Značně negativní postoje vůči chovatelům exotických zvířat zazněly na mezinárodní konferenci „Dovoz a držení exotických zvířat“, kterou 4. a 5. října pořádala Evropské veterinární federace (FVE) v Bruselu. Za Českou republiku jsem zde byla jediným účastníkem, proto bych ráda zprostředkovala informace z této akce. Každá z členských zemí Evropské unie vyslala na konferenci dva až tři zástupce, včetně představitelů státních veterinárních institucí, ministerstev zemědělství, organizací zabývajících se ochranou zvířat a chovatelských organizací. Jenom my ne…
Chov exotů je abnormalita, prohlásil řecký europoslanec
Vedle FVE, jejíž prezident Christophe Buhot konferenci oficiálně zahajoval, se na organizaci setkání podílela Rada Evropy, Evropská komise a Švýcarská federální veterinární správa, oficiální záštitu převzal Kypr. Už z úvodního vystoupení stálého zástupce Kypru v EU bylo patrné, že nepatří k příznivcům chovu exotických zvířat, a ve stejném tónu mluvil i řecký europoslanec Arsenis Kriton. Mladík oděný v zelené mikině s dlouhými vlasy svázanými do copu označil chov exotických zvířat za abnormalitu, 80 procent plazů je podle něj nebezpečných kvůli riziku salmonelózy a protože dochází k pašování těchto zvířat, měla by EU jejich chov zakázat. Jakmile Kriton domluvil, opustil sál a do konce konference se už nevrátil.
V podobném duchu se nesla i další vystoupení, takže hned v průběhu první pauzy čelil kyperský zástupce při EU Christodoulos Pipis rozčileným dotazům od britského zástupce organizace Ornamental Aquatic Trade Association (OATA), proč jako pořadatel nedal prostor zástupcům z řad chovatelů a obchodníků. Byla jsem poblíž a nedalo mi, než se do rozhovoru zapojit. Celý úvod konference skutečně vyzněl velmi negativně ve vztahu k chovatelům a obchodníkům a z programu bylo zřejmé, že drtivá většina speakrů je z tábora ochránců a protagonistů zákazu chovu exotických zvířat. Kyperský představitel se v úvodu další části konference omluvil a ujistil posluchače, že akce nebude směřována k propagaci zákazu chovu exotických zvířat.
Chyba v CITES: laboratorní vzorky nesmí přes hranice
K zajímavé výměně názorů došlo u příspěvku Helene Perier z Evropské komise, která má na starosti multilaterální environmentální dohody, procesy a záležitosti obchodu. Perier prezentovala krátký přehled evropské legislativy týkající se obchodu se zvířaty, načež se přihlásil britský veterinář specializující se ptactvo Neil Forbes s dotazem, jak má postupovat při zasílání vzorků, pocházejících ze zvířat patřících do přílohy CITES A, do laboratoře v zahraničí. Paní Perier této otázce zprvu vůbec neporozuměla a poté, co jí bylo podáno vysvětlení, dlouze se odmlčela. Situaci se pokusil zachránit vedle sedící kyperský zástupce, který slíbil, že se „na to podívají a odpoví později, ale že je to dobrá otázka“.
Ve skutečnosti britský kolega odpověď zná a chtěl pouze upozornit na nesmyslnost byrokracie, která v tomto případě brání tak užitečné věci jako je diagnostika nemocí. Předpisy o pohybu živočichů z přílohy CITES A (CITES = úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) se totiž vztahují i na části těla těchto zvířat, což je i vzorek krve. De facto tak znemožňují volný pohyb těchto vzorků. Na tento fakt se při tvorbě zákona zapomnělo a za celá léta se nenašel nikdo, kdo by tuto skutečnost napravil návrhem na změnu.
Nizozemí chystá seznam povolených zvířat k chovu
Další příspěvek v podání nizozemského odborníka na etologii a spolutvůrce závazných pravidel pro velikost ubikací na chov drobných exotů sklidil v diskusi kritiku ze strany představitelů chovatelských organizací. Tyto organizace se pokoušejí upozornit na nesmyslnost požadavků na prostorové uspořádání ubikací, které se chystají zavést nizozemské úřady. V Nizozemsku se také plánuje zavedení tzv. pozitivního seznamu druhů zvířat po vzoru Belgie, kde už takový seznam existuje. Jedná se o vymezení druhů cizokrajných zvířat, které se v dané zemi smí držet a chovat. O zkušenostech se zavedením tohoto seznamu informovala ve svém příspěvku belgická zástupkyně z divize welfare Federální služby veřejného zdraví.
Již zmíněný Dr. Neil Forbes prezentoval svůj příspěvek o zdravotních rizicích spojených s importem exotických zvířat. Dr. Forbes se vyslovil za zákaz odchytu jakýchkoliv volně žijících živočichů včetně ryb za účelem jejich prodeje v „pet průmyslu“ v zemi původu či v jiné zemi. Naopak není důvod zakazovat dovoz a chov zvířat odchovaných v zajetí, pokud těmto zvířatům lze zajistit vhodné životní podmínky. Zde bych ráda zdůraznila, že dovoz všech ptáků odchycených z volné přírody do EU byl zakázán v roce 2006. Také dovoz exotických ptáků odchovaných v zajetí je značně omezen – možný je pouze dovoz maximálně pěti exemplářů v doprovodu chovatele.
„Pet průmysl“ generuje význačné příspěvky státům na daních
Jedním z příspěvků, které v publiku vzbudily negativní ohlas, byla i prezentace Staci McLennan z „ Eurogroup for animals Policy“. Přestože má vzdělání v oboru, tato dáma se dopustila „faux pas“, když ve své prezentaci uvedla, že opice malpa kapucínská pochází z Afriky. Část auditoria z řad chovatelských zástupců nečekala ani na zahájení diskuze a hlasitě na chybu upozorňovala. Pak už mohla paní McLennan jakkoliv poukazovat na nevhodnost opiček coby domácích mazlíčků – v očích této skupiny byla zapsána jako byrokratka, která toho o zvířatech moc neví, ale chce zakazovat.
Keith Davenport z OATA vystoupil v diskusi a uvedl konkrétní čísla, jak v loňském roce přispěl „pet průmysl“ do evropské kasy. Ve snaze upozornit na pozitiva chovu a obchodu se zvířaty uvedl celkovou částku, která byla zaplacená na daních a také obrat tohoto průmyslu. Kyperský zástupce na jeho slova reagoval větou: „Peníze nejsou všechno.“ V auditoriu bylo slyšet protesty některých přítomných, kteří poukazovali nato, že Kypr teď zrovna žádá o finanční pomoc…
Poplašné zprávy pro chovatele plazů: prý jim hrozí herpesvirus
Pro mě byl nepříjemným překvapením Dr. Mike Jessop, praktikující veterinární lékař z Velké Británie. Jako velkou hrozbu pro zdraví obyvatelstva uvedl herpesvirus želv a řekl doslova, že majitelům plazů hrozí po poškrábání jejich želvami či ještěry „dlouhatánský seznam nebezpečných nemocí“. Dále zmínil, že leguán zelený má na zubech speciální enzymy, které po pokousání mohou způsobit rozklad tkáně (pokousaného). Do této diskuze jsem se přihlásila jako první se dvěma dotazy:
- zda si pan kolega myslí, že herpesvirus želv je přenosný na savce, potažmo na člověka,
- žádám o vyjmenování aspoň některých ze zmíněného dlouhatánského seznamu nebezpečných nemocí
Na prví dotaz dr. Jessop odpověděl, že přenos zatím nebyl prokázán. Ozvala se i Dr. Krautwald-Junghanns s tím, že u nich na Univerzitě v Lipsku se herpesvirovou infekcí zabývají a že přenos na člověka není možný. Na druhý dotaz dr. Jessop odpověděl, že zatím žádnou takovou nemoc nikdo nepopsal, pouze u koček…
„Zavlečení“ papoušci šíří méně nemocí než původní druhy ptáků
Naopak příjemná a objektivní byla prezentace zmíněné Dr. Krautwald-Junghanns o běžných zoonózách ptáků. Exotičtí ptáci nepředstavují riziko pro zdraví obyvatelstva – byla doložena statistika výskytu psittakózy v Německu (pouze nepatrný výskyt). Volně žijící papoušci – byl uveden příklad hejna alexandrů malých v jednom nedalekém bruselském parku – také nejsou nebezpeční. Z hlediska ptačí chřipky nejsou totiž papoušci specifickými hostiteli, takže riziko je nižší než u endemických druhů ptáků.
Na závěr prvního dne konference se konala recepce v hotelu Marivaux. Zde jsem navázala kontakt zejména se zástupci chovatelských organizací z Velké Británie, Německa a Belgie, kteří mě kontaktovali sami – po mých vystoupeních na konferenci shledali, že jsem spřízněnou osobou. Pohovořila jsem také s Nancy De Briyne z FVE, zejména o tom, jak byli vybráni speakři. Podle Nancy byli osloveni i zástupci chovatelských organizací, ale z různých důvodů nebyli shledáni jako vhodní pro vystoupení na konferenci. Dále jsem kontaktovala švýcarského zástupce veterinární správy. Ten totiž prezentoval švýcarský problém – dovoz velkého množství kůží plazů z třetích zemí do Švýcarska. Kůže se využívají v tamním průmyslu na výrobu hodinek, pásků a kabelek.
Inspiruje se Švýcarsko českou vyhláškou o porážce krokodýlů?
Švýcaři jsou si vědomi velkého hospodářského významu tohoto odvětví a tak nechtějí dovoz zakázat, byť je jasné, že v zemích původu jsou ještěři a hadi zabíjeni nehumánním způsobem. Proto je zde snaha švýcarských úřadů o vypracování metodiky humánní porážky plazů a její zavedení v exportujících zemích. Informovala jsem pana Lortschera o existenci kokodýlí farmy v ČR a o tom, že zde již máme vyhlášku, která řeší porážku krokodýlů. Pan Lortscher by se rád s našimi předpisy obeznámil. Také vzal na vědomí moje (žertem) doporučení, aby švýcarští výrobci módních doplňků nakupovali krokodýlí kůže v ČR, kde jsou zvířata porážena humánně.
Na závěr druhého dne a celé konference se konala diskuse u kulatého stolu. Zástupci chovatelů, dopravců a obchodníků doufali, že dostanou slovo. Ze sedmi diskutérů byli vybráni dva – jeden přepravce a jeden z organizace chovatelů plazů. Všech sedm účastníků se mělo vyjádřit ke dvěma otázkám, ale na další diskusi nezbyl čas. Nutno říct, že během celé konference se v diskusích hlásil velký počet zájemců, ale z časových důvodů vždy dostali prostor maximálně tři.
Prezident FVE Christoph Buhot ukončil konferenci s tím, že FVE preferuje zpracování problematiky chovu a pohybu exotických zvířat v několika bodech:
- Jasné definice (domácí, exotická, volně žijící zvířata)
- Seznam a kategorizace
- Sladění legislativy
- Identifikace – sledovaní pohybu zvířat
- Vzdělávání a informovanost široké veřejnosti
- Zavedení pravidel týkajících se chovu a držení zvířat
- Vzdělávání profesionálů (celníci, hasiči, veterináři)
- Povinná certifikace majitelů zvířat
- Omezení pohybu některých zvířat
- Prevence v zemích původu zvířat
Kyperský představitel Christodoulos Charalambous Pipis poněkud nešťastně zakončil konferenci slovy, že nechápe, jak si někdo může pořídit krokodýla jako domácí zvíře a on že by to rozhodně neudělal…
Úvodní foto: mada červenoramenný (Zdroj: Wikipedia.com)
1 Comments
Tak hlavně, aby pak veterináři měli co žrat, když nebude do čeho píchnout.