná asistence pracovníka orgánu CITES (úředníka krajského úřadu nebo inspektora ČIŽP).

A jejich úředník musí být přítomen u zákroku?

Veronika Milerská: V neodkladných případech, kdy by mohlo dojít k újmě na zdraví papouška, je možná domluva následného postupu s orgánem ČIŽP. Vždy je nutná důkladná dokumentace, aby bylo možné při případné kontrole změnu označení papouška doložit.

Jak sundáváte kroužky? Přestřihnete je, nebo uřežete?

Veronika Milerská: Používáme stomatologickou zubní vrtačku nebo kotouček, záleží na konkrétním případu.

Kleštičkami to nejde?

Veronika Sochorcová: Kleštičkami můžeme způsobit poranění končetiny či dokonce i zlomeninu.

Veronika Milerská v ordinaci Kliniky chorob ptáků, plazů a drobných savců (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Hospitalizovaný pacient – papoušek královský (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pro hospitalizaci se používají speciální boxy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Veronika Sochorcová ukazuje operační sál (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Venkovní voliéry v Pavilonu aviární medicíny (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Hlavní vchod na kliniku (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Jezdíte v některých případech přímo za chovateli, nebo musí vždy dovézt nemocné exoty za vámi?

Veronika Sochorcová: Za chovateli jezdíme pouze ve výjimečných případech, kdy je nutné odebrat vzorky u většího počtu jedinců, hlavně velkých druhů papoušků, jejichž přeprava na kliniku by byla složitá.

Co v současné době považujete za největší veterinární problém v chovech exotického ptactva?

Veronika Sochorcová: Velkým problémem je nedodržování karantény nově nakoupených jedinců a následné zavlečení infekce do chovu.

Jaké všechny testy by měl nechat chovatel udělat u nově pořízeného papouška?

Veronika Sochorcová: PBFD, polyomaviry, chlamydie, bornaviry, rozbor trusu – koprologický a cytologický. Následně jedince izolovat od ostatních po dobu minimálně šesti týdnů.

Nestačí pouze počkat na výsledky testů?

Veronika Sochorcová: Virové infekce často propuknou v případě stresu. Samotné přemístění ptáka je stresové, proto se doporučuje, aby se odběry vzorků neprováděly hned po umístění do izolace, ale za dva až tři dny, aby se jedinec aklimatizoval.

Jakým způsobem bych měl jako chovatel odebírat vzorky pro testování těchto nemocí?

Veronika Milerská: V naší laboratoři vyšetřujeme vzorky peří a krve. V případě chlamydiózy vzorky trusu nebo krve.

Má to být živé vytržené peří nebo stačí vypadnuté?

Veronika Milerská: Ne, peří musí být čerstvě vytržené.

Stačí krycí peří? Nemusí to být rejdovací?

Veronika Sochorcová: Ne, ideálně by to mělo být krycí peří, které má papoušek na zádech mezi lopatkami. Mělo by jít o čtyři až pět peříček.

Jak rychle se k vám takové peří musí dostat, aby bylo jako vzorek ještě použitelné?

Veronika Sochorcová: Samozřejmě, čím dříve se k nám vzorek dostane, tím lépe.

A v jaké formě vám má chovatel peří dodat? V igelitovém sáčku se zipem?

Veronika Milerská: Ano, peří stačí po vytržení obratem poslat poštou.

Veronika Sochorcová: Peří si může odebrat majitel doma sám a následně jej doručit osobně nebo poštou. Další variantou je odebrání peří přímo v ordinaci.

Jak to funguje, když si koupím papouška a chtěl bych ho mít opravdu zevrubně vyšetřeného? Už jsem se několikrát setkal s tím, že mi chovatel řekl, abych ho dal na endoskopii a veterinář mi řekne, jestli má v pořádku vnitřní orgány.

Veronika Milerská: Při endoskopii hodnotíme velikost, barvu, tvar a patologie vnitřních orgánů. Endoskopické vyšetření je výborné při diagnostice aspergilózy vzdušných vaků. Pokud byste chtěl provést opravdu zevrubné vyšetření, je nutné kombinovat několik diagnostických metod (vyšetření krve, trusu, diagnóza virových infekcí, rentgen, případně endoskopie).

Veronika Sochorcová: Když jsem byla na stáži ve Spojených arabských emirátech, kde se zabývali hlavně dravci, celkové vyšetření zahrnovalo i endoskopii. V tomto případě to bylo z důvodu aspergilózy, které se v počátečních stádiích řešit dá, v pokročilejších stádiích je řešení obtížné, mnohdy nemožné.

Jak moc je v českých chovech rozšířené PBFD? Je to opravdu velký problém?

Veronika Sochorcová: Největší problém je v tom, že většina pozitivních ptáků jsou přenašeči, kteří neonemocní. Majitelé se dostaví do ordinace s poruchami opeření, papouškům vypadává peří nebo změní barvu. Zelenému papouškovi začnou růst žlutá či oranžová pera, u žaků červená. Dospělí jedinci většinou neuhynou. Nejhůře jsou na tom ptáci do jednoho roku věku, hlavně žakové, kteří na PBFD umírají.

Veronika Milerská: Cirkoviry jsou hlavně problémem chovu. Zařazením pozitivního jedince do chovu, který nevykazuje příznaky onemocnění, může majitel infikovat celý chov.

Veronika Sochorcová: U dospělých ptáků, v dobrých chovatelských podmínkách při podávání preparátů stimulujících imunitní systém (Imunoglukany) většinou k úhynu nedochází. Cirkoviry poškozují imunitní systém papouška, který je oslabený a může uhynout na běžné bakteriální či plísňové infekce.

Teď je takový trend, že když se zúčastním nějaké velké ptačí burzy a chci potom navštívit nějaké chovatele, nepustí mě k sobě. Říkají, že před burzou přijet můžu, ale po ní ne, protože bych jim mohl do chovu zavléct nějaké nemoci.

Veronika Sochorcová: To se týká především cirkovirů. Ale i ostatních infekčních onemocnění.

Takže je možné, že když se zúčastním ptačí burzy, může se ze mě stát přenašeč PBFD?

Veronika Sochorcová: Ano.

Co po návštěvě takové burzy musím udělat, abych si nenakazil chov? Musím se převléknout, nebo se celý osprchovat?

Veronika Sochorcová: Určitě převléct oblečení a provést důkladnou dezinfekci rukou. Tento virus se může přenést na oblečení či na pracovních pomůckách.

Co je takovým dalším strašákem chovatelů papoušků vedle PBFD?

Veronika Sochorcová: Neuropatická dilatace předžaludku.

Co přesně znamená dilatace?

Veronika Sochorcová: Dilatace znamená rozšíření, u tohoto onemocnění jde konkrétně o rozšíření předžaludku. Předžaludek ztrácí schopnost se stahovat a jedinec není schopen trávit. Při tomto onemocnění dochází k poruše nervového systému, ale i srdce a mozku, v takovém případě se můžeme setkat s náhlými úhyny nebo nervovými příznaky.

Když jsme dělali rozhovor s doktorkou Nečasovou, říkala nám, že zhruba dvacet procent ptáků v chovech bornaviry má, ale nemusí se to na nich vůbec projevit.

Veronika Sochorcová: Ano, to je právě ten problém. Proto doporučujeme všechny papoušky vyšetřovat a pozitivní jedince nezařazovat do chovu.

Testujete také chlamydie. Tato nemoc je nebezpečná v tom, že je přenosná na člověka, že?

Veronika Sochorcová: Ano, je známá jako zoonóza. U lidí se projevuje chřipkovými příznaky. Příznakem u ptáků jsou výtoky z nozder a očí, ptáci prskají… Mnoho ptáků je bez klinických příznaků a jsou přenašeči. Takže můžete mít chlamydie v chovu, aniž byste o tom věděl.

Které z dosud jmenovaných problémů na klinice řešíte nejčastěji? S čím k vám nejčastěji chodí chovatelé?

Veronika Milerská: Poslední dobou řešíme častěji nedostatek vápníku u žaků. Jedná se o onemocnění zvané hypokalcemická tetanie papoušků šedých. Žakové mají odlišný metabolismus vápníku než ostatní papoušci a nejsou schopni vápník mobilizovat z kostí. Tudíž u nich lehce nastane situace, že se jim celkově sníží míra vápníku v těle. Onemocnění se projevuje křečemi, padáním z bidla, takzvanými epileptickými záchvaty a může skončit i úhynem.

A je to řešitelné?

Veronika Milerská: Ano, tento stav je řešitelný aplikací vápníku, kterou je někdy nutné zopakovat.

Blíží se chovná sezóna, samice budou snášet vejce. Jak se připravit na to, aby nenastaly problémy třeba se zadrženým vejcem?

Veronika Milerská: Myslím, že základem je vyvážená výživa rodičů. Důležité je také dodat vápník, protože jinak může dojít k zadržení snůšky.

Když už k tomuto problému dojde a vidíme, že samice nemůže snést vejce, existuje nějaká první pomoc?

Veronika Sochorcová: Jako první pomoc se doporučuje teplo, vlhko a temno. Pokud se zdravotní stav samičky výrazně zhoršuje, je nutná návštěva veterinárního lékaře.

Jak vy to potom řešíte jak? Kdysi jsme se s panem doktorem Tukačem bavili o tom, že se samici podá nějaká tableta, po které povolí svaly.

Veronika Sochorcová: Není to tableta, jedná se o roztok hormonu prostaglandinu, který se aplikuje do kloaky. Zároveň se podává injekčně vápník.

A co potom? Operace?

Veronika Milerská: Stimulace snůšky se může ještě dvakrát zopakovat. Při neúspěchu musíme volit invazivnější řešení. Jednou z metod je ovocentéza, kdy pomocí injekční stříkačky odsajeme obsah vejce a skořápku následně po kouscích odstraníme. Další metodou je chirurgické odstranění.

Takže takové ptáky raději už do chovu nedávat?

Veronika Sochorcová: Vzhledem k možným komplikacím, mezi které patří srůsty vejcovodu, nedoporučujeme tyto ptáky zařazovat do chovu.

Jaká je třeba první pomoc při zlomenině?

Veronika Milerská: Papouška se zlomeninou je vhodné co nejrychleji odchytit a umístit do boxu, aby se předešlo dalšímu poranění. Následně by měl majitel dopravit papouška k veterináři, který provede nezbytné ošetření, rentgenologické vyšetření a rozhodne o dalším postupu.

A je ten pták potom ještě vzletný, když si zlomí křídlo?

Veronika Sochorcová: Záleží na místě a typu zlomeniny. Voliéroví ptáci a domácí mazlíčci většinou problém nemají. U volně žijících ptáků, hlavně dravců, je nutné, aby byla plně zachována schopnost letu.

Letos byla velká zima. Jak se zachovat, pokud jsme lajdáci a necháme ptáky venku v mrazu a přimrznou k pletivu?

Veronika Milerská: Měli jsme tu pacienta, který měl nekrotickou končetinu, protože mu přimrzla ke kovu ve voliéře. V tomto případě jsme aplikovali na končetinu mast a podařilo se nám ji zachránit. Pokud dojde k celkové nekróze, je nutné končetinu amputovat. V průběhu léčby je nutné podávat celkově antibiotika.

Exotům by se tedy mělo v zimě topit.

Veronika Milerská: Postačí, když se přes mrazy nepouštějí ven.

Jak velké riziko je pro chovatele papoušků ptačí chřipka, která se letos rozmohla i v České republice?

Veronika Milerská: Nejvíce vnímavé druhy k ptačí chřipce jsou volně žijící ptáci a drůbež.
Na papoušky se ptačí chřipka přenést může při kontaktu s kontaminovaným trusem od volně žijících ptáků. Jako preventivní opatření bych doporučila papoušky umístit dovnitř budov, aby se zamezil styk s volně žijícími ptáky. Státní veterinární správa může zakázat v ochranném pásmu a pásmu dozoru pohyb a přepravu zájmově chovaného ptactva.

Porovnání rentgenových snímků zdravého a dilatovaného předžaludku (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Čekárna před ordinací pro exotické ptáky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Vchod do ordinace (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Celkový pohled na ordinaci pro exotické ptáky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Veronika Sochorcová působí na klinice od roku 2014 (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Veronika Milerská provádí koprologický rozbor trusu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Je ptačí chřipka léčitelná?

Veronika Milerská: Ptačí chřipka je virové onemocnění a neexistuje na ní specifický lék. Antivirotická léčba není ověřená. Velmi důležité je brát ohled na zákon o veterinární péči 166/99 Sb., kdy je léčba prakticky zakázaná. Při potvrzeném výskytu nakaženého papouška v chovu by byla nařízení likvidace celého chovu. Aviární influenza se dle veterinárního zákona považuje za velmi nebezpečnou nákazu.

Během našeho rozhovoru vám telefonoval člověk, který chtěl poradit právě ohledně ptačí chřipky. Takže kromě praktických zákroků působíte i jako poradna?

Veronika Sochorcová: V podstatě ano. Hlavní náplní naší práce je výuka studentů 5. a 6. ročníku, kteří s námi tráví čas v ambulanci při vyšetřování pacientů. Dále vedeme praktická cvičení a přednášíme. Pořádáme letní školu exotické medicíny pro veterinární lékaře.

Je dobře, že se studenti setkají s praxí a nesedí jen v lavici a neučí se teorii.

Veronika Sochorcová: Pro jejich budoucí povolání je praxe nezbytná, i když je pravda, že nejvíce zkušeností dosáhnou až po absolvování studia.

Zvláště když ptáci toho moc nevydrží v porovnání se savci.

Veronika Sochorcová: Pokud myslíte v porovnání se savcem psem a kočkou, tak máte pravdu. U ptáků probíhá onemocnění velice rychle a je komplikované tím, že papoušci skrývají příznaky onemocnění. U drobných savců, které na naší klinice rovněž léčíme, je situace podobná.

Pojďme ještě k hygieně v chovech exotických ptáků. Jsou takové dva přístupy: chovatelé, kteří hodně uklízí a ti, kteří mluví o zachování „mikroklimatu“, ale ve skutečnosti mají v chovi nepořádek. Který z těch přístupů je správný?

Veronika Milerská: Kompromis.

Veronika Sochorcová: Každodenní dezinfekce je nutná v případě výskytu infekčního onemocnění.

Veronika Milerská: Dle mého názoru není nutné provádět dezinfekci chovného zařízení každý den, ale pravidelný úklid je na místě.

Já mám ve svém chovu takový strojek na rozprašování F10.

Veronika Sochorcová: Atomizér pro dezinfekci místností je velmi dobrý způsob dezinfekce chovného zařízení.

Má poslední otázka tedy je: kdy vás chovatel, který řeší nějaký zdravotní problém u svých chovanců, zastihne na klinice?

Veronika Sochorcová: Na klinice jsme k zastižení od pondělí do pátku během ordinačních hodin 8:00 – 12:00; 13:00 – 15:00, kontaktní telefon 541 562 370. Mimo ordinační hodiny zajišťujeme ošetření po předchozí telefonické domluvě (pohotovost na telefonu 731 878 484).

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




1 komentář

  1. Ing. Miroslav Zedlitzer napsal:

    Velmi kvalitní článek. S doktorkou Sochorcovou jsem se setkal na Exotě v Lysé a je to velmi sympatická dívka. Seznámila nás pani Marta Bártová. Je dobře, že mládí pokračuje v práci doktora Tukače. Jen jen škoda, že takto specializovaných klinik není více i v jiných městech.

Web používá cookies, kliknutím toto berete na vědomí. Dálší informace

Cookies je soubor, který se ukládá ve vašem počítači. Je potřebný k fungování uživatelského nastavení, reklamy a bezproblémového fungování webu. Kliknutím na OK souhlasíte s používáním.

Storno