Méně známý druh alexandra, který je velmi podobný častějšímu alexandru rudohlavému, ale v zajetí není tolik častý. Zbarven je takřka totožně, samec je celkově zelený, jen hlava je růžově červená a na temeni přechází až do fialově modré. Od zeleně zbarveného trupu ji odděluje tenký černý límec. Samice mají hlavu modrošedou bez límce. Horní čelist zobáku mají oba světle oranžovou, dolní černou. Dorůstá délky 30 cm a hmotnosti do 120 g.
Ve volné přírodě obývá poměrně rozsáhlé území od Nepálu přes Brunej a Bangladéš, Thajsko, Vietnam a Kambodžu až k pevninské části Malajsie. Na dvou místech zasahuje hranicí svého rozšíření i do Číny. Neexistuje věrohodný odhad počtu jedinců ve volné přírodě, ale podle mezinárodní organizace BirdLife International by měl být běžný. Existuje však riziko poklesu počtu divoké populace kvůli úbytku přirozených hnízdišť.
Chov v zajetí
Vzácně chovaný alexandr, kterého v České republice vlastní jen několik jednotlivců. Přesto se jej daří i odchovávat. Chov je podobný jako u alexandrů rudohlavých, jen s tím rozdílem, že jej lze chovat ve společnosti dalších ptáků, především pak menších druhů. Nevyžaduje tolik přísun čerstvých větví na okus. Na rozdíl od nejčastějších druhů alexandrů není tak hlasitý a ani destruktivní, lze ho chovat ve voliérách s dřevěnou konstrukcí.
V případě, že chován ve venkovní voliéře, měl by mít možnost zalétnout do chráněného zázemí, které je v zimě vytápěné. Zvlášť proto, že hnízdní období tohoto papouška vychází na prosinec až březen. Odchovy se daří spíš zřídka.
Dostupnost a cena
Dá se sehnat i v České republice, ale spíše výjimečně. V roce 2011 se cena za mladý chovný pár odhadovala na 20 tisíc korun, nyní by měla být o něco nižší. Mnohem levnější jsou tito ptáci v Holandsku, kde jsou chováni mnohem častěji než u nás.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.