Organizátoři Exoty Olomouc 2014: Je škoda, že specializované kluby chovatelů ignorují velké výstavy

NetradičnExota Olomouc 2014ě po tříleté přestávce a v sudém roce proběhl 10. až 12. října 2014 na olomouckém výstavišti Flora 21. ročník mezinárodní výstavy exotického ptactva Exota Olomouc. Vůbec poprvé se tak stalo v nově zrekonstruovaných prostorách hlavního pavilonu A, kde si českou ale i evropskou výstavní premiéru odbyli zoborožci přilboví, arassariové řasnatí či kakadu přilbový. Radost z povedené výstavy ale poněkud kalila malá účast v sekci bodovaných ptáků. O pozadí Exoty Olomouc 2014 jsme mluvili s jejími organizátory ze ZO ČSCH Exota Olomouc.

Kolik lidí navštívilo letošní Exotu Olomouc?

Jaromír Jurtík, předseda ZO ČSCH Exota Olomouc: Letošní ročník Exoty navštívilo zhruba 13 tisíc návštěvníků.

Je to víc než minule? Jste s návštěvností spokojeni?

Jaromír Jurtík: Jedná se o číslo, které je nepatrně nižší, než v roce 2011. Nedokážeme si vysvětlit, proč k tomuto poklesu došlo, ale i tak jde o pěknou účast.

Určitou roli mohl hrát fakt, že o stejném víkendu probíhaly komunální a senátní volby.

Jaromír Jurtík: Je to možné, ale volby jsou otázkou několika vteřin a lidé, kteří jdou volit, pak mohou přijet na výstavu. Já sám jsem byl také volit a stihl jsem všechno.

Možná v neprospěch Exoty hrálo hezké počasí a lidé prostě nechtěli zůstat ve městě.

Jaromír Jurtík: Pamatuji si, že při minulé Exotě bylo také hezké počasí a lidé přišli. Takže opravdu nevím, čím si letošní nižší účast vysvětlit.

Letošní ročník Exoty se konal netradičně po tříleté přestávce, v sudém roce, kvůli rekonstrukci výstaviště Flora. Jak moc se ona rekonstrukce podepsala na organizaci letošní Exoty? Všiml jsem si, že oproti minulému ročníku jste nevyužili jeden z pavilonů.

Jaromír Jurtík: Byla to určitá komplikace, protože výstavní pavilon A je takový nejhlavnější, nejdůležitější, je to také gró celého výstaviště, takže pokud nefunguje, ostatní pavilony nejsou až tak atraktivní.

Jaroslav Čermák: Prostě bez pavolinu A nelze výstavu uskutečnit.

Jaromír Jurtík: Ano, nejde to. Abychom ji „lepili“ nějakými stany, což byla jedna z možností, nepřipadalo v úvahu. Měli jsme možnost zapůjčení stanů a zakrytí určitých částí, čímž bychom rozšířili zadní pavilony výstaviště Flora, ale od toho jsme ustoupili a řekli jsme si, že jeden rok počkáme, že si třeba spravíme výstavní fundus, klece, atd. A že to otočíme, takže teď se bude Exota konat každý sudý rok. Nic až tak extra hrozného se nestalo.

Exota Olomouc 2014

Na druhou stranu v rámci hlavního pavilonu A vznikl i pavilon B v přízemí a pavilon C v prvním patře. Ve stejných prostorách dřív žádné voliéry nebyly. Kolik pavilonů z dřívějších Exot jste letos vlastně nevyužili?

Jaromír Jurtík: Nevyužili jsme dva pavilony, G a H. A kdyby pavilon A nebyl zrekonstruovaný a zůstal v původní podobě, asi by nás mrzelo, kdybychom zabírali pavilon G, protože letos bylo na Exotě tak málo bodovaných ptáků, že by bylo škoda platit za něj nájem. Takže jsem i uvítal, že jsme je mohli umístit v pavilonu B, který přímo navazuje na pavilon A. Myslím si, že to bylo dobře udělané. Pavilon G by byl pro bodované ptáky letos zbytečný.

Menší počet bodovaných ptáků překvapil nejednoho návštěvníka letošní Exoty. Čím si ho vysvětlujete? A o kolik méně bodovaných ptáků letos bylo oproti Exotě 2011?

Radomír Veselý: Letos jich bylo 712 a minule okolo 1 200, takže to je výrazný pokles. Chystáme na toto téma samostatný článek, protože jsme v rámci Exoty dělali takový průzkum, anketu mezi chovateli, a z celkového počtu 13 tisíc návštěvníků – čímž nechci říct, že všichni byli chovatelé nebo dokonce chovatelé bodovaných ptáků – se nám sešlo pouze sedm anketních lístků, z toho dva byly od vystavovatelů. Takže pět chovatelů nám sdělilo svůj názor, proč nevystavují. Nad otázkou, proč bylo tak málo vystavovatelů, si lámeme hlavu také.

A ten úbytek šel napříč jednotlivými druhy výstavních ptáků, nebo u některých druhů byl patrnější?

Lubomír Veselý: Projevilo se to u všech bodovaných ptáků.

Radomír Veselý: Výrazný úbytek byl třeba u kanárů, u zebřiček to zachránili dva chovatelé, kteří vystavili okolo šedesáti ptáků, takže kdyby vystavili standardní počet jako ostatní, byl by tam ten úbytek taky znát. Jedna z možností je, že Český svaz chovatelů není schopen říci jasná stanoviska a podmínky pro kroužky. Ta organizace jako taková se jakoby rozpadá a jednotlivé kluby chovatelů si pořádají vlastní klubové výstavy, kde to je pro ně jakýsi vrchol, a není pro ně už vrchol účast na mezinárodní výstavě jako je Exota.

Lubomír Veselý: Ale tento trend nezájmu o bodované nebo sportovní chovatelství je patrný obecně ve všem. Jedním z důvodů je fakt, že lidi opravdu šetří každou korunu. A druhá věc je, že sportovní chovatelství upadá na úkor chovatelství pro burzy. Lidé tedy chovají kanáry, ale ne až tak kvalitní, a dávají je do výkupu. Výstavy andulek jsou obsazovány pořád stejnými chovateli. Zda je to tím, že cena výstavních andulek je daleko větší než u kanárů, nebo jsou ti chovatelé víc zapálení, těžko říct. A další aspektem je skutečnost, že chovatelská rodina stárne a nenastupuje mladá generace.

Exota letos prodlužovala termín pro podávání přihlášek bodovaných ptáků. Ani to nepomohlo?

Radomír Veselý: Přihlásili se další dva lidé, každý vystavil do deseti ptáků.

Co to pro vás znamená do budoucna? Budete na příštích Exotách omezovat expozici bodovaných ptáků?

Jaromír Jurtík: Budeme k tomu mít určitě vážnou diskusi, zda bodovanou část zachovat nebo zrušit.

Lubomír Veselý: Dříve jsem jezdíval do rakouského Lince na opravdu velkou výstavu bodovaných ptáků. Když jsem tam jel podruhé a potřetí, byla tam jasná klesající tendence. Pak jsem tam přestal jezdit, ale byl se tam podívat Radek Veselý a podle něj úroveň spadla až k jakési okresní výstavě. Teď to zase leze nahoru, takže určitá kvalitativní sinusoida je asi nutná k tomu, aby se to mohlo zlepšit.

To abyste doufali, že při letošní Exotě jste byli už úplně dole a bude už jen líp.

Radomír Veselý: Těžko říct.

Jaromír Jurtík: Je možné, že chovatelé nevěděli, do čeho půjdou, když jsme ohlásili, že bodovaní ptáci budou v novém pavilonu.

Lubomír Veselý: Ale i tak je to otázka, zda se jim chtělo nebo nechtělo přijet. Jedním z důvodů by snad mohl být brzký termín Exoty, kdy některým chovatelům ještě mohou ptáci hnízdit. Ale my jsme s termínem výstavy poslední léta nehýbali, a co si pamatuji, dříve nebyl problém přijmout dva až čtyři tisíce bodovaných ptáků.

Objevili se v bodované soutěži i přes nižší účast zajímaví ptáci? Nějaké překvapení?

Lubomír Veselý: Při tak malé účasti byl každý překvapením. Sešlo se tam poměrně dost jaspisů, což je poslední mutace barevného kanára. Rakouští posuzovatelé je i celkem dost vysoce hodnotili. Tím nechci říci, že byli hodně kvalitní, ale už jsou tady.

Letos vlastně na Exotě hodnotili posuzovatelé z Rakouska a Holandska. Jak hodnotili výstavu?

Lubomír Veselý: Tlumočník tvrdil, že byli spokojeni a odjížděli v dobré náladě. Zřejmě ale asi počítali s větší účastí. Nad počtem ptáků se ale nepozastavovali, bylo to pro ně v podstatě výhodnější. Z toho, co bylo určitě zajímavé, se letos prvně na Exotě objevily barevné andulky, což je taková novinka, i když se tu chovají už asi pět let. Na Exotě ale byli tito ptáci poprvé, celkem se jich objevilo šestnáct. Typově byly poměrně dobré.

Exota Olomouc 2014

Bezesporu největším tahákem Exoty Olomouc 2014 byly tři páry zoborožců od Čestmíra Drozdka. Především zoborožci přilboví jsou unikát. Bylo těžké přesvědčit jejich majitele, aby je veřejně vystavil?

Jaroslav Čermák: Složité to samozřejmě bylo, přesvědčit člověka, aby tam dal ptáky v této hodnotě. Dlouze o tom přemýšlel, ale přesvědčilo ho to, že nás zná a věří nám. Svým způsobem to pro něj byla i reklama, i když Čestmíra Drozdka asi všichni znají, ale nemusí vědět, že chová i tyto ptáky. Vzhledem k tomu, že po celé tři dny se Exoty přímo účastnil, chodil do pavilonu A a kontroloval nás, jak krmíme a hlídáme, dával rozhovory médiím, myslím si, že byl spokojen. Ale opravdu o tom přemýšlel dlouze, volal mi až pár dnů před výstavou, že nám tyto ptáky skutečně zapůjčí.

Jak složitá byla logistika se zoborožci? Přeci jenom to jsou dost agresivní ptáci.

Jaroslav Čermák: Složité to nebylo, protože se o ně staral Václav Štraub, který je ošetřovatelem zoborožců ze zlínské zoologické zahrady, takže člověk nanejvýš povolaný. V tomto směru měl Čestmír Drozdek záruku, že nám zoborožce může s čistým svědomím svěřit, protože o ně bude postaráno i z tohoto hlediska. Myslím si, že to byl jeden z důvodů pro účast, když se rozhodoval, protože Václava Štrauba zná velice dobře, takže věděl, kdo se mu o ně bude starat.

Vzácností bylo letos na Exotě víc. Arassariové řasnatí, nestoři kea, ara zelený, amazoňan rudooký, aratinga žlutý, lori límcový, tangary… Asi nejvíc unikátních a drahých ptáků za poslední ročníky. Tomu asi muselo odpovídat zabezpečení výstavy.

Jan Sojka: Měli jsme najatou soukromou agenturu, která výstavu hlídala a krom toho samozřejmě díky našemu předsedovi Jaromíru Jurtíkovi, který je policistou, jsme to měli ošetřené i takto.

Jaromír Jurtík: Dal jsem informaci oddělení Policie ČR, kde pracuji a které má shodou okolností na starosti i prostory výstaviště Flora. Svému vedoucímu jsem sdělil, že se bude tato výstava konat a že tam budou ptáci za několik milionů korun. Požádal jsem ho, aby hlídky, hlavně v noci, prováděly častější kontroly. Věděla o tom i městská policie, takže to místo víckrát projeli. Ale kontrolovali ho zvenku, protože dovnitř se v noci nikdo dostat nemohl, tam jsme měli onu hlídací agenturu. Jakým způsobem je zabezpečeno samo výstaviště Flora, nevím.

Jaroslav Čermák: Je tam kamerový systém.

Jan Sojka: Skla pavilonů jsou nerozbitná.

Všiml jsem si, že jste nepodcenili ani odborné zázemí, o zoborožce, arassari a další plodožravé ptáky se během celé Exoty starali zmínění odborníci ze zlínské zoologické zahrady. Byla to jedna z podmínek majitelů těchto ptáků?

Jaroslav Čermák: Nebyla to přímo podmínka, ale byla to věc, která byla určitým plusem a výhodou, majitelé prostě věděli, že o ptáky bude dobře postaráno. Měli tudíž menší strach je zapůjčit. Ne že by to tedy byla podmínka, ale určitě výhoda.

Jak jste se vlastně nakontaktovali na zlínskou zoo a dohodli „hostování“ Václava Štrauba a jeho týmu na Exotě Olomouc?

Jan Sojka: Spolupráci jsme nedomlouvali se zlínskou zoo, ale s Václavem Štraubem, který tam sice pracuje, ale s celou zoo jsme jeho angažmá na Exotě nijak nekoordinovali. Partnerskou organizací pro Exotu je olomoucká zoologická zahrada, která tam také měla své lidi a dodala zvířata. Měli na starosti plameňáky a další brodivé a vrubozobé ptáky. Václav Štraub nás kontaktoval už před třemi ročníky Exoty a přihlásil se jako dobrovolník.

Jaroslav Čermák: Kdyby ředitel zlínské zoologické zahrady řekl, že Václav Štraub na Exotu jet nemůže, tak by na výstavě nebyl.

Když jsme už nakousli partnerství Exoty a olomoucké zoologické zahrady, jak moc se Zoo Olomouc podílela na organizaci letošní výstavy?

Jan Sojka: Do značné míry. Významným způsobem nám zapůjčili ptáky. Předseda posuzovatelů bodovaných ptáků je kurátorem této zoo. Zajistili nám edukační koutek pro děti, kde byli na volno puštěné ochočené ararauny, kakadu bílý a zoborožec kaferský.

Jaroslav Čermák: Zajišťovali focení dětí s papoušky, přednášky, apod.

Kolik lidí celkově se vlastně podílelo na organizaci Exoty Olomouc 2014?

Jan Sojka: Celá naše organizace ZO ČSCH Exota Olomouc. Na plánování výstavy se podílelo asi šest lidí, potom byla taková ta přípravná část, brigády, kde se podílela celá organizace a brigádníci. Na výstavbě jako takové se kromě těchto lidí podílela ještě Střední škola zemědělská v Olomouci, která nám dodala dvě třídy studentů, a také střední škola Čakovice, která dodala dvanáct lidí a pedagogického pracovníka. A navíc jsme měli brigádníky, kteří se nám přihlásili na inzerát „Poznejte Exotu Olomouc z druhé strany“. Šlo asi o pět lidí, jeden byl ze Slovenska. Nakonec jsme už další zájemce nemohli brát, protože se jich nám hlásilo tolik, že by to bylo i zbytečné.

Co všechno jste svěřili těm brigádníkům, kteří se přihlásili na inzerát v časopise?

Jan Sojka: Dělali všechno. Například stavěli a potom rozebírali voliéry, kontrolovali vedlejší vchody a východy v hlavním pavilonu A. Prostě to, co dělali všichni ostatní.

Kolik času zabrala samotná stavba výstavy?

Jaroslav Čermák: Dva dny. Úterý a středa se stavělo, ve čtvrtek ráno se začalo aranžovat a naváželi se ptáci.

Jan Sojka: Ale bodovaná expozice musela být nachystaná už na středu, tedy za jeden den. Dva dny jsme tedy měli jen na nebodovanou expozici.

Radomír Veselý: Ve čtvrtek se totiž posuzovala bodovaná expozice.

Jan Sojka: Bourání bylo mnohem rychlejší.

Jaroslav Čermák: Začínali jsme v neděli v pět hodin odpoledne a hotovo bylo tři hodiny po půlnoci. Samotné bourání ale probíhalo až od nějaké půl sedmé, předtím se chytali a odváželi ptáci.

Jaromír Jurtík: Ale šlo to rychle, jakmile si majitel odchytil vystavované ptáky, už šla voliéra dolů.

Exota Olomouc 2014

V pavilonu A jste měli trochu výhodu v tom, že jste mohli využít část aranžmá po Floře Olomouc. Hlavně pověstné konve, ze kterých během Exoty neustále tekla voda do improvizovaných bazénků.

Jan Sojka: Bylo to nepatrné a až taková výhoda to nebyla.

Jaroslav Čermák: Kromě konví šlo o dřevěné mezistěny, ale tato spolupráce s Florou je letitá. Teď si toho někdo všiml na internetu, ale de facto se to děje při každém ročníku. Týden před Exotou probíhá na výstavišti výstava Flora Olomouc a my se snažíme část její výzdoby vždy využít, pokud se to tedy hodí pro Exotu. Proč ne? Hezky to rozdělilo prostor, nebylo tam suše narovnáno 120 voliér. Pokud se někomu nelíbily konve, tak bohužel… Myslím si, že tekoucí voda v jakékoli formě výstavu vždy oživí. Na Exotě 2009 jsme měli krásný vodopád.

Už jsme se dotkli toho, že v bodované sekci letos bylo málo ptáků, jak tomu bylo u nebodované části Exoty? Zaznamenali jste také úbytek zájmu chovatelů vystavovat na Exotě?

Jan Sojka: Ne, jako každý ročník jsme rušili vystavování některých ptáků. Volali jsme chovatelům, ať je nevozí, nebo ať jich dovezou méně. Dokonce jsme museli neplánovaně přistavovat voliéry. V nebodované části Exoty je tedy zatím zájem vystavovat. Sám jsem nakonec nevystavoval tolik ptáků, kolik jsem chtěl. Plánoval jsem aratingy a amazónky, ale nevyzbyly na mě voliéry.

Co z vašeho hlediska bylo z té nebodované části Exoty nejzajímavější? Některých unikátních druhů ptáků jsme se už dotkli, ale co bylo zajímavé vyloženě pro vás?

Jan Sojka: Asi ti zoborožci.

Jaroslav Čermák: Ano, zoborožci. Kdo v Evropě je schopen vystavit takovou kolekci? Zoborožce přilbového asi nikdo.

Jan Sojka: To se asi ani už nepodaří zopakovat.

Jaroslav Čermák: Přesně. A kdo je schopen vystavit osm druhů arrasariů, včetně arassariů řasnatých? Myslím si, že to byly opravdu rarity. Kolikrát byl u nás vystaven kakadu přilbový? Poprvé byl letos vystaven i nestor kea. Objevilo se tam několik druhů ptáků, které byly v České republice vystaveny vůbec poprvé, a dost možná i v Evropě.

Nestory kea a arassarie řasnaté na Exotě vystavoval slovenský chovatel Javro Vratko. Jak jste se na něj nakontaktovali?

Jan Sojka: Je to můj známý, seznámili jsme se přede dvěma nebo třemi lety. Má zajímavou kolekci ptáků, tak jsem se ho zeptal a on mi neřekl ne. Kromě nestorů a arassariů dovezl i turaky.

V Palmovém skleníku patřily k největším raritám pestrobarevné tangary. Ty byly na Exotě vystaveny taky poprvé?

Jan Sojka: Ne, ale ty druhy, které zde byly letos, byly vystaveny poprvé. A bylo jich také nejvíc najednou, celkem sedm. Tolik jich také pohromadě lidé nikde moc neuvidí.

Tangary jsou náročné na krmení i teplotu. O teplo nebyla v Palmovém skleníku nouze, ale co krmivo? Čím jste je krmili?

Jaroslav Čermák: O tangary se staral jejich majitel. Byl v Olomouci po celou dobu výstavy a krmil si je sám. Nikoho k nim nepustil.

Jako při každé obdobné výstavě, i na letošní Exotě se podařilo několika papouškům uletět. Asi nejvytrvalejším uprchlíkem byl samec loriho mošusového, který strávil tři dny na nosnících pavilonu A. Nakonec se ho podařilo poslední den výstavy odchytit. Co tomu říkal Jiří Šustr, který tyto lorie na Exotu zapůjčil?

Jan Sojka: Neptali jsme se.

Jaroslav Čermák: Všechny ptáky, kteří během letošní Exoty uletěli, se podařilo odchytit. Jeden pták ulétl nám, ostatní jejich majitelům.

Jan Sojka: Ale je třeba říct, že většina úletů byla na konci Exoty při odchytávání ptáků z voliér, kdy majitelé špatně zavřeli dvířka od voliéry. Všechny se je ale podařilo pochytat a vrátit majitelům.

Lubomír Veselý: A je třeba zdůraznit, že na výstavě nic neuhynulo.

Letos se Exota konala krátce před další podobnou výstavou, Exotikou v Lysé nad Labem. Ovlivnilo to nějak rozhodování chovatelů, zda vystavovat na Exotě?

Jan Sojka: Otázka by měla znít opačně, zda letošní Exotiku neovlivnil fakt, že se tři týdny před ní konala Exota Olomouc. Ale asi ne.

Lubomír Veselý: Exotika je úplně jiná výstava. Exota je spíš pro chovatele, Exotika je víc komercionalizovaná, protože tam jsou firmy, soukromí chovatelé tam křtí tygry a podobně. Běhají tam třeba surikaty…

Jaroslav Čermák: Hlavně to není výstava ptáků. Exotika je zaměřená na všechna exotická zvířata, kdežto Exota se zaměřuje výhradně na ptáky.

Lubomír Veselý: Věřím tomu, že letos počet bodovaných ptáků na Exotice nepřekročí jejich počet na Exotě, i když jich bylo strašně málo.

Když si vezmete současný ročník Exoty Olomouc, poprvé po rekonstrukci výstaviště a po těch zkušenostech, které jste získali, už víte, co příště uděláte jinak? Pokud tedy o něčem takovém už uvažujete?

Jaroslav Čermák: K tomu jsme se ještě nedostali.

Lubomír Veselý: Bohužel budeme muset řešit ty bodované ptáky.

Jaroslav Čermák: Ano, je potřeba probrat, co bude s expozicí bodovaných ptáků do budoucna.

Jan Sojka: Rozšíříme výstavní fundus o nějaké další voliéry, abychom v případě, že přijde méně bodovaných ptáků, mohli zabrat prostor pro nebodované ptáky a nebylo to tam prázdné.

Radomír Veselý: Na letošní Exotu byla bodovaná sekce připravena dlouho dopředu, podmínky byly jasné, nikdo nemohl říci ani čárku. Použili jsme papírové klece, expozice byla v nových prostorách, a cena klecného byla standardní, i se slevou pro členy různých spolků a s množstevní slevou. Posuzovatelé byli nezaujatí, na Exotě dosud nikdy neposuzovali. Takže tam nebylo co udělat nějak jinak a lépe.

Jan Sojka: Spíš je to o tom nezájmu klubů, kdy preferují spíše své klubové regionální výstavy, kde jim sice nepřijde tolik lidí, ale asi se tam cítí lépe. Těžko říct.

Exota Olomouc 2014

Možná tam není taková konkurence.

Jan Sojka: Ano. Možná z toho mají i nějaký příjem do klubové kasy. Z mého pohledu to ale prostě bylo zklamání, protože jak řekl Radek, myslím si, že to byla v tomto směru nejlépe zajištěná výstava. Chovatelé bodovaných ptáků tuto šanci neuchopili. Většina členů našeho spolku, který pořádá Exotu Olomouc, chová nebodované ptáky, tak nás asi čeká polemika, zda připravovat a investovat do této části výstavy.

Zase na druhou stranu byste si tím zkomplikovali postavení při případném vyjednávání o pořádání světového šampionátu C.O.M., který se už jednou v Olomouci konal.

Lubomír Veselý: To je hudba hodně daleké budoucnosti.

Jan Sojka: Světový šampionát by se nám samozřejmě líbil, ale je to o penězích. Asi bychom ho byli schopni zvládnout, prostory na to jsou, organizačně bychom to snad dokázali. Musel by to ale dělat tým profesionálů na vyšší, profesionální úrovni. Ale chtěl bych se ještě vrátit k bodované sekci letošní Exoty. Jednotlivé kluby si sice dělají svoje vlastní výstavy, které mají určitě svoji kvalitu, ale nemají takovou návštěvnost. Vím to z osobní zkušenosti, protože jsem ty výstavy poctivě objížděl. A myslím, že když to některé kluby, až na některé výjimky, nepochopí, budou vymírat. Prostě nebudou mít nové členy. Pokud klub není schopen zpropagovat svoji odbornost, zpropagovat chov daného druhu ptáka, prostě vymře. Pak je to tak, že Klub domestikovaných ptáků má devět členů, na speciální výstavě agapornisů bylo 150 ptáků, na speciálce kanárů 350 ptáků a přitom to jsou všechno druhy, které jsou úplně běžné, chová je každý. Proto si myslím, že Klub chovatelů agapornisů by měl mít 200 až 300 členů, Klub chovatelů domestikovaných ptáků, což jsou zebřičky, chůvičky, rýžovníci, teoreticky stejný počet, atd. Prostě si myslím, že snahy těchto klubů udělat se jen pro sebe jsou takové krátkozraké a že je potřeba se dívat do budoucna. Komu budou prodávat odchovy? A nebo se spokojí s tím, že budou ptáky nosit do výkupu? Když nebudou mít členy, nebudou mít komu prodávat kvalitní odchovy. Každý není Groda, že prodá andulky i ven do zahraničí. Kluby by si klidně měly dělat svoje výstavy, ale na Exotě mají šanci, aby jejich činnost zhlédlo zdaleka nejvíc lidí.

Jaroslav Čermák: Ostatně, už to tak dělá Forpus klub. Byli na Exotě i minule, byli spokojeni a přijeli zase. Měli vlastní expozici, a je rozdíl, když ji vidí pět set nebo tisíc lidí někde na výstavě v Újezdě, a nebo 13 nebo 15 tisíc lidí na Exotě. Forpus klub to pochopil a je spokojený. Na Exotě se jim podařilo prodat ptáky, které potřebovali udat a zpropagovali svoji činnost.

Jan Sojka: Prodali ptáky a získali nové členy – říkali mi, že se jim během Exoty přihlásili noví zájemci. Udělali si dobrou propagaci. A proto přijedou zase.

Radomír Veselý: Není potřeba, aby přijel celý klub a udělal si klubovou výstavu v rámci bodované části Exoty. To by sice bylo pěkné, ale oni to dělají jinak. Dělají si vlastní prezentaci.

Jan Sojka: Přivezli 80 ptáků, průřez toho, co chovají a lidé viděli de facto komplexní kolekci papoušíčků v českých chovech, včetně mutací.

Lubomír Veselý: Dřív to bylo o trošičku jednodušší v tom, že Exota Olomouc byla pod Českým svazem chovatelů a ten měl páky na to, aby zakázal klubové výstavy. Takže když byla Exota, nepořádaly se žádné speciálky a muselo se to dělat při Exotě. Dnes žádné takové páky nejsou.

Jan Sojka: Nejde o to, aby se zakazovaly klubové výstavy…

Jaroslav Čermák: Doba je jiná, měli by to sami pochopit.

Jan Sojka: Ano, stejně jako klub chovatelů bažantů WPA, který se chytil šance. Prostě pochopili, že jsme jim nabídli prostory, a oni si udělali zadarmo expozici.

Jaroslav Čermák: Prezentovali klub, včetně videí a propagačních materiálů.

Jan Sojka: My jsme prostě schopni tomu klubu poskytnout prostor, ať si udělá expozici.

Radomír Veselý: Pro nás to je plus.

Jan Sojka: A navíc se nemusíme starat o zázemí, protože většinou to je tak, že klub si tu expozici obstará sám. My máme o to méně práce a o to pestřejší škálu vystavených zvířat. Je to taková oboustranně výhodná symbióza. Je škoda, že to letos neklaplo i s ostatními kluby. Nemyslím si, že toho můžeme jako pořadatelé Exoty po chovatele bodovaných ptáků udělat o moc víc.

Lubomír Veselý: Dřív se na Exotu cpalo kde co a kde kdo, a uvažovalo se o tom, že se udělají nějaké třídy kvality chovaných ptáků, a kdo nedosáhne té kvality, nemůže vystavovat na Exotě.

Jan Sojka: Možná to odráží tendence, že ubývá chovatelů bodovaných ptáků.

Lubomír Veselý: Stárnou…

Jan Sojka: A nebo se nechtějí sdružovat a chtějí si ty věci dělat samostatně. Ale prostě mi to nejde do hlavy.

Jaroslav Čermák: Kolik ale my sami známe mladých chovatelů bodovaných ptáků? Já jednoho. Chovatelé stárnou a mladí nepřicházejí.

Jan Sojka: A nebo mají jiné zájmy. Například brněnský klub K1 organizuje zájezd do Rakouska, mají expozici na rakouské národní výstavě a na naši národní výstavu nepřijedou.

Lubomír Veselý: V Linci ale dávají zlatý pruh za 300 až 400 euro, takže možná to je ten hnací motor.

Jan Sojka: To bychom mohli dát taky, kdyby se nám přihlásily dva tisíce bodovaných ptáků. Ale je otázka, zda by to byl ten správný motivační prvek.

Lubomír Veselý: Ona to je asi taky věc činovníků toho kterého klubu, jak dokážou „zjančit“ své členy.

Jan Sojka: Nebo jakou mají vizi. Vezměte si, že třeba Ladislav Groda pravidelně vystavuje takřka všude. René Poštulka taky. Někteří to prostě pochopili, že pokud chtějí prodat své ptáky, musí se účasnit výstav a mít nějaké výsledky. A je asi rozdíl říct, že mám diplom z Exoty Olomouc, anebo diplom z nějaké okresní výstavy.

Lubomír Veselý: Mluv konkrétně. Buď to je o tom, žes vyhrál na Exotě Olomouc a nebo v Újezdě u Brna. V tom je rozdíl..

Jan Sojka: Přesto, že mohla být expozice agapornisů v Újezdu u Brna skvělá. Určitě byla lepší než na Exotě, ale v jakých podmínkách a kde? V Újezdě v Tesco baráku. Byl jsem tam, takže vím, jak to tam vypadá. Patnáct lidí bloudících mezi klíckami. Jestli to je smysl toho klubu, těžko říct. Nevím.

Exota Olomouc 2014

Už jsem chtěl rozhovor směřovat k pozitivnímu závěru, ale zatím tady stále brečíme nad nenaplněnou expozicí bodovaných ptáků.

Jan Sojka: Řeknu to tak, že chovatelé nebodovaných ptáků jsou asi víc do světa a vystavují je, zaplať pánbůh máme každý rok přebytek. Můžeme si vybírat. Takže bych to viděl tak, že pokud bude ubývat ptáků v bodované expozici, budou je nahrazovat ptáci v nebodované expozici. Je to smutné, protože Exota byla vždycky spojovaná s bodovanou částí, ale prostě takový je trend.

Lubomír Veselý: Ona je sice pravda, že se vybíralo 50 korun za klec, ale zase na druhou stranu ti chlapi, co byli v nebodované části, by potenciálním úhynem pouhého jednoho ptáka zaplatili všechny ty výstavní kanáry, andulky a korely. Celou bodovanou expozici. Chovatelé v nebodované části tedy dávali všanc víc a riskovali více než ti v bodované části.

Jaroslav Čermák: Když by se to vzalo na finance. Představa, že by nedej bože v nebodované části něco uhynulo nebo uletělo, ptáci za statisíce nebo miliony, byla by to hodnota, kterou bychom zaplatili celý pavilon. Tím nechci říkat, že bodované ptáky chovají jenom chudí. Ale na internetu se rozjela okolo bodované expozice diskuse, že když někdo jede někam 200 kilometrů a potom zpátky, dá tolik a tolik za naftu, 500 korun za klecné a výsledkem je, že daný chovatel prostě nemá na to, aby se účastnil Exoty Olomouc.

Lubomír Veselý: Ale třeba chovatelé z Českých Budějovic se spojili s chovateli ze Soběslavi a přijeli společně. Protože chtěli.

Jan Sojka: Ano, ono to je především o tom, jestli chci.

Jaromír Jurtík: Když nechci, hledám překážky, které mi to nedovolují. Ale my jsme nikomu žádné překážky nedělali, nikomu jsme neházeli klacky pod nohy. Ba naopak, ještě jsme každému vycházeli vstříc.

Lubomír Veselý: Úplně jsme zamluvili to, že letos byla Exota obohacena o ukázku starých ptáčníků.

Ano, to byla na letošní Exotě naprostá novinka: muzeum ptáčníků ze začátku minulého století. Čí to byla myšlenka?

Jan Sojka: Dovezl je Erik Kubica, který vybudoval muzeum ptáčnictví. Vystavil staré klece, medaile a diplomy, které se vztahují k historii chovatelství exotických ptáků. Dovezl i dvě figuríny, které navlékl do dobového oblečení včetně pracovních pomůcek, takže měli na zádech klícky…

Jaroslav Čermák: Byli vyvedení tak dobře, že když jsem šel okolo, vždycky jsem jednoho z nich zdravil. Byl neuvěřitelný.

Jan Sojka: Jedna z těch postav byla replika ptáčníka z Jizerských hor ze začátku 20. století. Muzeum obohatil doktor Pivoňka s expozicí zpěvných kanárů. Hezky to k sobě pasovalo. Muzeum ptáčníků ukazovalo dlouhodobou tradici chovatelství u nás.

Lubomír Veselý: Z toho vlastně vzniklo dnešní chovatelství.

Jan Sojka: Ano. A je smutné, že právě teď to organizované chovatelství tak upadá. Že se mu tak nedaří.

Co s tím uděláte?

Jaromír Jurtík: Určitě se s Exotou zase někam posuneme, připravíme nové klece a fundus.

Jan Sojka: Vymyslíme to, přibudujeme, přistavíme, máme plány… Ale abychom jen nekritizovali, chtěl bych poděkovat všem, kdo se letošní Exoty zúčastnili. Zejména vystavovatelům, kteří nám půjčili ptáky, návštěvníkům, kteří přišli a tím, že zaplatili vstupné, umožnili, že se ta výstava konala, a bude se konat pravděpodobně i za dva roky. Také obchodním partnerům, kteří se tam prezentovali a rovněž přispěli na organizaci, a pak samozřejmě našim lidem, že se zúčastnili, odpracovali na Exotě stovky hodin, nechali tam nejen pot a krev, ale i srdíčko. Prostě to dělali s láskou, pěkně, poctivě. A myslím, že máme být na co hrdí. Opravdu můžu říct, že výstava se podařila, byla pěkná a máme být na co hrdí. Nemusíme být skromní, byla to špičková akce evropského formátu. A za tím si stojím.

Rozhovor vznikal pro časopis Nová Exota, kde vyšel v čísle 11/2014

Foto: Radomír Veselý, Nová Exota

Líbí se vám tento článek? Odměňte ho kliknutím na reklamu níže. Umožníte tak redakci připravovat více původních témat, reportáží a rozhovorů. Děkujeme!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..