Plzeňský kraj má druhé potvrzené ohnisko ptačí chřipky, v Česku je už celkem osmé

UVNITŘ MAPA – Ptačí chřipka v Česku nepolevuje. Státní veterinární správa (SVS) v pondělí odpoledne zveřejnila informace o osmém potvrzeném ohnisku nákazy v chovu drůbeže, které se nachází v Hněvnici mezi Nýřany a Stříbrem. Jde o druhý letošní potvrzený případ v Plzeňském kraji. „Chovatel nahlásil úhyn šesti slepic z celkového počtu 51 kusů drůbeže. Veterinární inspektoři SVS na místě zahájili šetření, odebrali vzorky uhynulé drůbeže a zaslali je k vyšetření Státnímu veterinárnímu ústavu Praha. Laboratoř potvrdila u uhynulé drůbeže vysoce patogenní ptačí chřipku subtypu H5N8. Zbývajících 45 kusů drůbeže v malochovu (slepice, kachny) bylo v souladu s legislativou utraceno,“ sdělil mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Stejně jako v předchozích případech krajská veterinární správa vyznačila tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů a v těchto pásmech vyhlásila mimořádná veterinární opatření. „V jejich rámci bude zejména omezen pohyb drůbeže do a z pásem a budou provedeny soupisy chovů drůbeže,“ upřesnil Vorlíček. Předchozí případ z Plzeňského kraje byl z obce Bzí u Přeštic v okrese Plzeň – jih. I tam šlo o malochov drůbeže. Sousední Jihočeský kraj letos eviduje tři případy nakažených chovů, Středočeský kraj, Vysočina a Pardubický kraj po jednom. Ve všech ohniscích byl potvrzen typ H5N8, stejně jako u uhynulých divokých vodních ptáků v jižních a středních Čechách a nejnověji také v Jeseníkách a na Zlínsku.

Nejčastějšími přenašeči jsou březňačky a labutě

„Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků, častěji u vodních. Rizikovými jsou viry influenzy typu A, subtypy H5 a H7, které mohou být buď vysoce, nebo nízce patogenní. Viry vysoce patogenní aviární influenzy (především H5N1) mohou způsobit rozsáhlé ztráty u domácí drůbeže, naopak u volně žijících vodních ptáků (např. kachen) jsou úhyny vzácné. Dosud nebyl dokázán přenos virů z volně žijících ptáků na lidi,“ konstatuje SVS, která již od loňského podzimu, jakmile začala sezóna tažných ptáků, varovala chovatele drůbeže před rizikem zavlečení ptačí chřipky do chovů. Největší riziko hrozí u přímého kontaktu s divokými ptáky a jejich trusem. Chovatelé by tak měli zamezit přístupu divokých ptáků k drůbeži a krmivo a pitnou vodu podávat tak, aby nemohly být kontaminovány trusem divokých ptáků.

V potvrzených ohniscích nákazy ptačí chřipkou provádí krajské veterinární správy eradikaci všech ptáků. Ze zákona je zakázáno ptačí chřipku léčit. V minulosti docházelo i k případům utrácení exotických ptáků, včetně papoušků. To se však již v posledních letech neděje, protože k ptačí chřipce je náchylná především drůbež a okrasní vodní ptáci. Z divokých ptáků se nemoc na našem území nejčastěji potvrdila u labutí velkých, hus velkých, kachen divokých, volavek popelavých a kormoránů velkých. V sousedních zemích pak také u lysky černé, ale i káněte lesního či jestřába, kteří se přiživovali na mršinách ptáků uhynulých na ptačí chřipku.

Úvodní foto: Gigacircle.athleteportal.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..