Vzácný a v zajetí téměř nechovaný druh menšího mady rodu Prioniturus. Celkově je žlutavě zelený, na hlavě a zádech bledší. Spodní krovky křídelní má žlutavě zelené, spodní strana letek je zelenavě modrá. Ocas má vlajkové zakončení s modrým odstínem. Zobák má světle modrošedý, špička je rohové barvy. Oko je tmavě hnědé, běhák modravě šedý. Dorůstá délky 29 cm a hmotnosti do 220 g.
Divoká populace tohoto papouška obývá výhradně ostrovy Luzon a Marinduque (na kterém ale už patrně vyhynul) ve Filipínském souostroví. Není příliš častý, mezinárodní organizace BirdLife International odhaduje, že dospělých ptáků žije ve volné přírodě od 2,5 do 10 tisíc. Dříve byl častější, až běžný, prudký pokles počtu volně žijících madů zelených způsobil úbytek hnízdních možností kvůli odlesňování a částečně i odchyty ptáků a jejich prodej. Přesto není zařazen do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES o ochraně volně žijících živočichů.
Chov v zajetí
Vzácně chovaný druh, v zajetí se téměř nevyskytuje. Podle Milana Vašíčka byli madové zelení dovezeni v polovině 60. let minulého století do Švýcarska, poměrně brzy ale uhynuli, protože se je nepodařilo aklimatizovat. Právě potíže s návykem na nové prostředí je důvodem, proč se tento druh mady v zajetí téměř nevyskytuje. Ptáci jsou navíc v porovnání s jinými druhy bázlivější a plašší.
Dostupnost a cena
Prakticky nedostupný druh, u něhož se ani nedá odhadnout jeho cena. Není jasné, zda jej v České republice někdo chová.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Žádná tuzemská zoologická zahrada je nechová.