Méně častý příbuzný papouška senegalského, který však patří mezi četněji chované zástupce rodu Poicephalus. Celkově je zbarven zeleně, peří na hlavě je šedé až šedočerné se zeleným lemováním, takže vypadá kropenatě. Čelo má oranžové až červené, u některých jedinců tato skvrna vede od ozobí až po oči, u jiných není téměř znatelná. Nahé oční okruží je šedé, oko hnědočervené. Peří na křídlech je hnědočerné se zeleným lemováním, hlavní letky jsou černé, na ohbí mají kídla červené skvrny. Břicho je světle zelené, na spodině až téměř žlutavé. Ocas je shora zelený, zdola tmavě hnědý, běhák tmavě šedý. Dorůstá délky 28 cm a hmotnosti do 250 g.
Ve volné přírodě se vyskytuje ve střední a západní Africe, počínaje Ghanou, Nigérií, Kamerunem a konče Středoafrickou republikou, severní Angolou, Keňou, severní Tanzanií a Libérií. Obývá spíše vlhké pralesy až do nadmořské výšky 3 500 m. Existují tři poddruhy: papoušek konžský západní (Poicephalus gulielmi fantiensis), papoušek konžský středoafrický (Poicephalus gulielmi gulielmi) papoušek konžský horský (Poicephalus gulielmi massaicus). Je hojný, a i když je často odchytáván a nelegálně vyvážen, na divokou populaci to nemá větší vliv.
Chov v zajetí
V posledních letech mu přicházejí chovatelé více na chuť, bývá častěji chován i jako domácí mazlíček. Podobně jako u papouška senegalského si u něj majitelé cení jeho dobrý charakter, kterým se podobá spíše velkým papouškům, jako je žako. Snadno se ochočí, ale obvykle si zvykne na jednoho majitele a ostatní spíše ignoruje, přinejlepším toleruje. Je to klidný pták, který ale potřebuje neustálé podněty a pozornost majitele. Pokud má denně možnost proletu po bytě, spokojí se i s menší klecí.
Chov v páru není tak jednoduchý jako u papoušků senegalských, obvykle je problém hned napoprvé sestavit harmonizující pár. Papoušek konžský má velmi silný zobák, kterému odolají jen kvalitní a silné materiály, na což by měl chovatel před pořízením těchto ptáků myslet. Chovná voliéra by rozhodně neměla mít dřevěné prvky, a už vůbec ne dřevěnou konstrukci. Také pletivo musí být silnější, a to platí i o materiálu pro hnízdní budku. Papoušek konžský poměrně často trpí přerůstáním zobáku, proto by měl mít neustále k dispozici minerální blok nebo sépiovou kost.
Dostupnost a cena
Dnes již poměrně běžný druh papouška, ale ještě před několika lety šlo o vzácnost. Ani nyní na něj zájemci nenarazí na každé ptačí burze, v kamenných obchodech se neobjevují téměř vůbec. V chovatelské inzerci v tištěných časopisech a na specializovaných webech je ale nabízen celkem pravidelně, byť ne tak často jako příbuzný papoušek senegalský. V roce 2013 se cena mladého ptáka pohybovala od šesti do osmi tisíc korun. Pohlavně dospělí ptáci, harmonozující chovné páry a poddruh papoušek konžský středoafrický jsou dražší. V posledním jmenovaném případě se cena jednoho ptáka pohybuje od 11 tisíc korun výše.
Výskyt v českých a moravských ZOO