10x o okrasných vodních ptácích s chovatelem Jaroslavem Němcem

Čas od času na Ararauně věnujeme prostor i jiným exotickým ptákům než papouškům. I když Jaroslav Němec z Chotče od Sezemic s papoušky začínal a některé chová dodnes, jeho hlavní doménou jsou okrasní vodní ptáci: kachny, bernešky, husy a labutě. Nutno dodat, se s poledními jmenovanými, konkrétně s labutěmi černými, se mu poslední léta velmi daří a odchovává od nich mláďata několikrát ročně. Jaroslav Němec je aktivním členem několika chovatelských spolků, znát ho můžete i z řady velkých výstav, jako je EXOTIKA Lysá nad Labem nebo EXOTA Olomouc. Z následujících řádků pochopíte, že okrasní vodní ptáci jsou na starání mnohem náročnější než papoušci, ale radost je z nich stejná jako z každého chovaného opeřence.

1. Proč chovám okrasné vodní ptáky?

Od 80. let minulého století jsem v Chotči u Pardubic, kam jsem se přiženil a postavil dům, kamarádil s několika místními chovateli okrasných kachen, holubů i exotů. Doma jsme v tu dobu měli pouze pár korel, andulky, zebřičky a chůvičky. Po roce 1990 jsme na zahradě za domem přestali pěstovat ve velkém zeleninu a přemýšlení o tom, co s prostorem dál, bylo jednoduché. Takže v roce 1995 se vybudoval první rybníček a byly od kamaráda přineseny první páry okrasných kachen, samozřejmě mandarinky a karolínky. A jak šel čas, přibývaly další rybníčky, další druhy, okrasné husy a cca před 10 lety i pár labutí černých. A když se k mému „bláznění“ přidala i manželka, tak tady u nás najednou bylo 36 druhů přírodně zbarvených kachen, čírek, poláků a husiček a osm mutací, dva druhy bernešek a výše zmíněné labutě černé.

Tento stav trvá v podstatě až do dnešního dne. A samozřejmě tady jsou i ty korely, andulky, zebřičky, chůvičky, papoušci mnohobarví, čínské křepelky, holoubci diamantoví, ochočený miláček – kakadu šalamounský a v chovatelském zařízení poletují holubi pávíci. A jako u každého baráku na vesnici nesmějí chybět slepice, králíci, kočky a pes – roční clumberspaniel Ben. A proč to všechno chováme? Kdo jednou něco živého měl doma, nerad se toho zbavuje a spíš ještě chov rozšiřuje, i když je to každodenní a celoroční záběr. Ale není například nic hezčího, než odpolední káva v sousedství chovatelského zařízení a pohled na ten zajímavý život na vodní hladině a jejím okolí, a nebo když vám kolem stolu chodí bernešky havajské a loudí něco do zobáku. A i to je ten důvod.

2. Kdo mě inspiruje, koho považuji za svůj chovatelský vzor?

Jak už jsem napsal v předchozí odpovědi, byli to moji kamarádi J. Konvalina (bohužel už zemřel), Z. Uhlíř a P. Moravec z Chotče, J. Hašek z Petroupimi u Benešova a S. Požár z Vanče u Náměště nad Oslavou. A samozřejmě nesmím zapomenout na své kamarády chovatele v Holandsku a Německu, od nichž pochází i velká část mých chovných kusů. V podstatě mě inspiruje i jakákoliv informace od kteréhokoliv chovatele. A proto jsem členem Klubu chovatelů bažantů, okrasných vodních ptáků a holoubků a Exotářů Východní Čechy. A kromě toho už víc než 10 roků hledám inspiraci na zájezdech po evropských zoo, ptačích parcích a chovatelích, které pořádá cestovní kancelář Primaroute. A protože většina účastníků jsou také chovatelé, tak je po celou dobu zájezdu ideální šance na nová poznání a výměnu zkušeností.

3. Moje nejlepší a nejhorší zkušenost s koupí okrasných vodních ptáků je:

Protože většinu ptáků nakupuji přímo u chovatelů, dříve většinou v zahraničí, tak mám jen dobré zkušenosti (anebo jsem na ty špatné raději zapomněl).

4. Odchovávám mláďata pod rodiči nebo ručně?

Většinu líhnu pod rodiči a jen v nouzi (opuštění hnízda, úhyn, aj.) používám líheň, a potom je třeba umělý odchov, ale to není tak jednoduché jako u papoušků, tady naučit kachňata žrát (obzvláště morčáky, kachnice,…) je docela velký problém a ne vždy to dopadne dobře.

5. Budky prkenné nebo kmenové?

Zpočátku, když byly kmenové budky celkem jednoduše dostupné a nebylo jich potřeba mnoho, jsem používal je, ale od určité doby jsem je začal doplňovat prkennými. Ona totiž životnost těchto budek je poměrně nízká, protože ve vlhkém prostředí a celoročně venku dostanou hodně zabrat…

6. Dávám přednost průmyslovým směsím zrní, nebo si je míchám?

Protože používám ze zrnin jen pšenici, tak je odpověď jednoduchá…

7. Granule ano nebo ne?

Základem je, jak jsem uvedl výše, pšenice a k tomu přidávám kachní granule (průměr 3 mm z výrobny Pohledští Dvořáci) dle období, tj. klidové nebo nosné a pro kachňata používám šrotované směsi KCH1 a 2. Krom toho přidávám dospělým plovoucí granule od holandské firmy Kasper a kachňatům plovoucí granulky Micro od německé firmy Lundi. A sem tam nějaké rybičky (hlavně mořským druhům), ale to už není o granulích…

8. Kdy jsem naposledy potřeboval veterináře?

Krom nákupu odčervovacích prostředků veterináře nevyhledávám.

9. Čím zaručeně nastartuji hnízdní sezónu?

Nevím zda ji tím nastartuji, ale cca koncem února začnu místo klidových granulí přidávat nosné, a jak se objeví první pampelišky, okřehek a nebo salát ze skleníku, tak se také stanou součástí jejich stravy… Přeci jen si myslím, že tím jediným a hlavní startérem je sama matka příroda…

10. Můj chovatelský sen je…

Protože mi letos bude 75 roků, tak už na moc novinek nemyslím a spíš přemýšlím o tom jak pomalu ubírat aby v případě jakéhokoliv problému bylo možno rychle skončit, protože v rodině bohužel pokračovatele nemám…ale kdybych věděl, že tady ještě aspoň 10 roků budu v takové kondici jako teď tak by těch cílů bylo mnoho…ale na kdyby se nehraje…

Úvodní foto: archiv Jaroslava Němce